Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 1357/2002

U S N E S E N Í

I. Dovolání žalovaného se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Obvodní soud pro Prahu 5 rozsudkem ze dne 22. června 1999, č. j. -243, určil, že žalovaný je otcem žalobkyně, dále stanovil výši výživného a rozhodl o náhradě nákladů řízení, včetně náhrady státem placených nákladů tohoto řízení a o povinnosti zaplatit soudní poplatek za řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 23. listopadu 2001, č. j. -362, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil s výjimkou výroku o nedoplatku na výživném, kdy v této části rozsudek soudu prvního stupně změnil podle ustanovení (dále jen \"\") a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Tento rozsudek nabyl právní moci dne 18. února 2002.

Uvedený rozsudek Městského soudu v Praze napadl žalovaný dovoláním podaným na poště ve středu dne 20. března 2002, v němž požaduje zrušení napadeného rozhodnutí a rozhodnutí soudu prvního stupně a vrácení věci posléze uvedenému soudu k dalšímu řízení.

Případné vyjádření k tomuto dovolání podáno nebylo.

Podle části dvanácté, hlavy první, bodu 17. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení, provedeném podle dosavadních právních předpisů, se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů, tj. podle ve znění účinném do 31. prosince 2000. V posuzovaném případě byl napadený rozsudek odvolacího soudu vydán ve smyslu ustanovení části dvanácté, hlavy první, bodu 15. citované novely po řízení, provedeném podle dosavadních předpisů, když rozsudek soudu prvního stupně byl vydán již v průběhu roku 1999 (tuto skutečnost ostatně správně v odůvodnění svého rozhodnutí konstatuje i sám odvolací soud). Je proto nezbytné, aby i dovolací soud při svém rozhodnutí vycházel ze znění účinného do 31. prosince 2000.

Nejvyšší soud České republiky, jako soud dovolací ( ), pak shledal, že dovolání žalovaného bylo podáno opožděně. Podle ustanovení věty první ve zmíněném znění totiž může účastník podat dovolání (pouze) do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.

Při uvážení vyloženého je tedy nutno konstatovat, že v posuzovaném případě dovolací lhůta končila v pondělí dne 18. března 2002, avšak dovolání bylo dovolatelem podáno až po jejím uplynutí již zmíněného dne 20. března 2002, tj. opožděně. Dovolacímu soudu za tohoto stavu proto nezbylo, než toto dovolání podle ustanovení ve spojení s ustanovením téhož zákona odmítnout pro tuto opožděnost. Nemohl se tak zabývat věcnou správností napadeného rozhodnutí. Rozhodoval, aniž nařídil jednání ( odst. l věta první ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením věta první ve spojení s , věta první a odst. l věta první , když žalovaný neměl se svým dovoláním úspěch, zatímco žalobkyni v tomto řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 25. září 2002

JUDr. Pavel Pavlík, v. r.

předseda senátu