Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Tdo 718/2002

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Trutnově ze dne 4. 9. 2001, sp. zn. , byl obviněný Ing. R. K. pod bodem 1) uznán vinným trestným činem zpronevěry podle , odst. 3 písm. d) tr. zák. ve znění spočívajícím po skutkové stránce v tom, že „dne 29. 1. 1993 v T., jako společník firmy K., s. r. o., T. vybral u K. b., pobočka T., z účtu firmy č. 710847-601 finanční částku ve výši 290.000,- Kč a bez vědomí dalšího společníka T. B., uložil peníze na soukromý účet své manželky M. K.“ a pod bodem 2) trestným činem podvodu podle , odst. 2 tr. zák., spočívajícím v tom, že „dne 15. 6. 1993 v T., jako společník firmy K. spol. s. r. o., T., odeslal manželům P. a J. Horákovým fakturu č. 4093 k úhradě 97.463,- Kč finančních nákladů vzniklých se stavbou rodinného domku jmenovaných, ač dne 29. 5. 1993 již od P. H. převzal za tímto účelem částku 95.000,- Kč, na které se toho dne dohodli jako konečném vyúčtování.“ Za tyto trestné činy byl podle tr. zák. za použití tr. zák. odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvou let. Podle tr. zák. v tehdy platném znění a tr. zák. mu byl výkon trestu podmíněně odložen na zkušební dobu tří let. Podle tr. zák. bylo obžalovanému uloženo, aby podle svých sil nahradil v průběhu zkušební doby škodu, kterou poškozeným trestnými činy způsobil. Podle tr. ř. v tehdy platném znění byla obviněnému stanovena povinnost zaplatit na náhradě škody poškozeným P. H. a J. Horákové společně a nerozdílně částku 95.000,- Kč. Podle tr. ř. byl poškozený T. B. odkázán se svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních a podle tr. ř. byli poškození P. H. a J. H. odkázáni se zbytkem svého nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.

O odvolání podaném obviněným rozhodl Krajský soud v Hradci Králové jako soud odvolací rozsudkem ze dne 20. 3. 2002, sp. zn. tak, že napadený rozsudek podle § 258 odst. 1 písm. d) odst. 2 tr. ř. zrušil ve výroku o vině skutkem uvedeným pod bodem 1) shora citovaného rozsudku, kvalifikovaným jako trestný čin zpronevěry podle § 248 odst. 1, 3 písm. d) tr. zák., v důsledku toho v celém výroku o trestu a ve výroku o odkazu poškozeného T. B. s jeho nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Za podmínek § 259 odst. 3 tr. ř. bylo nově rozhodnuto tak, že obžalovanému Ing. R. K. se za trestný čin podvodu podle § 250 odst. 1, 2 tr. zák., ohledně něhož zůstal napadený rozsudek nedotčen, ukládá podle § 250 odst. 2 tr. zák. trest odnětí svobody v délce jednoho roku. Podle § 58 odst. 1 tr.zák. a § 59 odst. 1 tr. zák. mu byl výkon tohoto trestu podmíněně odložen na zkušební dobu jednoho roku a šesti měsíců. Pro skutek popsaný pod bodem 1) napadeného rozsudku, kterým měl spáchat trestný čin zpronevěry podle § 248 odst. 1, 3 písm. d) tr. zák. byl obviněný zproštěn obžaloby podle § 226 písm. b) tr. ř. Podle § 229 odst. 3 tr. ř. byl poškozený T. B. odkázán se svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. V ostatních výrocích byl napadený rozsudek ponechán nezměněn.

Obviněný Ing. R. K. podal proti shora citovanému rozsudku odvolacího soudu prostřednictvím svého obhájce ve lhůtě uvedené v § 265e odst. 1 tr. ř. dovolání,a to do výroku, jímž bylo rozhodnuto o vině trestným činem podvodu, uloženém trestu a náhradě škody P. a J. H. Uplatněným dovolacím důvodem byl důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.

Dovolatel v odůvodnění svého mimořádného opravného prostředku uvedl, že nalézací i odvolací soud ve svých rozhodnutích dospěly k chybným právním závěrům, jestliže jej uznaly vinným trestným činem podvodu. Podle jeho názoru svým jednáním nenaplnil znaky skutkové podstaty pokusu trestného činu krádeže podle § 8 odst. 1, § 247 odst. 1, 2 tr. zák., jak byl skutek původně kvalifikován v obžalobě, ani znaky výše uvedeného trestného činu podvodu. V této souvislosti poukázal především na to, že jako společník firmy K., s. r. o. od poškozeného P. H. nikdy částku 95.000,- Kč nepřevzal. Předmětná firma přitom podala proti manželům H. u Okresního soudu v Trutnově žalobu o zaplacení částky 97.463,- Kč a soud této žalobě vyhověl. Předmětný rozsudek nabyl právní moci dne 14. 2. 1998. Dovolatel se tedy nemohl obohatit a způsobit tak škodu, jak bylo oběma soudy nesprávně dovozováno. Podle přesvědčení dovolatele současně též žádný další znak skutkové podstaty trestného činu podvodu nebyl „naplněn, prokázán a tak zjištěn“, neboť nikoho neuvedl v omyl, jeho omylu nevyužil nebo nezamlčel podstatnou skutečnost.

