Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

42 C 334/2020-17

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr Michaelou Janošcovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částky 2 500 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 500 Kč od 24. 9. 2014 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 500 Kč od 24. 9. 2014 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 2 500 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 500 Kč od 24. 9. 2014 do zaplacení, když tuto částku měl žalovaný žalobkyni dlužit na základě smlouvy o zápůjčce uzavřené dne 2. 9. 2014 mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, a žalovaným prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na internetových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně. Podle této smlouvy, jejíž nedílnou součástí byly Obchodní podmínky společnosti právnická osoba ke spotřebitelským úvěrům poskytovaných spotřebitelům s trvalým pobytem v České republice, účinné od 10. 11. 2014, se všemi přílohami, poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované zápůjčku ve výši 2 500 Kč v hotovosti. Podle dohody stran byla smlouva považována za uzavřenou okamžikem, kdy právní předchůdkyně žalobkyně poskytne žalovanému zápůjčku na základě jeho žádosti po schválení poskytnutí zápůjčky. Odesláním žádosti o zápůjčku žalovaný přitom potvrdil, že se seznámil s obchodními podmínkami a s informacemi v nich uvedenými a že s nimi v plném rozsahu souhlasí. Žalovaný se zavázal vrátit zápůjčku společně s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky do 23. 9. 2014, dostal se však do prodlení se splacením zápůjčky, když do dne 23. 9. 2014 celou zápůjčku právní předchůdkyni žalobkyně nevrátil a nereagoval ani na výzvy právní předchůdkyně žalobkyně k zaplacení pohledávky, ani na oznámení o postoupení pohledávky, a v neposlední řadě ani na předžalobní upomínku právního zástupce žalobkyně. Právní předchůdkyně žalobkyně dne 21. 12. 2017 uzavřela s žalobkyní Smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo postoupení splatných pohledávek společnosti právnická osoba, za jejími dlužníky, jednou z postoupených pohledávek byla i pohledávka za žalovaným. Žalovaný tak ke dni podání žaloby dluží žalobkyni na jistině zápůjčky částku ve výši 2 500 Kč, poplatek za poskytnutí zápůjčky žalobkyně po žalovaném nepožaduje. Vedle žalované jistiny žalobkyně uplatňuje nárok na příslušenství pohledávky, a to výhradně v podobě zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti pohledávky do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud ve věci usnesením ze dne 9. 12. 2020 vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda podle , (dále i jen ) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se do 5 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému řádně doručeno dnem 28. 12. 2020 náhradním způsobem – formou uložení u pošty, přičemž však se žalovaný k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že žalovaný s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, stejně jako samotná žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas již v samotné žalobě.

4. Z žalobkyní předložených důkazů učinil soud skutkový závěr, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena dohoda, jejíž obsah žalovaný stvrdil ve svém písemném prohlášení označeném„ Smlouva o zápůjčce a příkaz k úhradě“ ze dne 2. 9. 2014, podle které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 2 500 Kč a tento se zavázal ji vrátit nejpozději do 23. 9. 2014, přitom tak do dnešního dne neučinil, byť byl o toto vrácení upomínán. Ke dni 21. 12. 2017 došlo k postoupení této pohledávky na žalobkyni, přičemž změna osoby věřitele byla žalovanému oznámena.

5. Podle ust. , , přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

6. Po právní stránce soud posoudil nárok žalobkyně ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná a lze ji proto v celém rozsahu vyhovět. Soud má v prvé řadě za to, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 2. 9. 2014 uzavřena reálná smlouva o zápůjčce, na podkladě které banka poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 2 500 Kč, které žalovaný reálně převzal a zavázal se tuto částku bance vrátit nejpozději do 23. 9. 2014. Tato smlouva tak měla všechny podstatné náležitosti daného smluvního typu ve smyslu , . Nedílnou součástí smlouvy se pak v souladu s dohodou stran byly i další ujednání o smluvních úrocích a o smluvní pokutě, které však žalobkyně neuplatňuje. Vzhledem ke skutečnosti, že právní předchůdkyně žalobkyně při poskytnutí těchto finančních služeb vystupovala v rámci své podnikatelské činnosti, zatímco žalovaný vystupoval jako fyzická osoba, která nejednala v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání, je nutno na předmětnou smlouvu pohlížet i jako na smlouvu spotřebitelskou ve smyslu ust. až 1867 , , a v tomto směru aplikovat i tato ustanovení směřující k ochraně spotřebitele. Ve smyslu jsou zakázána taková ujednání smluv, která zakládají významnou nerovnováhu práv nebo povinností v neprospěch spotřebitele. Podle věty druhé tohoto ustanovení však jsou předmětem přezkumu smluvní ujednání vymezující předmět plnění či jeho cenu pouze za předpokladu, že nejsou poskytnuta jasně a srozumitelně. V dané věci má soud za to, že ujednání o ceně úvěru bylo žalovanému poskytnuto jasně a srozumitelně, když žalovaný již v době podání žádosti o poskytnutí zápůjčky věděl, jaká je cena za poskytnutí této zápůjčky. V projednávané věci navíc soud považuje tuto cenu za uzavření smlouvy za přiměřenou, okolnostem daného případu. Vzhledem k výši poskytnuté částky pak danou smlouvu nebylo nutné přezkoumat ve smyslu , který stanovil některé podmínky pro smlouvy, jimiž se sjednával spotřebitelský úvěr. Banka přitom svůj závazek ze smlouvy splnila a dohodnuté finanční prostředky žalovanému skutečně poskytla, avšak žalovaný naopak svůj závazek ze smlouvy poskytnuté finanční prostředky ve stanovené době splatnosti vrátit nesplnil, a to ani přes výzvy ze strany právní předchůdkyně žalobkyně, resp. žalobkyně, na kterou právní předchůdkyně žalobkyně převedla toto své právo smlouvou o postoupení předmětné pohledávky ve smyslu ust. a násl. , .

