Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
No categories available
7 C 241/2020-29
Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr Filipem Jankem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 25 351,99 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 236,07 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 661,84 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 9 607,84 Kč od 18. 6. 2016 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 7 921,34 Kč a úrok ve výši 21 % ročně z částky 9 607,84 Kč od 18. 6. 2016 do zaplacení, zamítá.
III. Žaloba se dále v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 10 115,92 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 780,17 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % z částky 10 115,92 Kč od 18. 6. 2016 do zaplacení, se zamítá.
IV. Žádnému z účastníků se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 236,07 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 661,84 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 9 607,84 Kč od 18. 6. 2016 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 7 921,34 Kč a úrok ve výši 21 % ročně z částky 9 607,84 Kč od 18. 6. 2016 do zaplacení, zamítá. III. Žaloba se dále v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 10 115,92 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 780,17 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % z částky 10 115,92 Kč od 18. 6. 2016 do zaplacení, se zamítá. IV. Žádnému z účastníků se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 15 236,07 Kč s příslušenstvím uvedeným shora ve výroku I. tohoto rozsudku. K tomu uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) a žalovaný uzavřeli dne 23. 5. 2011 smlouvu o půjčce číslo kterou právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 10 000 Kč. Žalovaný pak měl tuto částku právní předchůdkyni žalobkyně vrátit spolu s úrokem ve výši 21 % ročně kapitalizovaným pro dobu do předpokládaného řádného splacení na částku 1 277 Kč, administrativním poplatkem ve výši 1 900 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 183 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 306 Kč. Datum poslední předpokládané splátky bylo stanoveno na 16. 7. 2012. Žalovaný však tuto částku právní předchůdkyni žalobkyně nesplácel řádně; poslední splátka byla uhrazena dne 12. 7. 2011. Dne 17. 6. 2016 pak žalobkyně a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřely smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, na žalobkyni převedla. Ke dni 17. 6. 2016 dosahoval dluh na jistině výše 9 607,84 Kč a na smluvních poplatcích výše 5 628,23 Kč. Žalobkyně rovněž žádá uhrazení smluvního úroku a úroku z prodlení v zákonné výši z dlužné částky.
2. Žalobkyně se dále domáhala zaplacení částky 10 115,92 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení. K tomu uvedla, že žalovaný uzavřel dne 18. 8. 2010 se společností právnická osoba (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o půjčce číslo na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla částku 22 000 Kč. Žalovaný pak měl tuto částku vrátit společně se souhrnným poplatkem ve výši 18 392 Kč v 60 týdenních splátkách po 682 Kč Poslední splátka měla být zaplacena dne 12. 10. 2011. Právní předchůdkyně žalobkyně pak převedla i tuto pohledávku na žalobkyni dne 17. 6. 2016. Dlužná částka se sestává z jistiny ve výši 6 379,08 Kč, souhrnného poplatku ve výši 3 736,84 Kč. Žalobkyně dále požaduje zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3 780,17 Kč a úroku z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 10 115,92 Kč od 18. 6. 2016 do zaplacení.
3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
4. Podle § 115a o.s.ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout pouze na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávané věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci byli vyzváni, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Součástí výzvy byla též doložka, že pokud se nevyjádří ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. I přes řádné doručení se účastníci k výzvě nevyjádřili. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.
5. Ze smlouvy o půjčce číslo kterou uzavřeli právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný dne 23. 5. 2011, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 10 000 Kč. Žalovaný pak měl tuto částku vrátit, spolu s úrokem kapitalizovaným pro dobu předpokládaného řádného splacení částkou 1 277 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 1 900 Kč a poplatkem za hotovostní režim splátek ve výši 5 183 Kč, tj. v celkové výši 18 360 Kč. Tuto částku měl žalovaný uhradit v 60 týdenních splátkách po 306 Kč Součástí smlouvy bylo rovněž ujednání, že výpůjční úroková sazba činí 21 % ročně a v případě, že dojde k prodloužení doby trvání smlouvy z důvodu prodlení se zaplacením některé ze splátek v okamžiku splatnosti poslední splátky, nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy jistina úročena (viz čl. 3 a čl. 20 věta druhá). Poslední splátka byla stanovena na den 16. 7. 2012 Smlouva byla uzavřena na dobu určitou do dne splatnosti poslední splátky s případným prodloužením trvání smlouvy do doby řádného uhrazení celkové dlužné částky.
6. Ze smlouvy o půjčce číslo kterou uzavřeli právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný dne 18. 8. 2010, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 22 000 Kč. Žalovaný pak měl tuto částku vrátit, spolu se souhrnným poplatkem 18 392 Kč, kdy celá částka měla být vrácena prostřednictvím 60 týdenních splátek.
