Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Tdo 678/2002

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Kladně ze dne 18. 12. 2001, sp. zn. byl obviněný G. T. uznán vinným trestným činem loupeže podle § 234 odst. 1 tr. zák., jehož se dopustil tím, že „dne 8. 7. 2000 kolem 17.00 hodin v K. – R. v lesním porostu nedaleko restaurace U K. srazil na zem poškozeného M. H., tím způsobem, že mu skočil na záda a poté, co ho držel ležícího na zemi, mu ze zadní kapsy kalhot odcizil peněženku s hotovostí ve výši nejméně 800,- Kč a z místa činu utekl.“ Podle § 234 odst. 1 tr. zák. byl obviněnému uložen trest odnětí svobody v trvání dvou roků, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. mu byla uložena povinnost zaplatit náhradu škody poškozenému M. H. v částce 800,- Kč.

O odvolání obviněného, jímž napadl výše uvedený rozsudek, rozhodoval ve II. stupni Krajský soud v Praze, který toto odvolání usnesením ze dne 15. 2. 2002, sp. zn. , podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné zamítl.

Obviněný G. T. podal prostřednictvím obhájce v dané věci ve lhůtě stanovené v § 265e odst. 1 tr. ř. u Nejvyššího soudu České republiky (dále jen Nejvyšší soud) dovolání směřující proti shora citovanému usnesení odvolacího soudu. Tento mimořádný opravný prostředek obviněný uplatnil z důvodu uvedeného v tr. ř. ve znění před novelou provedenou

Podle námitek dovolatele, rozvedených v odůvodnění dovolání, nebyly v dané trestní věci splněny podmínky stanovené zákonem pro vydání zamítavého rozhodnutí odvolacím soudem. Odvolací soud se podle názoru dovolatele nevypořádal s námitkami uvedenými v odvolání a neprovedl všechny důkazy potřebné k objasnění věci. Dovolatel dále poukázal na pochybnosti o věrohodnosti výpovědi poškozeného M. H. V petitu svého dovolání proto navrhl, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil a přikázal odvolacímu soudu, aby věc znovu projednal a rozhodl.

K dovolání obviněného se dne 3. 7. 2002 vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství a uvedl, že dovolání je sice formálně podáno z důvodu uvedeného v ustanovení § 265b odst. 1 písm. k) tr. ř., ve skutečnosti však namítá nesprávnosti nalézacím soudem učiněných skutkových zjištění a postup soudu II. stupně, který odvolání nevyhověl. Protože dovolatel nenamítá žádné vady procesního charakteru, navrhl státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství, aby Nejvyšší soud dovolání podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl a vyjádřil souhlas s jeho projednáním v neveřejném zasedání.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda v předmětné věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle § 265a tr. ř. a shledal, že dovolání je přípustné podle § 265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř., neboť napadá rozhodnutí, jímž byl zamítnut řádný opravný prostředek proti rozsudku uvedenému v ustanovení § 265a odst. 2 písm. a) tr. ř. Obviněný je podle § 265d odst. 1 písm. b) tr. ř. osobou oprávněnou k podání dovolání.

Poněvadž dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. ř. bylo dále zapotřebí posoudit otázku, zda uplatněné dovolací důvody lze považovat za důvody uvedené v citovaném ustanovení zákona, jejichž existence je zároveň podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem (§ 265i odst. 3 tr. ř.).

Důvodem dovolání podle tr. ř., jímž bylo s účinností od 24. 5. 2002 novelizováno původní ustanovení tr. ř., je existence vady spočívající v tom, že bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k). Předmětný důvod patří mezi procesní dovolací důvody a jeho smyslem je náprava závažných vad, které vedou k tzv. zmatečnosti rozhodnutí. První alternativa dovolacího důvodu ve smyslu novelizovaného znění původního ustanovení tr. ř., která byla v době podání dovolání jediným důvodem ve smyslu obviněným užitého dovolacího důvodu dopadá tedy na případy, kdy došlo k zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku bez věcného přezkoumání a procesní strana tak byla zbavena přístupu ke druhé instanci.

Jak ovšem vyplývá z odůvodnění dovolání, směřují námitky obviněného proti skutkovým zjištěním nalézacího soudu a rozsahu jím provedeného dokazování, a odvolacímu soudu je pak vytýkáno, že tato pochybení soudu I. stupně nenapravil. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. k) tr. ř. (nyní podle § 265b odst. 1 písm. l/ tr. ř.) je dovolatelem opírán o skutečnost, že se odvolací soud nevypořádal s námitkami uvedenými v odvolání a neprovedl všechny důkazy potřebné k objasnění věci. Jedná se o vady ve skutkových zjištěních soudu. Takové důvody však zákon v taxativním vymezení dovolacích důvodů neuvádí.

V posuzované věci Krajský soud v Praze, jako soud druhého stupně konal odvolací řízení a o zamítnutí řádného opravného prostředku (odvolání) rozhodl po provedeném přezkumu podle hledisek stanovených zákonem a za stavu, kdy namítaný důvod dovolání nebyl dán.

S přihlédnutím ke skutečnostem rozvedeným v předcházejících odstavcích dospěl Nejvyšší soud k závěru, že obviněný G. T. podal dovolání z jiných důvodů, než uvedených v ustanovení § 265b odst. 1 tr. ř.

Podle názoru Nejvyššího soudu musí dovolatel na jedné straně v souladu s § 265f odst. 1 tr. ř. odkázat v dovolání jednak na zákonné ustanovení § 265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř., přičemž na straně druhé musí obsah konkrétně uplatněných dovolacích důvodů odpovídat důvodům předpokládaným v příslušném ustanovení zákona. V opačném případě nelze dovodit, že se dovolání opírá o důvody uvedené v § 265b odst. 1 tr. ř.

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř. Poněvadž Nejvyšší soud v posuzovaném případě shledal, že dovolání nebylo podáno z důvodů uvedených v zákoně, rozhodl v souladu s výše citovaným ustanovením, že se dovolání obviněného G. T. odmítá. Za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. bylo o odmítnutí dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání.

Pokud jde o návrh obviněného na přerušení výkonu trestu odnětí svobody, který byl součástí podaného dovolání, nebylo třeba o něm samostatně rozhodovat ve smyslu § 265o odst. 1 tr. ř., a to vzhledem k odmítnutí mimořádného opravného prostředku, jak uvedeno shora.

Poučení:Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 25. září 2002

Předseda senátu :

Mgr. Josef Hendrych

Vypracovala:

JUDr. Blanka Roušalová