Ze shora uvedených důvodů obviněný navrhl, aby dovolací soud podle § 265k odst.1 tr. ř. zrušil rozsudek krajského soudu v napadené části, tj. ve výroku dotýkajícího se viny tr.činem podvodu dle § 250 odst. 1, 2 tr. zák., výroku o trestu a výroku ohledně povinnosti k náhradě škody P. a J. H. a poté, aby podle § 265l odst. 1 tr. ř. přikázal Krajskému soudu v Hradci Králové, aby věc v potřebném rozsahu projednal a rozhodl, event. sám podle § 265m odst. 1 věta první tr. ř. ve věci rozhodl rozsudkem, jímž by jej podle § 226 písm. a) tr. ř. zprostil obžaloby pro skutek uvedený v ní pod bodem 2), kterým se měl dopustit trestného činu podvodu podle § 250 odst. 1, 2 tr. zák. a manžele H. aby odkázal s jejich nárokem na řízení ve věcech občanskoprávních.

K předmětnému dovolání se písemně vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství. Podle jeho názoru dovolatel vesměs namítá nesprávnost skutkových zjištění, na což se však ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. nevztahuje. Právní kvalifikace skutku jako trestného činu podvodu podle § 250 odst. 1, 2 tr. zák. dle jeho názoru plně odpovídá skutkovým zjištěním. Státní zástupce připustil jistou nepřesnost v popisu skutku ve výroku pod bodem 2) nalézacího soudu, který odvolací soud beze změny potvrdil, nicméně upozornil na následné upřesnění v odůvodnění rozhodnutí, z něhož vyplývá, že podstatou podvodu bylo vylákání částky 95.000,- od poškozeného P. H. s ujištěním, že jejich vzájemné závazky jsou vyrovnány a se současným roztrháním originálů uzavřených smluv o dílo, aby krátce poté byly provedené práce poškozeným subjektům vyfakturovány a následně za použití ověřené kopie smlouvy o dílo byla fakturovaná částka proti poškozeným uplatněna u soudu. Státní zástupce přitom zdůraznil, že úvaha dovolatele o tom, že podvod je soudem spatřován v přijetí plnění na základě pravomocného a vykonatelného soudního rozhodnutí v civilním sporu přitom neodpovídá skutečnosti (odůvodnění rozhodnutí) a z tohoto hlediska jde o „nonsens“. Navrhl proto, aby dovolací soud dovolání obviněného podle § 265i odst. 1 písm. f) tr. ř. odmítl, neboť jediné, čeho by bylo možno dovoláním dosáhnout, je preciznější formulování skutkové věty výroku o vině.

Obviněný Ing. R. K. je podle § 265d odst. 1 písm. b) tr. ř. osobou oprávněnou k podání dovolání pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprostředně dotýká.

Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda v předmětné věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle ustanovení § 265a tr. ř. a shledal, že dovolání je přípustné podle § 265a odst. 1, 2 písm. a) tr. ř., protože bylo rozhodnuto ve druhém stupni, dovolání napadá pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé a směřuje proti rozhodnutí, jímž byl obviněný uznán vinným a byl mu uložen trest.

Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Uvedenou formulací zákon vyjadřuje, že dovolání je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoliv z hlediska procesních předpisů. To znamená, že s poukazem na uvedený dovolací důvod není možné se domáhat přezkoumání skutkových zjištění, na nichž je napadené rozhodnutí založeno. Skutkový stav je při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny, tj. zda jsou právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. Na podkladě tohoto dovolacího důvodu nelze proto hodnotit správnost a úplnost skutkového stavu ve smyslu § 2 odst. 5, 6 tr. ř. Případy, na které dopadá ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., je tedy nutno odlišovat od případů, kdy je rozhodnutí založeno na nesprávném skutkovém zjištění. Skutkové vady totiž nejsou důsledkem nesprávného hmotně právního názoru. Nesprávné zjištění skutkového stavu má, aplikuje-li soud důsledně hmotné právo, samozřejmě vždy vliv i na nesprávné právní posouzení skutku. Poněvadž, jak je uvedeno výše, nelze se v řízení o dovolání domáhat přezkoumání skutkových zjištění, nelze v něm ani odstranit případnou právní vadu, je-li nesprávným skutkovým zjištěním podmíněna.

Východiskem pro existenci dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. tedy bude popis skutku obsažený v příslušném výroku napadeného rozhodnutí ve věci samé.

Ve věci obviněného Ing. R. K. však směřují dovolací námitky do oblasti hodnocení důkazů a z nich plynoucích skutkových zjištění, se kterými si dovolatel spojuje hmotně právní důsledky, namítá-li v rozporu se zjištěním obou soudů, že od poškozeného P. H. částku 95.000,- Kč nepřevzal, a že nebylo prokázáno nejen jeho obohacení, ale ani naplnění dalších nezbytných znaků skutkové podstaty trestného činu podvodu podle § 250 odst. 1, 2 tr. zák.

S přihlédnutím ke skutečnostem rozvedeným v předcházejících odstavcích dospěl Nejvyšší soud k závěru, že dovolání bylo podáno z jiných důvodů než uvedených v ustanovení § 265b tr. ř. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je totiž dovolatelem spatřován ve skutkových vadách (tj. vadách procesní povahy), jejichž důsledkem mělo být následné vadné hmotně právní posouzení věci. Podle názoru Nejvyššího soudu musí dovolatel na jedné straně v souladu s § 265f odst. 1 tr. ř. odkázat v dovolání jednak na zákonné ustanovení § 265b odst. 1 písm. a) – l) tr. ř., přičemž na straně druhé musí obsah konkrétně uplatněných dovolacích důvodů odpovídat důvodům předpokládaným v příslušném ustanovení zákona. V opačném případě nelze dovodit, že se dovolání opírá o důvody podle § 265b odst. 1 tr. ř.

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř. Poněvadž Nejvyšší soud v posuzované věci shledal, že dovolání nebylo podáno z důvodů stanovených zákonem, rozhodl v souladu s § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. o jeho odmítnutí. Za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. bylo o odmítnutí dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 2. října 2002

Předseda senátu :

JUDr.Eduard Teschler