7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní dne 17. 6. 2016, včetně přílohy Seznamu pohledávek, zjistil soud, že právní předchůdkyně žalobkyně převedla k tomuto dni na žalobkyni oprávnění požadovat nesplacenou část dluhu žalovaného.
8. Z dopisu, který zaslala dne 17. 6. 2016 právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému, soud zjistil, že žalovaný byl informován o změně osoby, jíž má svůj dluh hradit.
9. Dopisem ze dne 12. 3. 2020 byl žalovaný prostřednictvím právního zástupce žalobkyně vyzván k zaplacení dlužné částky.
10. Ze shora uvedených důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým závěrům: Dne 23. 5. 2011 právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 10 000 Kč. Žalovaný pak měl tuto částku vrátit, spolu s úrokem kapitalizovaným pro dobu předpokládaného řádného splacení částkou 1 277 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 1 900 Kč a poplatkem za hotovostní režim splátek ve výši 5 183 Kč. Tuto částku měl žalovaný uhradit v 60 týdenních splátkách po 306 Kč. Žalovanému ke dni 17. 6. 2016 zbývalo uhradit na dlužné jistině 9 607,84 Kč a na poplatku 5 628,23 Kč.
11. Dne 18. 8. 2010 právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 22 000 Kč, kterou měl žalovaný vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 18 392 Kč. Žalovaný uhradil toliko částku 30 276,08 Kč. Ke dni 17. 6. 2016 pak právní předchůdkyně žalobkyně převedla oprávnění požadovat po žalovaném neuhrazenou část dluhů z obou těchto smluv na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován dopisem z téhož dne.
12. Zaplacení celé dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly ze strany žalovaného tvrzeny, tedy ani prokázány.
13. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
14. Hmotněprávní posouzení věci bylo založeno na právní úpravě zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ obč. zák.“) účinné do 31. 12. 2013 (§ 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“), právní posouzení postoupení pohledávky bylo založeno již na právní úpravě o. z., neboť k němu došlo již za jeho účinnosti.
15. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném ke dni uzavření předmětných smluv (dále jen„ obč. zák.“), přenechává smlouvou o půjčce věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.
16. Podle § 658 obč. zák. lze při peněžité půjčce dohodnout úroky.
17. Podle § 121 odst. 3 obč. zák. příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení, poplatek z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.
18. Podle § 517 odst. 1 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění. Podle odst. 2 citovaného ustanovení jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.
19. Podle ustanovení § 39 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.
20. Podle ustanovení § 3 odst. 1 obč. zák. výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.
21. Na základě shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla v případě smlouvy ze dne 23. 5. 2011 i v případě smlouvy ze dne 18. 8. 2010 uzavřena smlouva o půjčce podle shora citovaného ust. § 657 a násl. obč. zák.
22. Ve smlouvě ze dne 23. 5. 2011 žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky, které byl žalovaný povinen vrátit, a to i s domluvenými úroky a poplatky. Žalovaný však tuto částku žalobkyni nevrátil. Ke dni postoupení pohledávky tak činil dluh na jistině zápůjčky částku 9 607,84 Kč, na poplatku za administrativní zpracování půjčky, za hotovostní inkaso splátek a na úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy částku ve výši 5 628,23 Kč, na kapitalizovaném úroku z prodlení ve výši 3 661,84 Kč ve výši 7,75 % ročně jdoucím z částky 9 607,84 Kč od 20. 7. 2011 do 17. 6. 2016. Žalobkyni dále náleží zákonný úrok z prodlení ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z dlužné jistiny od 18. 6. 2016 do zaplacení. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
23. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.).
24. V uvedené smlouvě ze dne 23. 5. 2011 bylo mezi účastníky rovněž sjednáno, že v případě, že dojde k prodloužení doby trvání smlouvy z důvodu prodlení se zaplacením některé ze splátek k okamžiku splatnosti poslední splátky, nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy (tj. od 16.7.2012) jistina úročena. Soud proto ve výroku II. zamítl nárok žalobkyně na zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 7 921,34 Kč představující úrok ve výši 21 % ročně z částky 9 607,84 Kč jdoucí ode dne 16. 7. 2012 do 17. 6. 2016 a dále úroku ve výši 21 % ročně z částky 9 607,84 Kč od 18. 6. 2016 do zaplacení, neboť se jedná o úročení jistiny v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy.
