Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Odo 537/2002

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

Krajský obchodní soud v Praze rozsudkem ze dne 18. května 2000, č. j. , zamítl žalobu o zaplacení 445,- Kč (bod I. výroku) a uložil žalobkyni zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 975,- Kč (bod II. výroku). Předmětem sporu byly úroky z prodlení za pozdní úhradu vodného a stočného, přičemž soud prvního stupně dospěl k závěru, že mezi účastníky nebylo prokázáno uzavření smlouvy o dodávce vody a odvádění odpadních vod. Žalovaná sice plněním ze strany žalobkyně získala na její úkor majetkový prospěch, ten však žalobkyni vydala tím, že uhradila cenu dodané vody a odvedených odpadních vod.

K odvolání žalobkyně Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 5. ledna 2001, č. j. -30, změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalovanou zavázal zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku částku 445,- Kč a ve stejné lhůtě i náklady řízení před soudem prvního stupně ve výši 1.475,- Kč (první výrok). Dále rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 1.150,- Kč (druhý výrok). Odvolací soud uzavřel, že mezi žalovanou a žalobkyni šlo o bezdůvodné obohacení. Jelikož žalovaná se ocitla v prodlení s poskytnutím peněžité náhrady k vrácení bezdůvodného obohacení, byla povinna zaplatit žalobkyni úrok z prodlení dle . Proto měl odvolací soud žalobu za oprávněnou.

Rozsudek odvolacího soudu napadla žalovaná včas podaným dovoláním, namítajíc, že spočívá na nesprávném právním posouzení věci. V dovolání snáší argumenty na podporu závěru o existenci uplatněného dovolacího důvodu a požaduje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Podle bodu 17., hlavy první, části dvanácté, , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (to jest podle ve znění účinném před 1. lednem 2001. O takový případ jde i v této věci, jelikož odvolací soud odvolání – ve shodě s bodem 15., hlavy první, části dvanácté, – rovněž projednal a rozhodl o něm podle dosavadního znění .

Dle dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Přípustnost dovolání proti rozsudku upravují ustanovení , a Zmatečnostní vady ve smyslu , jež dovolací soud posuzuje z úřední povinnosti, nebyly v dovolání namítány a z obsahu spisu se nepodávají a dovolání není přípustné ani dle nebo dle , neboť rozhodnutí odvolacího soudu bylo rozhodnutím měnícím a nikoliv potvrzujícím.

Zbývá posoudit přípustnost dovolání dle ustanovení Podle tohoto ustanovení je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu, jímž byl změněn rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé. Neplatí to však ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč a v obchodních věcech 50.000,- Kč (srov. ).

Dovoláním napadený rozsudek se týkal částky 445,- Kč, která nepřesahuje ani 20.000,- Kč.

Tento závěr s sebou nese konečné posouzení podaného dovolání jako nepřípustného. Nejvyšší soud je proto, aniž nařizoval jednání ( , věta první, ), podle a usnesením odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením , a věty první (per analogiam), když žalované, která z procesního hlediska zavinila odmítnutí dovolání, právo na jejich náhradu nevzniklo a u žalobkyně v souvislosti s dovolacím řízením žádné náklady nebyly zjištěny.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 25. září 2002

JUDr. Zdeněk K r č m á ř , v. r.

předseda senátu