Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 57/2002

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v záhlaví označeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 17. 5. 2000, č.j. -14, kterým Okresní soud v Olomouci zamítl návrh na povolení obnovy řízení vedeného u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. a žalobce zavázal k náhradě nákladů řízení (výrok I.), rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok II.) a vyslovil přípustnost dovolání proti svému usnesení (výrok III.). Důvody, jež žalobci ve prospěch povolení obnovy řízení namítali, podle odvolacího soudu neobstojí již proto, že nemohou pro ně přivodit příznivější rozhodnutí ve věci; žalobci totiž byli ve sporu o přivolení k výpovědi z nájmu bytu, jehož obnovy se domáhají, zcela úspěšní (Okresní soud v Olomouci rozsudkem ze dne 15. 4. 1998, č.j. -11, přivolil k výpovědi z nájmu bytu, určil, ke kterému datu nájemní poměr skončí, a žalované uložil povinnost byt vyklidit do patnácti dnů po zajištění přiměřeného náhradního bytu).

Rozhodnutí odvolacího soudu napadli žalobci (zastoupeni advokátem) včasným dovoláním, jehož přípustnost opírají o ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „“), namítajíce nesprávnost právního posouzení věci (důvod uvedený v ). Dovolatelé se domnívají, že jimi předložené „nové“ důkazy svědčí o tom, že žalované právo nájmu sporného bytu vůbec nevzniklo, takže rozhodnutí zohledňující tuto skutečnost by nevázalo povinnost vyklizení bytu na zajištění bytové náhrady. Navrhují proto, aby dovolací soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Podle části dvanácté, hlavy I, bodu 17. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle ve znění účinném do 31. 12. 2000). Jelikož rozhodnutí v řízení vedeném u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. , jehož obnova je navrhována, bylo vydáno před účinností (část dvanáctá, hlava I, bod 16. ), Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle ve znění účinném do 31. 12. 2000).

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Přípustnost dovolání proti usnesení upravuje především ustanovení ; o žádný z případů zde uvedených však v dané věci nejde (a žalobci se jich ani nedovolávají). Použitelnost ustanovení není dána proto, že usnesení odvolacího soudu není měnící, nýbrž potvrzující, a napadené rozhodnutí přitom nelze podřadit ani odstavci 1 písmenům b/ až f/ citovaného ustanovení (a tedy ani pod písmeno d/, jelikož sice jde o usnesení potvrzující, nikoli však takové, jímž by bylo potvrzeno usnesení o zastavení řízení pro nedostatek pravomoci soudu).

Podle ustanovení není dovolání (oproti očekávání žalobců) přípustné již proto, že rozhodnutí o povolení (případně nepovolení) obnovy řízení podle ustanovení , a tedy ani usnesení odvolacího soudu, jímž bylo takové rozhodnutí soudu prvního stupně potvrzeno, není rozhodnutím ve věci samé (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 12. 1997, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 10/1998, pod č. 61). Na tom nic nemění ani okolnost, že odvolací soud ve výroku svého usnesení přípustnost dovolání vyslovil. Oprávnění založit přípustnost dovolání ve smyslu ustanovení je omezeno pouze na případy rozhodnutí ve věci samé, jímž napadené usnesení odvolacího soudu, jak bylo shora vyloženo, není. Dovolání proti potvrzujícímu usnesení, jímž nebylo rozhodnuto o věci samé, tudíž není přípustné ani na základě rozhodnutí odvolacího soudu; jestliže odvolací soud v takovém případě přípustnost dovolání přesto vyslovil, překročil meze dané zákonem (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 11. 1997, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 6/1998 pod č. 50).

Protože vady řízení (tzv. „zmatečnosti“), s nimiž ustanovení spojuje přípustnost dovolání proti každému rozhodnutí odvolacího soudu (s výjimkami zakotvenými v odstavci druhém) a k nimž je dovolací soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti ( věta druhá ), v dovolání namítány nejsou a ze spisu se nepodávají, lze uzavřít, že dovolání podle žádného v úvahu připadajícího ustanovení přípustné není; Nejvyšší soud je proto bez jednání ( věta první ) - aniž se mohl zabývat věcnými námitkami dovolatelů - odmítl ( věta první, ).

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení věty první, a věty první (per analogiam) ; žalované, jíž by příslušela jejich náhrada, v tomto stadiu řízení (podle obsahu spisu) náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 16. září 2002

JUDr. Pavel K r b e k , v.r.

předseda senátu