Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 Tz 62/2002

ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání dne 8. října 2002 v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pácala a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Juraje Malika stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného Ing. R. V., proti usnesení státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Plzni ze dne 25. 4. 2002, sp. zn. 2 KZt 181/2002, a podle § 268 odst. 2, § 269 odst. 2 a § 270 odst. 1 tr. ř. rozhodl t a k t o :

Usnesením státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Plzni ze dne 25. 4. 2002, sp. zn. 2 KZt 181/2002, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních § 147 odst. 1 písm. a), b), § 149 odst. 1 písm. b) a § 308 odst. 1 tr. ř. v neprospěch obviněného Ing. R. V.

Napadené usnesení s e z r u š u j e . Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Státnímu zástupci Krajského státního zastupitelství v Plzni s e p ř i k a z u j e , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Odůvodnění:

Dne 11. 12. 2000 sdělil tehdejší vyšetřovatel Městského úřadu vyšetřování Policie ČR v Plzni Ing. R. V. obvinění z trestného činu ublížení na zdraví podle § 224 odst. 1, 2 tr. zák., jehož se měl dopustit tím, že dne 7. 10. 2000 v 17.30 hodin jel v P. vozem Škoda 105 L SPZ PMC 87-50 po vozovce ulice P. směrem do centra města v levém jízdním pruhu, v prostoru křižovatky P. – K P. – Z., na které odbočoval vlevo do ulice K P., se na přechodu pro chodce střetl s chodcem K. Š., který přecházel vozovku ulice K P. z levé strany, přičemž při střetu utrpěl chodec Š. těžké zranění –zlomeninu stehenní kosti v oblasti kyčelního kloubu vlevo a odřeninu v obličeji; požití alkoholu ze strany účastníků nehody bylo vyloučeno, technická závada zjištěna nebyla a na vozidle obviněného nevznikla hmotná škoda.

Usnesením náměstka Okresního státního zastupitelství Plzeň-město ze dne 2. 2. 2001, sp. zn. 4 Zt 2083/2000, bylo trestní stíhání obv. Ing. V. pro popsaný skutek podle § 307 odst. 1 tr. ř. podmíněně zastaveno, přičemž podle § 307 odst. 2 tr. ř. byla stanovena zkušební doba v trvání jednoho roku. Z odůvodnění tohoto usnesení je patrno, že se tak stalo proto, že především jde o trestný čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje pět let, obviněný s takovým rozhodnutím souhlasí, k činu se doznal a učinil opatření k tomu, aby poškozeným byla škoda nahrazena tím, že pojistnou událost uplatnil u České pojišťovny, a. s., z titulu zákonného pojištění odpovědnosti z provozu motorových vozidel. Toto usnesení nabylo právní moci dnem 13. 2. 2001.

Po uplynutí zkušební doby rozhodl náměstek Okresního státního zastupitelství Plzeň-město dalším usnesením ze dne 28. 2. 2002, sp. zn. 4 Zt 2083/2000, podle § 308 odst. 1 tr. ř. tak, že obv. Ing. R. V. se v průběhu zkušební doby podmíněného zastavení trestního stíhání osvědčil.

Proti tomuto usnesení podal stížnost poškozený K. Š.; podstatou její argumentace bylo to, že obdržel pouze částku 10 800,- Kč z titulu bolestného, to však za kompenzaci nepovažuje.

Z podnětu této stížnosti bylo pak usnesením státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Plzni ze dne 25. 4. 2002, sp. zn. 2 KZt 181/2000, napadené usnesení podle § 149 odst. 1 tr. ř. zrušeno a Okresnímu státnímu zastupitelství Plzeň-město bylo podle § 149 odst. 1 písm. b) tr. ř. přikázáno o věci znovu jednat a rozhodnout. Stížnostní orgán zde především uložil, aby v dalším řízení bylo ověřeno, zda a do jaké míry byly oprávněné nároky poškozeného Š. a také Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR v průběhu zkušební doby uspokojeny.

Proti tomuto usnesení státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Plzni podal ministr spravedlnosti stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného Ing. R. V. Vytkl v ní porušení zákona v ustanoveních § 147 odst. 1 písm. a), b) a § 149 odst. 1 písm. b) tr. ř. v souvislosti s ustanovením § 308 odst. 1 tr. ř.

