Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Tdo 714/2002

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Shora uvedeným usnesením odvolacího soudu bylo podle § 256 tr. ř. zamítnuto odvolání státního zástupce v Praze a obviněného T. Č., která podali proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 11. 10. 2001, sp. zn. , jímž byl T. Č. společně s dalšími třemi spoluobviněnými, státními příslušníky Ukrajiny, uznán vinným pokusem trestného činu podílnictví podle § 8 odst. 1 k § 251 odst. 1 písm. a), odst. 3 tr. zák. Za to byl odsouzen podle § 251 odst. 3 tr. zák. k trestu odnětí svobody na 24 měsíců, jehož výkon byl podle § 58 odst. 1 písm. a) a § 59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu 2 let. Podle § 229 odst. 1 tr. ř. bylo rozhodnuto také o uplatněném nároku na náhradu škody.

Proti usnesení odvolacího soudu podal obviněný T. Č. prostřednictvím obhájce včas dovolání z důvodů § 265b odst. 1 písm. g) a k) tr. ř. Obviněný předně namítá, že mu dne 30. 4. 1999 při výslechu nebyla umožněna rozmluva s jeho obhájcem bez přítomnosti třetí osoby, byla překročena maximální přípustná doba zadržení. V rámci dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. pak namítá, že soudy v situaci důkazní nouze hodnotily důkazy zcela nelogicky a v jeho neprospěch. V důsledku toho dospěly k závěru o naplnění skutkové podstaty trestného činu kladeného mu za vinu. V souvislosti s tím, že odvolací soud zcela pominul námitku věrohodnosti svědka JUDr. D., dále obsáhle polemizuje s hodnocením důkazů soudem s tím, že při neopomíjení jednotlivých důkazů a při jejich řádném hodnocení měl dospět k závěru, že jednáním obviněného nedošlo ke spáchání trestného činu, případně postupovat ve smyslu zásady in dubio pro reo. Navrhl proto, aby byla napadená rozhodnutí obou soudů zrušena a dovolací soud rozhodl o jeho zproštění obžaloby v plném rozsahu.

Nejvyšší soud zjistil, že dovolání bylo podáno z jiného důvodu než je uveden v § 265b tr. ř.

Podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze podat dovolání, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. Z toho vyplývá, že v rámci tohoto důvodu lze namítat, že zjištěný skutek byl chybně kvalifikován jako trestný čin, ač o trestný čin nejde nebo jde o trestný čin jiný. Ze znění tohoto ustanovení je rovněž zřejmé, že skutková zjištění obsažena v rozhodnutí soudu I. nebo II. stupně můžou být pro dovolací soud pouze podkladem pro posouzení správnosti jejich právního posouzení, ale nemůžou být předmětem přezkoumávání jejich správnosti z hlediska skutkového děje. Prostřednictvím dovolacího důvodu podle § 265b tr. ř. proto nelze namítat, že skutek byl zjištěn nesprávně (např. proto, že soud nesprávně hodnotil důkazy, neprovedl některé důkazy, apod.) v rozporu s ustanovením § 2 odst. 5, 6 tr. ř. Dovolání jako mimořádný opravný prostředek slouží pouze k nápravě závažných vad (hmotněprávních a procesních) uvedených v § 265b odst. 1 tr. ř. a nelze jej zaměňovat za další odvolání, jak to obviněný s ohledem na obsah dovolacích námitek činí. Shora uvedené námitky obviněného proto tento dovolací důvod nenaplňují, když (jak obviněný sám uvádí v dovolání) právní posouzení skutku považuje za nesprávné v důsledku toho, že byly nesprávně hodnoceny důkazy. Jinými slovy, hodnotil-li by soud důkazy tak, jak uvádí obviněný, musel by dospět k jiným skutkovým zjištěním a tím i k závěru, že jeho jednání není trestným činem. Rovněž námitky obviněného ohledně rozmluvy s obhájcem, resp. doby zadržení nelze podřadit pod žádný z dovolacích důvodů uvedených v § 265b tr. ř. a v rámci dovolacího řízení je proto nelze úspěšně uplatňovat.

Rovněž dovolací důvod podle tr. ř. nebyl uplatněn důvodně /od 24. 5. 2002 písm. l) – viz novela provedená /. Tento dovolací důvod nespočívá v tom, že „nebyly splněny podmínky nedůvodnosti odvolání“, jak namítá obviněný, ale dopadá na případy, kdy bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v až g) tr. ř., aniž byly splněny p r o c e s n í podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k). K naplnění tohoto dovolacího důvodu proto dojde tehdy, kdy rozhodnutím o řádném opravném prostředku byl obviněnému odepřen přístup k soudu II. stupně, protože tento soud řádný opravný prostředek chybně zamítl či odmítl (např. jako opožděně podaný; jako podaný osobou neoprávněnou; apod. - tr. ř.), aniž z jeho podnětu napadené rozhodnutí soudu I. stupně meritorně přezkoumával. O takovýto případ ale v dané věci nejde, protože odvolání obviněného bylo zamítnuto podle tr. ř. jako nedůvodné až po meritorním přezkoumání rozsudku soudu I. stupně podle tr. ř. ve veřejném zasedání.

Na základě uvedených důvodů Nejvyšší soud podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. dovolání obviněného odmítl, aniž mohl na jeho podkladě napadené rozhodnutí meritorně přezkoumat. V souladu s § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. dovolací soud rozhodl v neveřejném zasedání.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 2. října 2002

Předseda senátu:

JUDr. Michal Mikláš