Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Odo 390/2002

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský obchodní soud v Praze rozsudkem ze dne 5. dubna 2000, č.j. -7, uložil žalovanému zaplatit žalobkyni 1,200.000,- Kč s 6% úrokem ode dne 30. července 1999 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku, žalobu ve zbylé části zamítl a rozhodl o nákladech řízení.

Vrchní soud v Praze shora označeným usnesením potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v odvoláním napadené části výroku, v níž byla žalovanému stanovena 3 denní lhůta pro zaplacení celé vymáhané částky a ve výroku o náhradě nákladů řízení a současně rozhodl i o náhradě nákladů odvolacího řízení. Žalovaný se přitom v odvolání domáhal, aby mu bylo povoleno plnění ve splátkách.

Žalovaný napadl dovoláním usnesení odvolacího soudu v celém rozsahu, když jeho přípustnost spatřoval v naplnění podmínek ustanovení (dále též jen „ “) ve znění účinném od 1. ledna 2001 a za dovolací důvod označil podle téhož znění nesprávné právní posouzení věci, která má podle jeho názoru po právní stránce zásadní význam. V dovolání snesl důvody, jimiž zdůvodňoval nesprávnost právního posouzení věci odvolacím soudem a navrhl, aby dovolací soud napadené usnesení Vrchního soudu v Praze i shora citovaný rozsudek bývalého Krajského obchodního soudu v Praze, který mu předcházel, zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalobkyně ve vyjádření k dovolání poukázala na nedůvodnost podaného dovolání, když uvedla argumenty, pro které považuje jak napadené usnesení odvolacího soudu, tak i rozsudek soudu prvního stupně, za správné.

Podle bodu 17., hlavy I., části dvanácté, , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle ve znění účinném před 1. lednem 2001). O takový případ jde i v této věci, jelikož odvolací soud věc ve shodě s bodem 15., hlavy I. části dvanácté rovněž projednal podle dosavadního znění , jak sám výslovně zmínil v důvodech usnesení.

Dovolání není v této věci přípustné.

Podle dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu, které není vydáno ve věci samé, je upravena v ustanoveních a

Vady řízení ve smyslu , k nimž dovolací soud přihlíží z úřední povinnosti ( ) a jejichž existence činí zmatečným (s výjimkami uvedenými v odstavci druhém) každé rozhodnutí odvolacího soudu, dovoláním namítány nejsou a z obsahu spisu se nepodávají.

Podle není dovolání přípustné proto, že usnesení odvolacího soudu nebylo usnesením měnícím, nýbrž potvrzujícím a napadené rozhodnutí nelze podřadit ani případům vyjmenovaným v pod písmeny b) až f).

Tento závěr s sebou nese konečné posouzení podaného dovolání jako nepřípustného. Nejvyšší soud je proto, aniž nařizoval jednání ( věta první ), podle a usnesením odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanoveními , a věty první (per analogiam) Náklady dovolacího řízení vzniklé žalobkyni sestávají ze sazby odměny za zastupování advokátem v částce 7.500,- Kč podle , , , a ve znění pozdějších předpisů a z paušální částky 75,- Kč za jeden úkon právní pomoci (vyjádření k dovolání) podle ve znění pozdějších předpisů.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně 25. září 2002

JUDr. Ivana Štenglová, v.r.

předsedkyně senátu