Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 2031/2001

U S N E S E N Í

I. Dovolání žalobce se zamítá.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce se domáhal, aby mu žalovaný zaplatil 36.507,- Kč s 12% úrokem z prodlení od 1.6.1999 do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že mu žalovaný, u něhož pracoval od 2.5.1996 do 28.2.1999 jako referent pro realizaci investic, nevyplatil mimořádnou „cílovou odměnu“ ve výši 20% z vyplacených základních mezd a prémií za období, ve kterém tuto funkci vykonával, ačkoli podmínky pro její vyplacení stanovené v „Ekonomických pravidlech pro rok 1998“ byly splněny.

Okresní soud v Novém Jičíně rozsudkem ze dne 22.5.2000 č.j. -27 žalobu zamítl a rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalovanému na nákladech řízení 22.192,80 Kč k rukám advokáta. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že za situace, kdy žalovaný za rok 1998 „vykázal hospodářský výsledek mínus 65,381.000,- Kč“ a tedy nesplnil roční úkol v zisku, který je ve smyslu „bodu 3.2.5 ekonomických pravidel“ podmínkou pro vyplacení mimořádné odměny, „zcela důvodně žalobci cílovou odměnu za rok 1998 nevyplatil“.

Odvolání žalobce proti tomuto rozsudku Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 5.12.2000 č.j. -46 podle ustanovení § 218 odst. 1 písm. a) o.s ř. jako opožděné odmítl a rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalovanému na nákladech odvolacího řízení 1.750,- Kč k rukám advokáta. Odvolací soud vycházel ze zjištění, že rozsudek soudu prvního stupně byl po opakovaném bezvýsledném pokusu o doručení zástupkyni žalobce uložen na poště dne 28.7.2000 a ve smyslu ustanovení se považuje za doručený třetím dnem ode dne uložení, tj. 31.8.2000 (správně 31.7.2000). Protože posledním dnem lhůty k podání odvolání byl 15.8.2000, avšak žalobce své odvolání podal až 24.8.2000, stalo se tak po uplynutí odvolací lhůty uvedené v ustanovení věta první

Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání z důvodu uvedeného v ustanovení Namítal, že jeho právní zástupkyně JUDr. D. byla od 25.7.2000 do 8.8.2000 „mimo svou kancelář“ a trávila se svou nezletilou dcerou „několik prázdninových dní“ na chalupě své přítelkyně v D. Tato skutečnost byla „v rozhodné době“ známa poštovní doručovatelce, které byla nepřítomnost nahlášena a se kterou se jmenovaná dohodla na doručování obyčejné pošty a na uložení ostatních zásilek. Dne 9.8.2000 po návratu z dovolené si JUDr. D. vyzvedla na poště „asi 15 tam uložených zásilek“ (včetně rozsudku soudu prvního stupně), a proto „odvolání podané 14.8.2000 (správně 24.8.2000) bylo podáno ve lhůtě“. Žalobce navrhl, aby dovolací soud napadené usnesení zrušil a aby věc vrátil odvolacímu soudu „k projednání odvolání“.

Žalovaný navrhl, aby dovolání bylo zamítnuto, neboť žalobcem namítaná vada při doručování rozsudku soudu prvního stupně „není podložena jediným důkazem“. Stanovení dne doručení je proto „zcela s souladu v ustanovením v tehdy platném znění“ a žalobce lhůtu k podání odvolání „v žádném případě“ nedodržel.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) věc projednal podle ve znění účinném do 31.12.2000 - dále jen „” (srov. Část dvanáctou, Hlavu I, bod 17. , kterým se mění , ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony); po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení a že jde o usnesení, proti kterému je podle ustanovení dovolání přípustné, přezkoumal napadené usnesení ve smyslu ustanovení a po doplnění dokazování k prokázání důvodu dovolání ( ) dospěl k závěru, že dovolání není opodstatněné.

Postup soudu v občanském soudním řízení (včetně řízení odvolacího) je upraven tak, aby byla zajištěna spravedlivá ochrana práv a oprávněných zájmů účastníků ( ) a aby ochrana práv byla rychlá a účinná ( ). Součástí práva na soudní ochranu ( ) je právo podat za stanovených podmínek proti rozhodnutí soudu prvního stupně odvolání a požadovat, aby odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně přezkoumal. Aniž by zkoumal věcnou stránku napadeného rozhodnutí, je odvolací soud oprávněn a povinen odvolání odmítnout v případech, které jsou taxativně uvedeny v ustanovení až c)

Odvolání proti rozhodnutí soudu je podáno včas, bylo-li podáno do 15-ti dnů od jeho doručení (srov. větu první ).

