Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Tdo 479/2002

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Obviněný M. O. byl rozsudkem Okresního soudu v Liberci ze dne 13. 7. 2001, sp. zn. uznán vinným trestným činem zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 148 odst. 1 tr. zák. a pokusem trestného činu porušení předpisů o nálepkách k označení zboží podle § 8 odst. 1 k § 148a odst. 1 tr. zák., kterých se měl podle zjištění soudu prvního stupně dopustit tím, že dne 31. 8. 2000 v 19.35 hodin převážel v nákladním prostoru motorového vozidla zn. Škoda Pick-up, červené barvy z O. směrem na G., 166 000 ks celně neprojednaných cigaret bez předepsaných platných kolků ve smyslu zákona č. 58/92 Sb. a vyhlášky č. 11/94 Sb., upravující podrobnosti ke značení některých tabákových výrobků, kdy celní hodnota představuje částku 75 560,- Kč a únikem cla, spotřební daně z přidané hodnoty vznikla škoda ve výši 180 016,- Kč České republice zastoupené Ministerstvem financí ČR a Generálním ředitelstvím cel.

Za to byl odsouzen podle § 148 odst. 1 tr. zák. za použití § 35 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 11-ti měsíců, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 2 písm. b) tr. zák. zařazen do věznice s dozorem.

Uvedený rozsudek nenabyl bezprostředně právní moci, neboť jej obviněný napadl odvoláním, kterým se zabýval Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci. Usnesením ze dne 9. 1. 2002, sp. zn. bylo podané odvolání podle § 256 tr. ř. zamítnuto jako nedůvodné. Opis usnesení odvolacího soudu byl doručen obviněnému i jeho obhájci 26. 3. 2002.

Proti citovanému usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka Liberec podal prostřednictvím svého obhájce dovolaní, které došlo Okresnímu soudu v Liberci dne 8. 4. 2002. V tomto podání obviněný uvedl, že napadá všechny výroky usnesení krajského soudu, neboť rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku a bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) tr. ř., aniž by byly splněny podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí. V další části písemného vyhotovení dovolání zpochybňuje dokazování před soudem prvního stupně a obsáhle se vyjadřuje k jednotlivým důkazům. Protože dovolání obviněného nemělo náležitosti stanovené v § 265f odst. 1 tr. ř., postupoval předseda senátu soudu prvního stupně v souladu s ustanovením § 265h odst. 1 tr. ř. a přípisem, který obhájce obviněného JUDr. J. V. obdržel dne 24. 5. 2002 jej vyzval, aby vady dovolání odstranil do 8 dnů od doručení výzvy. Obhájce obviněného poté v doplňku dovolání upřesnil, že dovoláním napadá jak rozsudek Okresního soudu v Liberci, sp. zn. ze dne 13. 7. 2001, kterým bylo rozhodnuto o vině a trestu obviněného, tak i usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci, sp. zn. ze dne 9. 1. 2002, jímž byl zamítnut řádný opravný prostředek proti rozsudku ve věci samé. Dovolatel především dále tvrdí, že věc nebyla řádně objasněna a že nebyla náležitě prověřena jeho obhajoba. Dále cituje jednotlivá ustanovení celního , , o dani z přidané hodnoty a , o spotřební dani a dovozuje, že nebyl osobou povinnou předložit zboží k provedení celního řízení, že mu nevznikl celní dluh a že nebyl subjektem uvedených daní. Dále tvrdí, že nebylo ani prokázáno, že šlo o zboží z dovozu. Jeho jednání bezprostředně nesměřovalo k dokonání trestného činu podle tr. zák., neboť neoznačené zboží neprodával, nedaroval ani jinak nerozšiřoval mezi zákazníky. V závěru dovolání požádal Nejvyšší soud České republiky, aby ke všem jím uvedeným skutečnostem opakovaně přihlédl a navrhl, aby usnesení odvolacího soudu i rozsudek soudu prvního stupně zrušil a přikázal soudu prvního stupně, aby celou věc znovu projednal a rozhodl.

K podanému dovolání a k jeho doplňku se vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství. Vzhledem na charakter podání a též s ohledem na časové souvislosti má pochybnosti o tom, zda dovolání splňuje náležitosti § 265f odst. 1 tr. ř. V případě zjištění Nejvyššího soudu České republiky, že podání obviněného M. O. nesplňuje formální náležitosti dovolání ani ve spojení s jeho doplněním, navrhl, aby podané dovolání bylo odmítnuto podle § 265i odst. 1 písm. d) tr. ř. Pro případ, že by Nejvyšší soud České republiky shledal důvody dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., alternativně navrhl postup podle § 265k odst. 1 tr. ř., tj., aby Nejvyšší soud obě napadená rozhodnutí zrušil a podle § 265l odst. 1 tr. ř. vrátil věc soudu I. stupně k novému projednání a rozhodnutí s tím, aby rozhodnutí učinil v neveřejném zasedání.

Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) jako soud dovolací nejprve zkoumal, zda v této trestní věci je dovolání přípustné, zda bylo podáno v zákonné lhůtě a osobou k tomu oprávněnou. Shledal přitom, že dovolání je přípustné /§ 265a odst. 1, 2 písm. a) tr. ř./, že bylo podáno v zákonné lhůtě, jakož i na místě, kde lze podání učinit (§ 265e odst. 1, 3 tr. ř., a že bylo podáno oprávněnou osobou /§ 265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř./.

Dále se Nejvyšší soud musel zabývat otázkou, zda podané dovolání včetně jeho doplňku splňuje zákonem požadované náležitosti. Podle § 265f odst. 1 tr. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 59 odst. 3 tr. ř.) podání uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, který výrok, v jakém rozsahu i z jakých důvodů napadá a čeho se dovolatel domáhá, včetně konkrétního návrhu na rozhodnutí dovolacího soudu s odkazem na zákonné ustanovení § 265b odst. 1 písm. a) až l) nebo § 265b odst. 2, o které se dovolání opírá.

V této souvislosti považuje Nejvyšší soud za nutné uvést, že ze striktního vymezení obsahu dovolání v ustanovení § 265f odst. 1, 2 tr. ř. a zejména ze znění ustanovení § 265b odst. 1 tr. ř. vyplývá, že nepostačuje pouhé formální uvedení některého z důvodů vymezených v ustanovení § 265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř. odkazem na toto zákonné ustanovení, ale tento důvod musí být v dovolání rovněž tvrzen a odůvodněn konkrétními vadami, které jsou odvolatelem spatřovány v napadeném rozhodnutí.

V podaném dovolání i v jeho doplňku není výslovně uvedeno, o které zákonné ustanovení § 265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř. se dovolání opírá. Pouze je citována část ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a po obsahové stránce jde o námitky skutkové, kdy dovolatel především tvrdí, že věc nebyla náležitě objasněna a nebyla řádně prověřena jeho obhajoba. Podané dovolání, jak již bylo výše uvedeno, obsahuje pouze polemiku ve vztahu k důkazní situaci a citaci uvedených právních norem.

Nejvyšší soud tedy dospěl k závěru, že dovolání obviněného nesplňuje náležitosti obsahu dovolání podle § 265f odst. 1 tr. ř., a to i přes to, že mu soud prvního stupně umožnil vady dovolání odstranit. Proto postupoval podle § 265i odst. 1 písm. d) tr. ř. a dovolání obviněného M. O. odmítl, přičemž tak učinil v neveřejném zasedání ve smyslu ustanovení § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř.

Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř. ).

V Brně dne 25. září 2002

Předseda senátu:

Mgr. Josef Hendrych