Ve stížnosti pro porušení zákona poukázal ministr spravedlnosti mimo jiné na to, že povinnost nahradit v průběhu zkušební doby způsobenou škodu se podle § 307 odst. 3 tr. ř. obviněnému ukládá pouze v případě, že s poškozeným o způsobu náhrady škody uzavřel dohodu. V případě, že škoda způsobená činem byla již v době rozhodování o podmíněném zastavení trestního stíhání nahrazena, ale také v případě, že obviněný učinil jiná potřebná opatření k její náhradě, se mu taková povinnost neukládá. Při rozhodování podle § 308 odst. 1 tr. ř. o tom, zda se obviněný ve zkušební době podmíněného zastavení trestního stíhání osvědčil či nikoli, lze to, zda škoda byla nahrazena, zkoumat pouze za předpokladu, že obviněnému byla povinnost k její náhradě uložena. V konkrétním případě je nepochybné, že obv. Ing. R. V. v průběhu zkušební doby řádný život vedl, případná další omezení podle § 307 odst. 4 tr. ř. mu uložena nebyla. Bylo-li oznámení pojistné události České pojišťovně, a. s., včetně následné součinnosti obviněného s pojišťovnou, při rozhodování o podmíněném zastavení jeho trestního stíhání akceptováno jako „jiné potřebné opatření k náhradě škody“ ve smyslu § 307 odst. 1 písm. b) tr. ř., nelze již v souvislosti s rozhodováním o osvědčení se obviněného ve zkušební době podmíněného zastavení trestního stíhání zkoumat, zda, resp. do jaké míry byly oprávněné nároky poškozených subjektů skutečně tímto způsobem uspokojeny.

V závěru stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil porušení zákona ve vytýkaném směru, aby podle § 269 odst. 2 tr. ř. zrušil napadené usnesení a dále aby postupoval podle § 270 odst. 1 tr. ř.

Nejvyšší soud podle § 267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že zákon porušen byl.

Je třeba přisvědčit názoru uvedenému ve stížnosti pro porušení zákona, že v rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání podle § 307 odst. 1 tr. ř., ve znění účinném do 31. 12. 2001, se obviněnému uloží, aby škodu v průběhu zkušební doby nahradil pouze v případě, že s poškozeným uzavřel dohodu o způsobu náhrady škody - § 307 odst. 3 tr. ř., ve znění účinném do 31. 12. 2001. Podmínkou pro zastavení trestního stíhání podle § 307 odst. 1 písm. b) tr. ř., ve znění účinném do 31. 12. 2001, není výlučně uzavření takovéto dohody o způsobu náhrady škody, nýbrž i náhrada takové škody, učinění jiných potřebných opatření k její náhradě, popřípadě nemusí být škoda nahrazována či činěna příslušná opatření vůbec – pokud trestným činem škoda nebyla způsobena.

V posuzovaném případě bylo trestní stíhání obviněného Ing. R. V. podmíněně zastaveno podle § 307 odst. 1 tr. ř., ve znění účinném do 31. 12. 2001, neboť mimo jiné učinil jiná potřebná opatření k náhradě škody – škodnou událost k pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla oznámil České pojišťovně, a. s. Proto mu také nebyla v předmětném rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání podle § 307 odst. 3 tr. ř., ve znění účinném do 31. 12. 2001, uložena povinnost škodu v průběhu zkušební doby nahradit. Ostatně dohoda o způsobu náhrady škody mezi obviněným a poškozeným uzavřena nebyla.

Za shora popsané situace při rozhodování o osvědčení se v průběhu zkušební doby podle § 308 odst. 1 tr. ř. není možné zkoumat podmínku uvedenou v tomto zákonném ustanovení – splnil povinnost nahradit způsobenou škodu zjišťováním, zda a do jaké míry byly oprávněné nároky poškozených v průběhu zkušební doby uspokojeny. Povinnost obviněného k náhradě škody byla splněna jeho oznámením příslušné škodné události České pojišťovně, a. s. Pouze v případě uzavření dohody o způsobu náhrady škody a uložení povinnosti obviněnému k její náhradě podle § 307 odst. 3 tr. ř., ve znění účinném do 31. 12. 2001, v rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání je třeba při rozhodování o osvědčení se obviněného v průběhu zkušební doby zjišťovat, zda splnil povinnost z uzavření dohody a uložené mu podle § 307 odst. 3 tr. ř., ve znění účinném do 31. 12. 2001 – nahradit způsobenou škodu.

Lze tedy s ohledem na výše uvedené uzavřít, že usnesením státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Plzni ze dne 25. 4. 2002, sp. zn. 2 KZt 181/2002, byl porušen zákon v ustanoveních § 147 odst. 1 písm. a), b) tr. ř. (vadně splněná přezkumná povinnost), § 149 odst. 1 písm. b) tr. ř. (nedůvodně zrušeno stížností napadené rozhodnutí a přikázáno orgánu nižšího stupně nové projednání a rozhodnutí věci) a § 308 odst. 1 tr. ř. (pochybení při rozhodování o osvědčení se při podmíněném zastavení trestního stíhání). Zákon byl porušen v neprospěch obviněného Ing. R. V.Nejvyšší soud podle § 269 odst. 2 tr. ř. zrušil napadené usnesení, jakož i všechna obsahově navazující rozhodnutí, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Podle § 270 odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud přikázal státnímu zástupci Krajského státního zastupitelství v Plzni, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, přičemž je podle § 270 odst. 4 tr. ř. vázán právním názorem, který shora vyslovil Nejvyšší soud.

Jelikož Nejvyšší soud vyslovil, že zákon byl porušen v neprospěch obviněného Ing. R. V., nemůže v novém řízení dojít ke změně rozhodnutí v jeho neprospěch - § 273 tr. ř.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 8. října 2002

Předseda senátu:

JUDr. Jiří Pácal