25. Ve smlouvě ze dne 18. 8. 2010 byl mezi účastníky sjednán v souvislosti s poskytnutím půjčky tzv. souhrnný poplatek, kdy z obsahu této smlouvy je zřejmé, že tento představoval úplatu za půjčení peněz, což je dle soudní praxe i odborné literatury definice smluvního úroku (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 7. 2014, sp. zn. 33 Cdo 1401/2014, či Škárová, M., § 658, in: Švestka, J., Spáčil, J., Škárová, M., Hulmák, M., a kol., Občanský zákoník II., 2. vyd., Praha: C. H. Beck, 2009, s. 1855). Navíc tento tzv. souhrnný poplatek nebyl ani složen z žádných dílčích položek, které by představovaly úplatu za poskytnutí určité zvláštní služby. To ostatně ani nebylo žalobkyní tvrzeno. Částku označenou ve smlouvě jako souhrnný poplatek tak soud posoudil jako kapitalizovaný úrok.
26. Jak uvedl např. Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.
27. V případě smlouvy o půjčce ze dne 18. 8. 2010 činil kapitalizovaný úrok částku 18 392 Kč za poskytnutí jistiny 22 000 Kč, která měla být vrácena prostřednictvím 60 týdenních splátek. I pokud by celá jistina byla poskytnuta na dobu jednoho roku, činila by výše úroku více než 83,6 % jistiny ročně. Vzhledem k tomu, že jistina měla být splácena průběžně (peněžní prostředky nebyly v plné výši poskytnuty na 52 týdnů, tedy jednoho roku), procentní roční úrok by byl daleko vyšší, což odráží ostatně i výše roční procentní sazby nákladů, která činila 224,28 %, přičemž právě roční procentní sazbu nákladů lze vzhledem ke standardizovanému způsobu jejího výpočtu (v rozhodné době zakotvené v příloze k zákonu č. 321/2001 Sb.) považovat za vypovídající a transparentní srovnávací ukazatel z hlediska celkové ceny spotřebitelského úvěru v rámci Evropské Unie. Úrokové sazby měnových finančních institucí u úvěrů domácnostem na spotřebu dle měnových statistik České národní banky veřejně dostupných na webových stránkách České národní banky (www.cnb.cz) se pohybovaly v roce 2010 mezi 14,83 % a 16,01 %.
28. Sjednaný kapitalizovaný úrok, označovaný jako tzv. souhrnný poplatek, byl dle soudu nepřiměřený a svou výší zjevně odporoval dobrým mravům, neboť nelze akceptovat úrokovou míru ve výši více než pětinásobku míry obvyklé v bankovním sektoru. Ujednání o úrocích (tzv. souhrnném poplatku) tedy soud shledal neplatným dle ustanovení § 39 obč. zák. (k neplatnosti kapitalizovaného úroku označeného jako poplatek za půjčení peněz lze odkázat též na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 18. 2. 2003, sp. zn. 28 Co 33/2003, dostupný v Evidenci soudních rozhodnutí vrchních a krajských soudů na www.nsoud.cz). Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně byla oprávněna požadovat po žalovaném pouze vrácení jistiny půjčky, případně zaplacení úroků z prodlení ve výši stanovené prováděcím předpisem (nařízení vlády § 1 č. 142/1994 Sb.).
29. V případě půjčky ze dne 18. 8. 2010 měl žalovaný na jistotě zaplatit částku 22 000 Kč a souhrnném poplatku 18 392 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobkyně (resp. její právní předchůdkyně) po žalovaném požadovala zaplacení celkem 40 392 Kč a nyní již dle žalobkyně žalovaný dluží pouze 10 115,92 Kč, dospěl soud k závěru, že žalovaný žalobkyni již na tuto půjčku uhradil (nejméně) 30 276,08 Kč, tedy o 8 276,08 Kč více, než činila původní jistina. Žalobkyni tedy nenáleží ani uhrazení žalované části jistiny. Vzhledem k tomu, že maximální výše zákonného úroku z prodlení z půjčené částky by za období ode dne poslední splátky do postoupení pohledávky mohla činit 7 992,47 Kč, a to i za předpokladu, že by na dluh nebylo ničeho zaplaceno, je zřejmé, že žalovaný zaplatil žalobkyni více, než by žalobkyně mohla na úroku z prodlení vůbec požadovat. Aniž by bylo třeba zákonný úrok z prodlení přesně počítat, je pro účely tohoto sporu nepochybné, že jistina půjčky i případný zákonný úrok z prodlení se splátkami této půjčky byly žalovanou do postoupení pohledávky uhrazeny. S ohledem proto nárok žalobkyně ze smlouvy ze dne 18. 8. 2010 neshledal oprávněným a žalobu v této části zamítl (výrok III.).
30. Za prokázanou má soud i aktivní legitimaci žalobkyně, neboť na ni byly obě pohledávky, které jsou předmětem tohoto řízení převedeny v souladu s § 1879 o. z.
31. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Podle poměru úspěchu a neúspěchu ve sporu (při zohlednění požadavku na platbu příslušenství) by úspěšnější žalovaný měl právo na náhradu části nákladů řízení. Protože mu však žádné náklady řízení nevznikly, rozhodl soud tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.