Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
22 C 279/2020
Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr Gabrielou Antonií Bartovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 6 624 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 000 Kč, úrok z prodlení z částky 4 000 Kč ve výši 10 % ročně od 19. 9. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Žaloba s návrhem, aby žalovaný byl povinen uhradit žalobkyni částku 2 624 Kč, úrok z prodlení z částky 2 624 Kč od 19. 9. 2019 do zaplacení ve výši 10 % ročně, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 307,54 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 000 Kč, úrok z prodlení z částky 4 000 Kč ve výši 10 % ročně od 19. 9. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. II. Žaloba s návrhem, aby žalovaný byl povinen uhradit žalobkyni částku 2 624 Kč, úrok z prodlení z částky 2 624 Kč od 19. 9. 2019 do zaplacení ve výši 10 % ročně, se zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 307,54 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
1. Žalobkyně podala soudu dne 6. 10. 2020 návrh, jímž se domáhala uložení žalovanému povinnosti k úhradě částky 6 624 Kč s příslušenstvím s následujícími skutkovými tvrzeními. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným od právního předchůdce žalobkyně, právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, obec a číslo na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 4. 2020. Oznámení o postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno společně s odeslanou předžalobní výzvou k úhradě. právnická osoba je českou obchodní společností s předmětem podnikání poskytování či zprostředkování úvěru. Žalovaný je fyzickou osobou nepodnikající. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o zápůjčce číslo na základě které dne 26. 8. 2019 byla žalovanému poskytnuta bezúročná půjčka ve výši 4 000 Kč. Dle čl. 1 6 smlouvy měla být půjčka splacena jednorázově dne 18. 9. 2019 společně s poplatkem za zpracování žádosti a poskytnutí zápůjčky. Žalovaný zápůjčku čerpal, avšak po datu splatnosti peněžní prostředky nevrátil. Právní předchůdce žalobkyně poskytuje peněžní prostředky prostřednictvím webové stránky webová adresa, na které se žalovaný zaregistroval zadáním osobních údajů, poté následovalo ověření správnosti kontaktů uvedených žalovaným. Žalovaný odeslal žádost o zápůjčku prostřednictvím webových stránek anonymizováno, následně byla posuzována schopnost žalovaného zápůjčku splácet. Žalovaný ve smlouvě o zápůjčce výslovně potvrdil, že je schopen zápůjčku řádně a včas splatit. Smlouva o zápůjčce byla sjednána elektronicky, když její text včetně všeobecných obchodních podmínek žalovaný na svém účtu ve webové službě odsouhlasil (v opačném případě by zápůjčka nemohla být poskytnuta). K uživatelskému účtu měl pomocí hesla přístup jen žalovaný. Zápůjčka byla převedena z bankovního účtu věřitele č. bankovní účet na bankovní účet žalovaného č. bankovní účet. Nárok žalobkyně tvoří pohledávka skládající se z nesplacené jistiny ve výši 4 000 Kč, z poplatku za zpracování žádosti a poskytnutí zápůjčky ve výši 2 624 Kč, se splatností dne 18. 9. 2018, částka celkem 6 624 Kč. Žalovaný na dluh neuhradil ničeho. Předžalobní výzva byla právním zástupcem žalobkyně předána k přepravě dne 7. 5. 2020.
2. Žalovaný se ve věci žádným způsobem nevyjádřil. Nevyjádřil se ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí.
3. Soud dle § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), věc projednal se souhlasem žalobkyně a za předpokládaného souhlasu žalované bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů.
4. Soud konstatuje, že rozhodnutí v této věci je zcela v intencích rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vydaného ve věci sp. zn. 21 Cdo 1695/2005. Zde Nejvyšší soud ČR uzavírá, že v řízení vedeném dle ustanovení § 115a o. s. ř. nelze zamítnout návrh tehdy, jestliže na základě listin tvořících obsah spisu nelze učinit závěr, že žalobce svůj nárok prokazuje. Soudem nebylo v daném případě uzavřeno, že skutkový děj nelze postavit najisto. Z listin žalobkyní předložených soud učinil závěr o skutkovém ději. Pokud byl žalobní návrh zamítnut, tak pouze proto, že z listin žalobkyni předložených nelze z hlediska právního hodnocení učinit jiný závěr, nežli ten, že žalobní nárok není důvodným. Soud podotýká, že ač je nutno věc posoudit jinak nežli dle účastníkova právního názoru, případné poučení dle citovaného zákonného rozhodnutí by zde nemohlo vést k jinému rozhodnutí soudu. Ustanovení § 118a, odst. 2 o. s. ř. směřuje na případy, kdy v důsledku jiného právního posouzení věci soudem může účastník reagovat a doložit důkazy či tvrzení, která v souladu s právním hodnocením soudu mohou přivodit jeho úspěch ve věci. V souzené věci tomu tak není.
