Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (5)No categories available
7 C 49/2021-17
Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Rutarovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částky 1 265 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 265 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 265 Kč od 15. 9. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 265 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 265 Kč od 15. 9. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 občanského soudního řádu:
Jako předmět daného řízení byl posuzován nárok žalobkyně proti žalované na zaplacení částky 1 265 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení jako dlužného pojistného z pojistné smlouvy číslo uzavřené dne 16. 4. 2019 mezi žalobkyní a žalovanou. Jednalo se pojištění motorového vozidla příjmení, registrační značka.
V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ o. s. ř.“), soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (žalobkyně), resp. ohledně tohoto postupu neměli námitky, přestože byli vyzváni k vyjádření (§ 101 odst. 4 o. s. ř.) - žalovaná.
V rámci zjišťovaného skutkového stavu věci soud po provedeném řízení učinil závěr, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena výše uvedená pojistná smlouva, na kterou ovšem žalovaná nehradila sjednané lhůtní pojistné, v důsledku čehož pojistná smlouva zanikla ke dni 14. 9. 2019. Vzniklý nedoplatek na pojistném za období od 16. 6. 2019 do 14. 9. 2019 ve výši 1 265 Kč žalovaná dosud žalobkyni neuhradila. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s plněním peněžitého závazku, je kromě dlužné částky pojistného povinna hradit i žalobkyní nárokovaný zákonný úrok z prodlení z částky dlužného pojistného.
Po právní stránce soud žalobou uplatněný nárok posoudil podle zákona číslo občanského zákoníku (dále též jen„ o. z.“) účinného od 1. 1. 2014, a to dle ust. § 2779 a násl. a dále dle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Otázku úroku z prodlení pak posuzoval podle ustanovení § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném k prvnímu dni prodlení žalovaného.
Podle § 14b odst. 1 bodu 3 AT tedy žalobkyni přísluší náhrada nákladů vynaložených na zastupování advokátem spočívající v odměně advokáta za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva a podání žalobního návrhu) ve výši 600 Kč (tedy 200 Kč za každý z těchto úkonů), dále pak paušální náhrada hotových výdajů právní zástupkyně, a to ve výši 100 Kč v souvislosti s každým úkonem právní služby (§ 14b odst. 5 písm. a) AT), celkem 300 Kč. Daň z přidané hodnoty, které je zástupkyně žalobkyně plátcem, činí 189 Kč Náklady právního zastoupení žalobkyně tak činí 1 089 Kč a náklady řízení (s připočtením zaplaceného soudního poplatku 400 Kč) celkově 1 489 Kč.
Způsob úhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně nachází své opodstatnění v ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.; lhůta k jejich úhradě vychází z ustanovení § 160 odst. 1 téhož právního předpisu, když soud v této souvislosti neshledal žádné důvody pro aplikaci věty za středníkem tohoto ustanovení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, k příslušenství pohledávky se nepřihlíží a nejedná se přitom ani o rozsudek pro uznání či zmeškání (ustanovení § 202 odst. 2 o.s.ř.).
Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí.