Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Odo 402/2002

U S N E S E N Í

II.Dovolání druhého žalovaného se odmítá.

III.Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 7. února 2001, č. j. -129, potvrdil rozsudek ze dne 30. srpna 1999, č. j. - 95, jímž Okresní soud v Benešově žalovaným uložil zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku 11.356,40 Kč s příslušenstvím (bod I. výroku) a žalobu co do částky 84,60 Kč s příslušenstvím zamítl (bod II. výroku). Odvolací soud dospěl k závěru, že žalobkyně uzavřela se žalovanými smlouvu o přepravě zboží, na jejímž základě provedla pro žalované dopravu zboží ze Š. do B. u B. Ve smlouvě o přepravě zboží nebyla sjednána výše úhrady za přepravu, takže žalobkyni vzniklo právo na zaplacení ceny obvyklé v době uzavření smlouvy.

Rozsudek odvolacího soudu napadli – zjevně v části týkající se vyhovujícího výroku ve věci samé - první žalovaná a druhý žalovaný (který má právnické vzdělání) včas podaným dovoláním, namítajíce, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. V dovolání snášejí podrobné argumenty na podporu závěru o existenci uplatněného dovolacího důvodu a požadují, aby Nejvyšší soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Podle bodu 17., hlavy první, části dvanácté, , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (to jest podle ve znění účinném před 1. lednem 2001). O takový případ jde i v této věci, jelikož odvolací soud odvolání – ve shodě s bodem 15., hlavy první, části dvanácté, – rovněž projednal a rozhodl o něm podle dosavadního znění .

Podle ustanovení , dovolatel musí být zastoupen advokátem, jestliže nemá právnické vzdělání buď sám, nebo jeho zaměstnanec (člen), který za něj jedná. Z dovolání zastoupení dovolatelky (první žalované) nevyplývá, a jinéy, toto zastoupení nebo právnické vzdělání dovolatelky prokazující, nebyly předloženy. Dovolatelka pak nedostatek povinného zastoupení neodstranila přes výzvu soudu prvního stupně provedenou usnesením ze dne 21. března 2002, č. j. -146, doručeným jí 6. dubna 2002, ač byla o procesních následcích nesplnění této povinnosti poučena.

Na výzvu reagovali dovolatelé podáním ze dne 4. května 2002, v němž poukazují na to, že dovolatelka advokáta nepotřebuje, jelikož právnické vzdělání má její manžel (druhý žalovaný).

Dovolatelé jsou samostatnými společníky v rozepři a podmínka uvedená v ustanovení musí být splněna u každého z nich samostatně (bez zřetele k tomu, že k zaplacení částky 11.356,40 Kč s příslušenstvím byli zavázáni solidárně). Protože povinné zastoupení dovolatele v dovolacím řízení je podmínkou týkající se účastníka řízení, bez jejíhož splnění nelze vydat – s výjimkou usnesení, jímž se dovolací řízení pro tento nedostatek zastavuje – rozhodnutí, kterým se řízení končí, a protože ke zhojení tohoto nedostatku přes řádnou výzvu okresního soudu do dnešního dne nedošlo, Nejvyšší soud řízení o dovolání první žalované podle a zastavil.

Dovolání druhého žalovaného není přípustné.

Podle dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Přípustnost dovolání proti rozsudku upravují ustanovení , a Zmatečnostní vady ve smyslu , jež dovolací soud posuzuje (s výjimkami zakotvenými v odstavci druhém) z úřední povinnosti, nebyly dovoláním namítány a z obsahu spisu nevyplývají. Podmínky přípustnosti dovolání uvedené v ustanovení pak daná věc rovněž nesplňuje, jelikož odvolací soud výrokem svého rozhodnutí přípustnost dovolání nevyslovil (odstavec 1) a žalovaný návrh na vyslovení přípustnosti dovolání nepodal (odstavec 2).

Přípustnost dovolání podle je v dané věci vyloučena úpravou obsaženou v Podle tohoto ustanovení totiž dovolání podle odstavce 1 není přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20 000 Kč a v obchodních věcech 50 000 Kč.

Dovoláním napadený výrok rozsudku se týkal částky 11.356,40 Kč s příslušenstvím (přičemž se k příslušenství pohledávky nepřihlíží - srov. např. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 62/98 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) a předmětná věc je věcí obchodní..

Tento závěr s sebou nese konečné posouzení dovolání druhého žalovaného jako nepřípustného; Nejvyšší soud je proto, aniž ve věci nařizoval jednání ( věta první ), usnesením odmítl ( a 5 a ).

Procesní zavinění co do zastavení dovolacího řízení (u první žalované), jakož i co do odmítnutí dovolání (u druhého žalovaného) spočívá na dovolatelích; u žalobkyně však žádné prokazatelné náklady dovolacího řízení zjištěny nebyly. Této procesní situaci odpovídá ve smyslu ustanovení , věty první (v případě odmítnutí odvolání aplikovaného per analogiam), a výrok o tom, že na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá právo žádný z účastníků.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 9. října 2002

JUDr. Zdeněk K r č m á ř, v. r .

předseda senátu