5. Soud dospěl na základě provedeného dokazování, vycházeje z listinných důkazů založených do spisu žalobkyní, k následujícím skutkovým zjištěním:
6. Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřeli dne 26. 8. 2019 smlouvu o zápůjčce číslo. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku 4 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s částkou 2 624 Kč dne 18. 9. 2019. V záhlaví smlouvy žalovaný uvedl své jméno, rodné číslo, adresu, e-mail, číslo účtu bankovní účet. Úroková sazba byla uvedena 0 % p. a., RPSN nebyla ve smlouvě uvedena. /smlouva o zápůjčce na č1. 11 - 14 spisu/
7. právnická osoba, IČO jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsaly dne 15. 4. 2020 Rámcovou smlouvou o úplatném postoupení pohledávek a Smlouvu o postoupení pohledávek číslo kdy v seznamu pohledávek je uvedena i pohledávka za žalovaným. právnická osoba písemně stvrdila, že kupní cena za postoupení pohledávek postupníkem byla řádně a včas uhrazena. /rámcová smlouva o úplatném postoupení pohledávek na čl. 15 – 16 spisu, smlouva o postoupení pohledávek na čl. 17 - 20 spisu, seznam pohledávek na čl. 18 – 19 spisu, potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne 16. 6. 2020 na čl. 20 spisu/ Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalovanému adresováno dopisem ze dne 7. 5. 2020. Téhož dne byla žalovanému adresována předžalobní upomínka právním zástupcem žalobkyně. /oznámení o postoupení pohledávky, výzva na čl. 21 spisu, podací lístek na čl. 23 spisu/
8. Z potvrzení o provedené platbě soud zjistil, že dne 26. 8. 2019 byla na účet bankovní účet převedena částka 4 000 Kč (potvrzení o provedení platbě na čl. 22 spisu).
9. právnická osoba soud ověřil, že majitelem osobního účtu číslo bankovní účet byl ke dni 26. 8. 2019 žalovaný. Současně uvedená banka soudu potvrdila, že na uvedený účet byla dne 26. 8. 2019 připsána platba ve výši 4 000 Kč z účtu č. bankovní účet (zjištěno ze sdělení právnická osoba ze dne 12. 2. 2021 na čl. 37 spisu).
10. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:
11. Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřeli dne 26. 8. 2019 smlouvu o zápůjčce číslo pro částku 4 000 Kč, jíž se žalovaný zavázal vrátit spolu s částkou ve výši 2 624 Kč do 18. 9. 2019. Platba na závazek právního předchůdce žalobkyně byla uvedena jako bezhotovostní, převodem na účet žalovaného č. bankovní účet. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsaly dne 15. 4. 2020 smlouvou o postoupení pohledávek. Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalovanému adresováno dopisem ze dne 7. 5. 2020. Žalovanému byl adresován dopis právního zástupce žalobkyně ze dne 7. 5. 2020, předžalobní upomínka. Dne 6. 8. 2019 byla na účet bankovní účet převedena částka 4 000 Kč. Majitelem osobního účtu číslo bankovní účet byl ke dni 26. 8. 2019 žalovaný.
12. Shora uvedené bylo zjištěno u listinných důkazů předložených žalobkyní či z dotazu soudu na právnická osoba, kdy z obsahu spisu se nepodává žádných skutečností, jež by zakládaly důvodnost úvahy o nedůvěryhodnosti těchto důkazů. Žalovaný žádným způsobem tvrzení žalobkyně nesporoval, žádné důkazy nepředložil.
13. Soud řešenou věc po právní stránce posuzoval podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném a účinném znění (dále jen„ o. z.“), a dle ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon č. 257/2016 Sb.“).
14. Podle § 6 o. z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě.
15. Dle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 věty prvé o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.
16. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle § 1887 o. z. postoupit lze i soubor pohledávek, ať již současných nebo budoucích, je-li takový soubor pohledávek dostatečně určen, zejména pokud se jedná o pohledávky určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky z téhož právního důvodu.
17. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je s ohledem na dobu, kdy se dostal žalovaný do prodlení s úhradou dlužné částky, nařízení vlády č. 351/2013 Sb., podle jehož § 2 platí, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši řepo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
18. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 věty prvé o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
19. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.
20. Soudem bylo vzato za prokázané, že dne 18. 9. 2019 uzavřel právní předchůdce žalobkyně s žalovaným smlouvu o zápůjčce, jejímž předmětem byla povinnost předat finanční prostředky oproti povinnosti tyto prostředky uhradit sjednanou částkou do určitého data.
21. Soud má za prokázané, že pohledávka za žalovanou ze shora uvedené smlouvy byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni, čímž je dána aktivní věcná legitimace žalobkyně ve sporu.
22. Dále bylo v řízení prokázáno, že uvedenou smlouvou, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 4 000 Kč, se žalovaný zavázal uhradit nadále i částku 2 624 Kč. Lze tak konstatovat, že strany smlouvy sjednaly úrok ve výši 2 624 Kč, při poskytnutí částky 4 000 Kč. K tomu, které platby jsou úrokem, soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 07. 2014 vydaný ve věci sp. zn. 33 Cdo 1401/2014, Občanský zákoník s komentářem, Praha 2009, str. 1856. Co se týká výše sjednaného úroku, tak Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí vydaném ve věci sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 uvedl, že při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné, přičemž nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V daném případě činil kapitalizovaný úrok 2 624 Kč za poskytnutí jistiny 4 000 Kč. Za této situace nelze než uzavřít, že sjednaný úrok byl nepřiměřený a svou výší zjevně odporoval dobrým mravům, neboť nelze akceptovat takto stanovenou úrokovou míru. Ujednání o úrocích tedy soud shledal neplatným dle ustanovení § 580 o. z.
23. Žalobkyně se domáhala úhrady částky 6 624 Kč sestávající z jistiny ve výši 4 000 Kč, poplatku (úroku) 2 264 Kč, a dále úroku z prodlení (viz níže). Žalovaný netvrdil ničeho, neprokazoval ničeho. Za situace, kdy úrok byl shledán neplatně sjednaným, tak nadále dlužná částka činí 4 000 Kč. Domáhala-li se žalobkyně úhrady částky 6 624 Kč, tak pro částku 2 624 Kč není nárok důvodným a v této části byla žaloba zamítnuta.
24. Úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. byl žalovanému uložen plnit z částky 4 000 Kč, domáhala-li se žalobkyně přiznání úroku z prodlení nadále z částky 2 264 Kč (6 624 Kč – 4 000 Kč) od 19. 9. 2019 do zaplacení, byla žaloba zamítnuta.
25. Lhůtu k plnění soud určil podle §160 odst. 1 o. s. ř. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když z obsahu spisu se nepodává žádných skutečností, jež by zakládaly určení plnění ve splátkách či v delší lhůtě.
26. O náhradě nákladů rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla dle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci převážně úspěšnou. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky celkem 6 624 Kč - 100 %, přičemž úspěšnou byla pro částku ve výši 4 000 Kč – 60,39 %. Poměr úspěchu a neúspěchu ve věci tak činí 100 % - 60,39 % = 39,61 %, přičemž žalobkyně byla úspěšná z 60,39 %, žalovaný z 39,61 % 60,39% - 39,61 % tak činí 20,78 % poměru úspěchu na straně žalobkyně. Při plném úspěchu ve věci by soud žalobkyni přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 480 Kč Tyto náklady se v souladu s § 137 o. s. ř. sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ AT“), odměna ve výši 600 Kč za tři úkony právní služby po 200 Kč, dle § 14b odst. 5 AT, náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) AT) a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 180 Kč. K výpočtu nákladů řízení podle § 14b a. t. soud přistoupil z důvodu, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně (srov. např. řízení vedené u Okresního soudu Praha – východ pod sp. zn. 22 C 279/2020, 36 C 35/2021, 35 C 73/2021) žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech a tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč. Jelikož žalobkyně plný úspěch ve věci neměla, měla úspěch jen co do výše 20,78 %, přiznal soud žalobkyni náhradu nákladů ve výši 20,78 % z částky 1 480 Kč, tedy odměnu ve výši 307,54 Kč
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.