Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Odo 606/2002

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud Plzeň-město rozsudkem ze dne 23. února 2000 č. j. -60 ve znění doplňujícího rozsudku ze dne 14. března 2001 č.j. -84 uložil žalované, aby zaplatila žalobci částku 28 328 Kč s 12% úrokem z prodlení od 15. 3. 1999 do zaplacení, řízení do částky 10 932 Kč s příslušenstvím zastavil a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že účastníci řízení uzavřeli dvě smlouvy o nájmu nebytových prostor na dobu určitou, na jejichž základě žalovaná užívala v domě žalobce v P., H. n. 20 nebytové prostory o rozloze 36 m2. V této smlouvě se mj. dohodli, že žalovaná uhradí žalobci náklady za spotřebu elektrické energie a plynu na základě přefakturace dodávek dodavatelských firem provedené žalobcem. Předmětný nebytový prostor byl užíván výlučně žalovanou a byl opatřen samostatným elektroměrem. Vzhledem k tomu, že žalovaná neprokázala, že se na její elektroměr napojil jiný subjekt (elektroměr byl po přezkoušení shledán bez vad) nebo že došlo k chybě při vyúčtování nákladů na spotřebu elektrické energie v jí užívaných nebytových prostorách, soud prvního stupně uzavřel, že žalovaná se odběrem elektrické energie na úkor žalobce neoprávněně obohatila a je proto podle povinna toto bezdůvodné obohacení vydat.

K odvolání žalované Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 15. května 2002 č. j. -95 potvrdil rozsudek soudu prvního stupně a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Odvolací soud se ztotožnil se skutkovými zjištěními soudu prvního stupně i s jeho právním hodnocením věci.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, jež považuje za přípustné podle Dovolání odůvodnila tím, že rozsudek odvolacího soudu podle vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování. Má za to, že doložila dostatek důkazů (znalecký posudek, odborné vyjádření specializované firmy), které z technického hlediska vylučují možnost tak vysokého odběru elektrické energie za daných podmínek. Navrhla zrušení rozsudků soudů obou stupňů a vrácení věci soudu prvního stupně.

Žalobce ve vyjádření k dovolání nepovažuje dovolací důvod, na který odkazuje dovolatelka, za daný. Rozhodnutí soudů obou stupňů hodnotí jako správné, a to jak po stránce skutkových zjištění, tak i v právním hodnocení věci. Navrhuje zamítnutí dovolání.

Podle části dvanácté hlavy I bodu 17 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony, se dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (1. 1. 2001) nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle ve znění účinném do 31.12. 2000 - dále jen „“). Tak je tomu i v daném případě, kdy byl rozsudek odvolacího soudu vydán po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, tedy podle ve znění platném do 31. 12. 2000.

Podle části dvanácté hlavy I bodu 15 se totiž odvolání proti rozhodnutím soudu prvního stupně vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. V posuzované věci byl rozsudek soudu prvního stupně vydán dne 23. února 2000.

Dovolání v dané věci není přípustné.

Podle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu je dovolání přípustné za podmínek uvedených v a v

Podle je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl jinak než v dřívějším rozsudku proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil. O takový případ se v posuzované věci nejedná.

Dovolání v tomto případě není přípustné ani podle , neboť odvolací soud ve výroku svého potvrzujícího rozsudku nepřipustil možnost podání dovolání, a není přípustné ani podle , neboť žalovaný před vyhlášením rozsudku odvolacího soudu nenavrhl, aby dovolání bylo odvolacím soudem připuštěno.

Za situace, kdy z obsahu spisu nevyplývá, že by rozsudek odvolacího soudu trpěl některou z vad uvedených v ustanovení , přičemž ani dovolatel netvrdí, že by řízení těmito vadami trpělo, je nepochybné, že dovolání žalovaného směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalované - aniž se mohl věcí dále zabývat - podle ustanovení věty první a odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle , , a 2 a , když náklady úspěšného žalobce spočívají v odměně advokáta za zastupování účastníka v dovolacím řízení ve výši 2 190 Kč [, , , , , vyhl. č. , kterou se stanoví paušální odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení a kterou se mění vyhláška o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů] a v paušální částce náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 75 Kč ( vyhl. č. ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li žalovaná dobrovolně povinnost, kterou jí ukládá toto usnesení, může žalobce podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

V Brně dne 26. září 2002

JUDr. Zdeněk Des, v.r.

předseda senátu