Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Odo 123/2002

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Vrchní soud v Praze shora označeným usnesením zrušil rozsudek pro zmeškání ze dne 23. listopadu 2000, č.j. -43, kterým Krajský obchodní soud v Praze uložil žalované zaplatit žalobci 664.820,70 Kč s 19 % úroky z prodlení od 25. dubna 1996 do zaplacení a na náhradu nákladů řízení 57.996,- Kč, a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Odvolací soud dospěl na základě listin předložených žalovaným v odvolacím řízení k závěru, že v řízení před soudem prvního stupně nebyla splněna podmínka řádného doručení předvolání právnímu zástupci žalované k prvnímu jednání před soudem prvního stupně, takže nebyly naplněny podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání obsažené v ustanovení (dále též jen „“).

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jehož přípustnost opírá o ustanovení , namítaje nesprávný postup soudu spočívající v odnětí možnosti účastníkovi jednat před odvolacím soudem. Podle jeho názoru odvolací soud pochybil, když využil možnosti dané mu ustanovením a ve věci rozhodl, aniž by nařídil jednání, a neprovedl žádné důkazy blíže objasňující zejména skutečnost, proč nedošlo k vyzvednutí uložené zásilky na poště. Uvedeným pochybením soudu nebylo dovolateli umožněno před soudem jednat a na nedostatky v dokazování upozornit, případně provedení takových důkazů navrhnout. Rovněž poukázal na to, že tzv. fikce doručení podle , věty třetí se v případě advokáta neomezuje pouze na jeho osobu, ale rozšiřuje se i na advokátní koncipienty a další zaměstnance, kteří jsou u advokáta pracovně činní a byli pověřeni přijímáním zásilek a kteří byli v okamžiku doručování v místě doručení přítomni. Podle názoru dovolatele byly naplněny všechny zákonem stanovené předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání a soud prvního stupně nepochybil, když takový rozsudek vydal. Proto navrhl, aby dovolací soud shora označené usnesení Vrchního soudu v Praze zrušil.

Žalovaná ve vyjádření k dovolání projevila nesouhlas s námitkami dovolatele a navrhla, aby dovolací soud podané dovolání jako nepřípustné odmítl. Podle jejího názoru odvolací soud rozhodl v souladu se zákonem bez nařízení jednání, aniž by tímto postupem žalobci jakkoli znemožnil realizaci jeho procesních práv.

Se zřetelem k době vydání rozsudku soudu prvního stupně se uplatní pro dovolací řízení – v souladu s body 1., 15. a 17., hlavy I., části dvanácté, , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony – ve znění účinném do 31. prosince 2000.

Dovolání je přípustné podle ustanovení , jelikož rozhodnutí, jímž na základě závěru, že podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání nebyly splněny, odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil, je rozhodnutím obsahově měnícím (shodně srov. rozsudek Nejvyššího soudu uveřejněný pod číslem 38/1998 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Jelikož jiné vady nebyly v dovolání namítány a z obsahu spisu nevyplývají, zkoumal dovolací soud, zda řízení před odvolacím soudem bylo postiženo vadou namítanou dovolatelem, tj., zda účastníku řízení byla v průběhu řízení nesprávným postupem odvolacího soudu odňata možnost před ním jednat [ ].

Odnětím možnosti jednat před soudem ve smyslu je takový postup soudu, jímž znemožnil účastníku řízení realizaci těch procesních práv, která mu zákon přiznává. O vadu ve smyslu tohoto ustanovení jde jen tehdy, jestliže šlo o postup nesprávný (uvažováno z hlediska zachování postupu soudu určeného zákonem nebo dalšími obecně závaznými právními předpisy) a jestliže se postup soudu projevil v průběhu řízení a nikoliv také při rozhodování (srov. též rozhodnutí Nejvyššího soudu uveřejněná pod čísly 27/1998 a 49/1998 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

K projednání odvolání nařídí předseda senátu odvolacího soudu jednání ( ). Jednání není třeba podle nařizovat, jestliže odvolání směřuje proti rozsudku pro uznání nebo proti rozsudku pro zmeškání. Možnost rozhodnout o odvolání podaném proti usnesení soudu prvního stupně podle je dána jen tehdy, jestliže odvolací soud rozhoduje bez provádění dokazování (bez zjištění rozhodných skutečností). Přistoupí-li odvolací soud k dokazování (v předmětné věci ke zjišťování skutečností o okolnostech doručení pomocí šetření), musí i v případě uvedeném v nařídit jednání. Využití postupu podle nesmí být na újmu práv, která účastníkům poskytuje. Účastníci řízení mají mimo jiné právo být přítomni při výslechu svědků ( ), výslechu účastníků ( ) či při provádění důkazuu ( ), jejíž obsah je zaměřen ke zjištění rozhodných skutečností, vyjádřit se k její pravosti či správnosti a k výsledkům provedeného šetření (srov. ). Jestliže odvolací soud takto nepostupuje a při rozhodování o odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně provede zjišťování rozhodných skutečností pomocí šetření novými listinami, aniž nařídí odvolací jednání a aniž dá účastníkům řízení možnost se při tomto jednání k výsledkům provedeného šetření vyjádřit, trpí řízení vadou dle ustanovení (shodně Nejvyšší soud uzavřel již v usnesení uveřejněném pod číslem 25/2002 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a od této argumentace nevidí důvodu se odchýlit ani v této věci).

Jelikož popsaným způsobem odvolací soud nepostupoval (své rozhodnutí založil na zjištěních z listin, k jejich důkazní síle neměl žalobce příležitost se vyjádřit), je řízení před ním postiženo vadou uvedenou v a jím vydané usnesení, proti němuž dovolání směřuje, není správné. Nejvyšší soud proto, aniž ve věci nařizoval jednání (, věta první, ), napadené usnesení odvolacího soudu podle zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Právní názor dovolacího soudu je pro odvolací soud závazný. O náhradě nákladů řízení včetně nákladů dovolacího řízení soud rozhodne v novém rozhodnutí o věci (, věta druhá a třetí ).

Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně 12. září 2002

JUDr. Ivana Štenglová, v.r.

předsedkyně senátu