Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
15 C 331/2020-20
Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr Martinou Svobodovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části o zaplacení částky částka s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně
z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části o zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů.
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s žalobkyní dne datum smlouvu o půjčce číslo na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované poté, co ověřila její schopnost splácet poskytnutou půjčku, peněžní prostředky ve výši částka. Žalovaná se smlouvou zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky společně se souhrnným poplatkem částka, tj. celkem částka. Žalovaná se zavázala, že bude dluh splácet pravidelnými 60 týdenními splátkami po částka, s tím, že poslední týdenní splátka činí částka Celkem žalovaná uhradila do dne podání žaloby částku částka, z čehož byla uhrazena na vrácení zápůjčky, na částku za zpracování, doručení administrativní činnost a flexibilní splácení a na částku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení částka
částka a na fixní úrok částka částka Poslední splátka byla provedena dne
datum. Dlužná částka tedy činí částka (částka mínus částka). Z této částky požaduje žalobce zákonný úrok z prodlení, který upravuje čl. 6 smluvních podmínek
k uvedené smlouvě, ode dne datum do zaplacení. Žalovaná převzala peníze v hotovosti při podpisu uvedené smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne datum, ani na základě této výzvy žalovaná nereagovala a zůstala dlužná žalovanou částku.
2. Žalovaná se ve věci vyjádřila tak, že navrhla splácení dlužné částky s ohledem na tíživou finanční situaci žalované.
3. Ze smlouvy o půjčce číslo soud zjistil, že byla uzavřena dne datum mezi společností právnická osoba a žalovanou jako zákazníkem. Nedílnou součástí smlouvy jsou smluvní podmínky smlouvy. Zákazník si zvolil hotovostní režim splátek, s tím, že věřitel poskytuje úvěr v částce částka, a že Zákazník se zavazuje zaplatit věřiteli za tuto zápůjčku souhrnný poplatek v částce částka, jenž je tvořen úrokem ve výši částka, poplatkem za administrativní činnost anonymizována dvě slova K a poplatkem za vedení účtu částka, že celková dlužná částka, kterou je Zákazník na základě této smlouvy povinen zaplatit činí částka. Zákazník se zavázal splatit celkovou dlužnou částku v hotovosti, a to vždy do rukou oprávněné osoby žalobkyně uvedené v článku 3.2. smluvních podmínek v 60 měsíčních splátkách, přičemž výše každé měsíční splátky od první
po předposlední činí částka, poslední činí částka, a že Zákazník podpisem této smlouvy potvrzuje, že při uzavření smlouvy v místě jeho bydliště převzal v hotovosti celou výši uvedené částky zápůjčky.
1. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne datum soud zjistil, že žalovaná byla řádně vyzvána k úhradě jejího dluhu před podáním žaloby s tím, že Zákazník uhradil na tuto smlouvu částku částka.
2. Přípisem zdejšího soudu ze dne datum byla žalobkyně vyzvána, aby do 10 dní
od doručení přípisu prokázala, zda a jakým způsobem právní předchůdce žalobkyně zkoumal úvěruschopnost žalované. Žalobkyně v uvedené lhůtě svá tvrzení ničím nedoložila.
3. Ze shora provedených důkazů zjistil soud následující skutkový stav: dne datum žalobkyně a žalovaná podepsali smlouvu o půjčce, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky v částce částka, což žalovaná svým podpisem potvrdila. Žalovaná měla tuto částku vrátit žalobkyni a zaplatit souhrnný poplatek ve výši částka,
a to pravidelnými měsíčními splátkami po částka. Pro případ prodlení žalované s úhradou splátek bylo mezi stranami smlouvy dohodnuto právo právního předchůdce žalobkyně na vyrovnání celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Z žalobních tvrzení vyplývá, že žalovaná si svůj závazek řádně a včas neplnila, jelikož na úhradu svého dluhu zaplatila pouze částku částka. Žalovaná na úhradu zbylé části jejího dluhu nezaplatila ničeho ani poté, co k tomu byla právním zástupcem žalobkyně ve výzvě k plnění vyzvána.
4. Vzhledem k tomu, že ke sjednání poskytnutí půjčky došlo po 1. 1. 2014, je nutno v souladu s § 3028 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , v platném znění, dále jen „o. z.“,
na právní posouzení věci použít úpravu tohoto zákona a dále zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, v platném znění, dále jen„ ZoSÚ“, neboť právní jednání uskutečněné mezi žalobkyní a žalovanou je zjevně vztahem mezi podnikatelem a spotřebitelem ve smyslu § 1 až 3 uvedeného zákona a § 420 a § 1810
a násl. o. z.
5. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
6. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je
po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
7. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
8. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
9. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
10. Podle § 1968 o. z. dlužník který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
12. Zákon o spotřebitelském úvěru jako předpis speciální má přednost před obecnou úpravou obsaženou v občanském zákoníku . Jeho ustanovení § 9 pak sankcionuje porušení povinnosti posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (či zápůjčku) sankcí absolutní neplatnosti smlouvy (shodně např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 14. 11. 2017, č. j. 23Co 365/2017 -53), přičemž k absolutní neplatnosti je soud s odkazem na § 588 o. z. povinen přihlížet z úřední povinnosti. V případě absolutní neplatnosti právního jednání pak nepřichází vůbec v úvahu moderace soudem, na rozdíl od případů relativní neplatnosti.
13. Stejně tak v rozhodnutí pod sp. zn. III ÚS 4129/18 Ústavní soud ČR judikoval, že„ poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Posouzení rozpornosti úvěrové smlouvy s dobrými mravy (a na ni navazující eventuální rozhodnutí soudu o zastavení exekuce) nemůže vycházet jen z„ objektivizovaného“ hodnocení jednotlivých parametrů takové úvěrové smlouvy…. Naopak obecné soudy … by měly poskytovatele úvěrů vést (i třeba cestou případného zastavení exekuce k návrhu povinného) k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu, je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.“
14. S ohledem na shora uvedené soud posoudil předmětnou smlouvu o půjčce, resp. spotřebitelském úvěru jako absolutně neplatnou, neboť žalobkyně svá tvrzení ohledně řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované řádně nedoložila. Z předložených příjmů nelze dojít k závěru, že žalovaná byla schopna svůj dluh splácet. Žalované jako spotřebiteli byl spotřebitelský úvěr poskytnut, aniž by byly řádně zkoumány její příjmy i výdaje. Žalobkyně tak s odbornou péčí neposoudila úvěruschopnost žalované, zda je schopna spotřebitelský úvěr splácet. Z výše citovaného ustanovení ZoSÚ vyplývá, že poskytovatel spotřebitelského úvěru je vždy povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele poskytnuté peněžní prostředky splácet, k tomu je povinen získat od spotřebitele dostatečné informace, případně nahlédnout do příslušných databází. Až v případě, že s odbornou péčí posoudí, že spotřebitel bude schopen zapůjčené prostředky vrátit, úvěr poskytne, v opačném případě je smlouva neplatná, a to absolutně.
15. Podle odborné literatury uvedené zákonné ustanovení sleduje celou řadu cílů. Kromě ochrany samotného spotřebitele je důležité, aby se věřitelé nepouštěli do nezodpovědného zapůjčování, sekundárně je tak chráněn věřitel před vznikem případných v budoucnu nedobytných pohledávek. Spolu s nimi jsou chráněni i další věřitelé, kteří poskytli spotřebiteli finanční prostředky dříve, takže v důsledku případného dalšího zadlužování spotřebitele by mohla být ohrožena jeho schopnost řádně a včas splácet tyto již dříve vzniklé dluhy. Dále je pak chráněna i celá společnost před různými sociopatologickými jevy, které mohou být s neschopností spotřebitele splácet dluhy spojeny jako např. rozpad rodiny, alkoholismus či jiné závislosti, ztráta bydlení, trestná činnost.
16. Jak již bylo výše konstatováno dotčené smlouvy o půjčce, resp. spotřebitelském úvěru jsou
s ohledem na skutečnost, že žalobkyně nesplnila podmínky § 9 odst. 1 ZoSÚ, absolutně neplatné. Faktem ovšem je, že žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky v částce částka, které mu žalovaná v plném rozsahu nevrátila. Žalovaná se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila a je povinna plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení, tj. částky částka (zapůjčených částka po odečtení žalovanou vrácených částka), také vrátit.
17. Soud proto žalobě co do žalobkyní požadované částky jistiny s odkazem na § 2991 o. z. vyhověl. Žalobě ale soud nevyhověl v ostatních nárocích s ohledem na neplatnost smlouvy o půjčce, resp. o spotřebitelském úvěru.
18. Vzhledem k tomu, že žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení, byla žalovanému rovněž uložena povinnost zaplatit žalobkyni z nevrácené částky bezdůvodného obohacení úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , a to od datum, jak žalobkyně požadovala. Ve zbytku soud žalobu zamítl.
19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , když žalobkyně byla převážně neúspěšná (co do 70%) a žalované náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.