Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
38 C 173/2020
Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní Mgr Alenou Chaloupkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 2 925 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 925 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 925 Kč od 20. 4. 2017 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 925 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 925 Kč od 20. 4. 2017 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.</b>
1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 16. 4. 2020 domáhala proti žalovanému vydání soudního rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 2 925 Kč s příslušenstvím a nahradit náklady řízení. Žalobu odůvodnila tím, že dne datum uzavřel právní předchůdce žalobkyně se žalovaným smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky. Na základě uvedené smlouvy právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba dodávala žalovanému do odběrného místa na adrese adresa žalovaného. Za období od datum do datum odebral žalovaný 1,452 MWh a byla mu vystavena faktura číslo znějící na částku 2 925 Kč zohledňující zaplacenou zálohu ve výši 1000 Kč odečtenou od částky 3 925 Kč, splatná dne 19. 4. 2017. Pohledávka byla následně postoupena smlouvou ze dne 13. 10. 2017 na žalobkyni, o postoupení byl žalovaný informován a byla mu zaslána též upomínka ze dne 12. 3. 2020.
2. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil podáním doručeným soudu dne 3. 5. 2021 tak, že nebyl o nedoplatku informován, souhlasí se zaplacením částky 2 925 Kč a soudních poplatků.
3. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Žalobkyně již v podané žalobě projevila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, pokud jde o žalovaného, tak se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřil, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu jeho konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů.
4. Nejprve se soud zabýval tím, podle jaké právní úpravy bude právní poměr založený shora uvedenou smlouvou posuzován. Vzhledem k tomu, že smlouva byla uzavřena dne datum, je třeba s ohledem na ustanovení § 3028 odst. 3 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., účinného od 1. 1. 2014 aplikovat na tento právní vztah úpravu účinnou v době uzavření smlouvy, tedy ustanovení občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen„ občanský zákoník“).
5. Podle ust. § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou.
6. Podle § 2079 odst. 1 občanského zákoníku se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.
7. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
8. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
9. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaný a předchůdce žalobkyně uzavřeli dne datum smlouvu označenou jako Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, jejíž součástí byly obchodní podmínky. Uvedenou smlouvou se původní věřitel (společnost právnická osoba) zavázal dodávat elektřinu a zajistit přenos elektřiny, distribuci elektřiny a systémové služby do výše uvedeného odběrného místa a žalovaný se zavázal uhradit řádně a včas žalobkyni cenu elektřiny a související služby. Ve smlouvě současně uvedl korespondenční adresu adresa žalovaného, tedy shodně s odběrným místem. Žádná tvrzení o tom, že by sdělil žalovaný jinou doručovací adresu žalobkyni či její předchůdkyni žalovaný v řízení netvrdil. Původní věřitel žalovanému vyfakturoval nedoplatek na shora uvedených platbách. Z faktury číslo soud zjistil, že jejím prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky ve výši 2 925 Kč za spotřebu elektřiny v období od datum do datum, a to se splatností do 19. 4. 2017. Faktura zohledňuje zaplacenou zálohu ve výši 1 000 Kč. Žalovaný vyúčtovanou kupní cenu za spotřebovanou elektřinu nezaplatil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017 a její přílohou má soud za prokázané, že původní věřitel postoupil pohledávku, která je předmětem tohoto řízení na žalobkyni a z dopisu z 12. 3. 2020 a poštovního podacího archu soud zjistil, že o tomto postoupení pohledávky byl žalovaný vyrozuměn a současně byl vyzván k zaplacení. Upomínka byla navíc zasílána též dne 14. 8. 2017 předchůdcem žalobkyně. Korespondence byla odesílána na adresu žalovaného uvedenou ve smlouvě uzavřené s předchůdcem. Jak už soud uvedl, žalovaný nepřinesl žádná tvrzení o tom, že by se na této adrese v předmětné době nezdržoval a případně, že oznámil žalobkyni či jejímu předchůdci změnu v korespondenční adrese.
10. Mezi předchůdkyní žalobce a žalovaným byla tedy platně uzavřena smlouva o sdružených dodávkách elektřiny ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 2079 odst. 1 občanského zákoníku. Žalovaný nesplnil svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturované ceny dodávky elektřiny, k čemuž se zmíněnou smlouvou ve spojení s obchodními podmínkami zavázal. Původnímu věřiteli tak vzniklo vedle práva na zaplacení ceny za dodanou elektřinu právo požadovat po žalované zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedených faktur. Pohledávka byla následně postoupena smlouvou ze dne 13.10.2017 a o postoupení byl žalovaný informována a byl současně vyzván k zaplacení. Tvrzení žalovaného o tom, že by nebyl o nedoplatku informován tak nebyla pravdivá, když žalobce předložil oznámení o postoupení pohledávky s poštovním podacím archem, z nichž je patrné vyrozumění žalovaného na poslední známou adresu. Jiná tvrzení (např. o tom, že by žalovaný bydlel na jiné adrese a o této skutečnosti žalobkyni či její předchůdkyni informoval) žalovaný neuvedl, soud proto ani nenařizoval jednání, při kterém by poskytoval žalovanému poučení, neboť jeho tvrzení bylo vyvráceno předloženými listinami a jiná tvrzení v řízení nepřinesl. Nařízení jednání by tak soud za této situace považoval za nadbytečné navyšování nákladů řízení. Soud posoudil žalobu žalobkyně jako zcela důvodnou. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, a to včetně žalobkyní požadovaného příslušenství, úroku z prodlení, na který vznikl žalobci nárok. Lhůta pro zaplacení byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.
11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 664 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.