Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Nd 207/2002

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Žalobkyně se žalobou, doručenou dne 28.9.1992 Okresnímu soudu v Liberci, domáhala, aby jí žalovaný zaplatil 7.668,- Kčs s úrokem 0,5% denně od 15.11.1991 do zaplacení. Žalobu zdůvodnila tím, že pro žalovaného \"na základě objednávky provedla dopravu vozidlem AVIA 30 N\", žalovaný však fakturu č. 20010/91, kterou mu dne 1.11.1991 vystavila, ve stanovené lhůtě neproplatil. Žalobkyně zaplacení dopravného urgovala upomínkami ze dne 19.12.1991 a 25.2.1992, žalovaný však \"na upomínky nereagoval\".

Okresní soud v Liberci usnesením ze dne 23.2.1993 č.j. -11 vyslovil svou věcnou nepříslušnost a rozhodl, že po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena Krajskému soudu v Ústí nad Labem. Okresní soud zjistil, že oba účastnící řízení jsou zapsáni \"v Obchodních rejstřících\", a na základě ustanovení a) dovodil, že k řízení v posuzované věci je věcně příslušný krajský soud.

Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci usnesením ze dne 19.7.2002 č.j. vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl, že po právní moci tohoto usnesení bude věc předložena Nejvyššímu soudu ČR k určení soudu, který ji má projednat a rozhodnout. V odůvodnění uvedl, že v posuzovaném případě jde o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ve které ale chybějí podmínky pro určení místní příslušnosti soudu podle ustanovení až 89a

V občanském soudním řízení projednávají a rozhodují soudy spory a jiné právní věci, které vyplývají z občanskoprávních, pracovních, rodinných a obchodních vztahů, pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány ( ). Podle ustanovení , o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění pozdějších předpisů, se ustanovení tohoto zákona použije, jen pokud nestanoví něco jiného mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána.

Dvoustrannou mezinárodní smlouvou, která Českou republiku váže ve vztahu ke Slovenské republice, je Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o právní pomoci poskytované justičními orgány a o úpravě některých právních vztahů v občanských a trestních věcech ze dne 29.10.1992, vyhlášená pod č. 209/1993 Sb. Podle ustanovení čl. III. Závěrečného protokolu této smlouvy je u řízení, která byla zahájena v občanských věcech u soudů smluvních stran před nabytím platnosti této smlouvy, dána pravomoc soudů těchto smluvních stran a tyto soudy řízení dokončí.

V posuzované věci bylo řízení zahájeno dne 28.9.1992 u Okresního soudu v Liberci. Pravomoc soudů České republiky pro řízení je proto dána. Protože podmínky pro určení místní příslušnosti nelze v posuzované věci z ustanovení až 89a dovodit, jsou zákonné předpoklady pro určení místně příslušného soudu Nejvyšším soudem České republiky podle naplněny.

Nejvyšší soud České republiky za této situace, přihlížeje k zásadě hospodárnosti řízení vyjádřené v , podle ustanovení určil, že věc projedná a rozhodne Krajský soud v Ústí nad Labem, v jehož obvodu má žalobkyně sídlo.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 9. října 2002

JUDr. Ljubomír Drápal, v. r.

předseda senátu