7. Vzhledem k výše uvedenému proto soud podané žalobě v celém rozsahu vyhověl a žalovaného zavázal, aby žalobkyni uhradil částku 2 500 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 500 Kč od 24. 9. 2014 do zaplacení, neboť žalovaný svůj dluh nesplnil řádně a včas a dostal se tak s úhradou popsaného dluhu ve smyslu ust. a násl. , , do prodlení. Žalobkyni tak proto vznikl vůči žalovanému též nárok na úhradu úroků z prodlení v zákonné výši 8,05% ročně, která ve smyslu ust. nař. vl. č. , odpovídala, resp. odpovídá výši repo sazby stanovené ČNB pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.

8. Soudem stanovená lhůta k plnění vychází z ust. věta před středníkem a činí tři dny od právní moci rozsudku, když v daném případě žádné důvody pro poskytnutí lhůty delší, případně pro povolení splátek, soud neshledal, resp. nebyly v řízení ani tvrzeny, tím méně prokázány.

9. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. , podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném řízení měla žalobkyně se svou žalobou plný úspěch, a proto jí dle citovaného ustanovení vzniklo právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů celého řízení. V projednávané věci však soud v souladu s vyhl. č. ve znění účinném od 1. 7. 2014, když žaloba byla ke zdejšímu soudu podána dne 31. 8. 2020, hodnotil při rozhodování o výši náhrady nákladů řízení specifika tohoto řízení, neboť žalobkyně je právnickou osobou, jejímž předmětem podnikání obchodování s pohledávkami, přičemž z úřední činnosti soudu je známo, že žalobkyně s ohledem na předmět svého podnikání podává stovky žalob ve skutkově a právně obdobných věcech (kdy vymáhá pohledávky ze smluv o zápůjčkách, o úvěrech), a je tedy naplněn předpoklad vyhl. č. , tedy, že řízení je zahájeno na ustáleném vzoru, uplatněném opakovaně týmž žalobcem, ve skutkově i právně obdobných věcech. Pokud jde o ustálenost vzoru, jde o strukturované vylíčení nároků ze smlouvy o přepravě uvedením věřitele, data uzavření smlouvy (případně jejího čísla), výše pohledávky. Individualizace pohledávky je pak pouze doplněním konkrétních údajů, jako data, jména a částky (blíž. srovnej usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 9. 2014, č.j.  – 12). Základ právní argumentace v těchto žalobách, včetně její stylizace a formálního vyjádření je tak v podstatě zcela totožný a sepis této žaloby je pak spíše administrativním úkonem, než úkonem právní služby v pravém slova smyslu. Navíc v dané věci jde o předmět řízení, v rámci něhož peněžité plnění a tarifní hodnota nepřesahují hodnotu 50 000 Kč ve smyslu vyhl. č. a v daném řízení byla žalobkyni přiznána náhradu nákladů řízení ve smyslu vyhl. č. S ohledem na uvedené proto soud dospěl k závěru, že je na místě žalobkyni za její první tři úkony právní pomoci (tzn. za zaslání předžalobní upomínky, za přípravu a převzetí zastoupení a za sepis žaloby) přiznat odměnu a režijní paušály dle vyhl. č. účinné od 1. 7. 2014.

10. Tyto celkové náklady řízení tak činí 1 489 Kč, které představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a částku 1 089 Kč za náklady právního zastoupení žalobkyně mající oporu ve vyhl. č. (tvořené částkou 600 Kč jako odměnou dle bodu 1 vyhl. č. ve spojení s  , d) vyhl. č. 177/1996 Sb za tři žalobkyní účelně poskytnuté úkony právní pomoci v podobě sepisu předžalobní výzvy, přípravy a převzetí zastoupení, sepisu žaloby po 200 Kč a 300 Kč jako tři režijní paušály po 100 Kč za tyto tři žalobkyni účelně poskytnuté úkony právní pomoci dle vyhl. č. , to vše pak včetně 21% DPH, kterou je povinna z přiznané odměny a náhrad odvést zástupkyně žalobkyně jako advokátka, jež v řízení osvědčila, že je registrovaným plátcem DPH). Žalovaný proto byl zavázán zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, a to rovněž do 3 dnů od právní moci rozsudku v souladu s ust. věta před středníkem , když ani zde soud důvody pro stanovení lhůty delší či pro povolení splátek neshledal, přičemž určené platební místo – k rukám právní zástupkyně žalobkyně – vychází z ust.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení ).

Nesplní-li žalovanýpovinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.