Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
10 C 326/2020-34
Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudkyní titul celé jméno řešitele ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem titul. jméno jméno
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
trvale bytem adresa žalovaného
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá do částky částka.
III. Řízení se zastavuje do částky částka a úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu Plzeň-sever soudní poplatek ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku.
V. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku částka k rukám zástupce žalobkyně advokáta titul. jméno jméno, do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá do částky [částka].</b> <b>III. Řízení se zastavuje do částky [částka] a úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.</b> <b>IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu Plzeň-sever soudní poplatek ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>V. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka] k rukám zástupce žalobkyně advokáta [titul]. [jméno] [jméno], do tří dnů od právní moci rozsudku.</b>
1. Žalobkyně se návrhem ze dne datum a jeho doplněním ze dne datum domáhala na žalovaném zaplacení částky částka s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne datum uzavřené distančním způsobem prostřednictvím internetových stránek webová adresa mezi žalovanou a spol. právnická osoba, anonymizována dvě slova (dále jen„ původní věřitel“), která pohledávku z uvedené smlouvy postoupila žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. Na základě smlouvy žalovaný čerpal úvěr v konečné výši částka se splatností nejpozději ke dni datum. V době postoupení předmětné pohledávky mu na jistině zbývalo uhradit částku částka. Zbylou částku představuje smluvní úrok za období čerpání ve výši částka a náhrada účelně vynaložených nákladů ve výši částka. Žalovaný dosud neuhradil ničeho.
2. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání.
3. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, bylo zjištěno, že původní věřitel postoupil předmětnou pohledávku vymáhanou touto žalobou žalobkyni, a to v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“). Žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn dopisem ze dne datum, který byl předán poštovnímu doručovateli téhož dne, jak je patrné z podacího lístku.
4. Žalobkyně podáním ze dne datum vzala částečně žalobu zpět, a to v rozsahu částky částka s příslušenstvím a dále v rozsahu úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Podle § 96 odst. 1, 2, 4 o.s.ř. žalobkyně může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání, není třeba souhlasu žalovaného se zpětvzetím návrhu. V daném případě vzala žalobkyně částečně zpět žalobu dříve, než začalo jednání, soud proto v souladu s ustanovením § 96 odst. 1, 2, 4 o.s.ř. řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil, aniž vyžadoval souhlas žalovaného se zpětvzetím návrhu.
5. Dle zjištěného skutkového stavu původní věřitel uzavřel s žalovaným dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. o.z., a to elektronickými prostředky na dálku ve smyslu ustanovení § 562 o.z. Na základě smlouvy se původní věřitel zavázal žalované poskytnout úvěrový limit až do částky částka. Jak bylo prokázáno z Potvrzení o provedení platby, původní věřitel zaslal na účet žalovaného postupně dne datum částku částka a částku částka Měsíční sazba poskytnutého úvěru činila 11,99 % a RPSN 289,06 %. V případě prodlení se splácením kterékoliv částky se žalovaný zavázal hradit náklady vzniklé původnímu věřiteli částku částka a dále smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž se žalovaný ocitne v prodlení. Žalovaný dosud neuhradil ničeho.
6. Podle § 2 odst. 3 o.z. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy, nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Dle nálezu Ústavního soudu IV. ÚS 457/10 výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením občanského zákoníku, ale především s článkem 36 Listiny. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 243/2015, dále sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 vyplývá, že„ Při sjednání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejbližším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytnutých peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem.“
7. Uzavřenou smlouvu o revolvingovém úvěru soud považoval za absolutně neplatnou, když v době uzavření smlouvy o úvěru, tj. v prosinci 2019 dle statistiky ČNB činila průměrná úroková sazba u kontokorentů a revolvingových úvěrů poskytovaných peněžními ústavy pro potřeby domácnosti 12,53 %. Bylo by tak možné akceptovat trojnásobek, to je 37,59 %. V daném případě však úroková sazba činila 11,99 % měsíčně, což znamená 143,88 % ročně a RPSN činilo 289,06 %. Z výše uvedeného, je tak zřejmé, že částka, kterou měl žalovaný zaplatit nad rámec půjčené částky, přesahuje i trojnásobek běžného smluvního úroku sjednaného pro dané období. Soud musí vždy hodnotit smlouvu jako celek a zkoumat veškeré její náležitosti. Soud tedy uzavřenou smlouvu považoval za absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy dle ustanovení § 580 o.z. Soud však z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 o.z. uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku částka (nezaplacená jistina) společně s příslušným zákonným úrokem z prodlení od datum. Nárok na zákonný úrok z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 o.z. ve spojení s ustanovením § 1, 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající výši byla žaloba zamítnuta, neboť pokud soud shledal absolutně neplatnou samotnou smlouvu o úvěru, neplatným musel shledat rovněž i ujednání o povinnosti hradit smluvní pokuty, poplatky, obchodní úroky.
8. Soud dále uložil žalobkyni povinnost uhradit státu doplatek soudního poplatku v souladu s Položkou 2 odst. 2. Sazebníku poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
9. O nákladech řízení soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ AT“), a to tak, že měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla ve věci úspěšná z 71 %, z 29 % byla neúspěšná, žalobkyni tak náleží 42 % nákladů řízení. Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka a odměna advokáta částka podle § 14b odst. 1 bod 1. AT za tři úkony právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 AT (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, předžalobní výzva) po částka, paušální náhrada hotových výdajů ve výši částka podle § 14b odst. 5 písm. a) AT za tři úkony právní služby po částka, a z důvodu, že zástupce žalobkyně prokázal, že je plátcem DPH, náleží mu rovněž náhrada této daně ve výši 21 % ze základu částka v částce částka, tj. celkem tedy částka. Účelně vynaložené náklady řízení žalobkyně činí částka, 42a% uvedených nákladů představuje částka částka. Tuto částku je tedy žalovaný povinen uhradit na náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.).
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze podat návrh na výkon tohoto rozhodnutí nebo na nařízení exekuce.