Stejnopis písemného vyhotovení rozsudku se doručuje účastníkům, popřípadě jejich zástupcům do vlastních rukou (srov. větu první ).

Podle ustanovení nebyl-li adresát písemnosti, která má být doručena do vlastních rukou, zastižen, ačkoli se v místě doručení zdržuje, uvědomí jej doručovatel vhodným způsobem, že mu zásilku přijde doručit znovu v den a hodinu uvedenou na oznámení. Zůstane-li i nový pokus o doručení bezvýsledným, uloží doručovatel písemnost na poště nebo u orgánu obce a adresáta o tom vhodným způsobem vyrozumí. Nevyzvedne-li si adresát zásilku do 3 dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl.

Nebyl-li adresát písemnosti, která má být doručena do vlastních rukou, zastižen, z ustanovení vyplývá, že písemnost mu může být doručena uložením na poště nebo u orgánu obce jen tehdy, jestliže se v místě doručování zdržuje; z tohoto hlediska je rozhodný den, kdy se doručovatel poprvé pokusil adresátu písemnost doručit (kdy jej nezastihl) a kdy mu proto zanechal uvědomění, že mu zásilku přijde doručit znovu v den a hodinu uvedenou na oznámení.

Z obsahu spisu vyplývá, že v dané věci žalobce zastupovala na základě plné moci ze dne 22.2.2000 advokátka. Podle záznamů uvedených na doručence byla zásilka obsahující rozsudek Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 22.5.2000 č.j. -27 doručována zástupkyni žalobce dne 27.7.2000 na adresu jejího sídla. Adresátka však nebyla v místě doručování zastižena, a proto ji doručovatel uvědomil, že jí zásilku přijde znovu doručit dne 28.7.2000. Protože ani dne 28.7.2000 nebyla zástupkyně žalobce v místě doručování zastižena, uložil doručovatel téhož dne zásilku na poště a adresátku o tom vyrozuměl; advokátka si písemnost vyzvedla dne 9.8.2000.

Žalobce namítá, že rozsudek soudu prvního stupně mu (jeho zástupkyni) nebyl ve smyslu ustanovení věty třetí doručen, neboť v době doručování (tj. dne 27.7.2000) byla jeho zástupkyně „mimo svou kancelář“.

Advokátka uvedla (do protokolu před Okresním soudem v Olomouci dne 23.7.2001), že „v době kolem 27.7.2000“ se zdržovala se svou dcerou a vnuky na chalupě u své přítelkyně Ing. E. H. v D. Z výpovědi Ing. E. H. však bylo zjištěno, že tato svědkyně nemůže potvrdil, že se JUDr. D. v této době skutečně na její chalupě v D. zdržovala. Jmenovaná svědkyně uvedla, že „v létě 2000“ u ní byla JUDr. D. „určitě týden, možná ještě déle“, v době, kdy „byla pouť sv. Vavřince, kolem 10.srpna“; nepotvrdila však, že by zde jmenovaná pobývala „v době kolem 27.7.2000“, neboť „co bylo přesně dne 27.7.2000 si nevzpomíná“.

Po zhodnocení těchto důkazů dovolací soud dospěl k závěru, že zástupkyně žalobce neprokázala své tvrzení, že v době doručování rozsudku soudu prvního stupně v rozhodný den, kdy se jí doručovatel poprvé pokusil písemnost doručit – 27.7.2000 (kdy ji nezastihl a kdy jí proto zanechal uvědomění, že jí zásilku přijde doručit znovu v den a hodinu uvedenou na oznámení), se v místě doručování (t.j. v sídle její advokátní kanceláře v O.) nezdržovala. Z provedených důkazů vyplývá pouze to, že zástupkyně žalobce v létě 2000 trávila určitou dobu do 8. srpna (dne 9.8.2000 si vyzvedla na poště zásilku obsahující rozsudek soudu prvního stupně) na chalupě své přítelkyně v D. Svědkyně Ing. E. H. nemohla potvrdit, že právě dne 27.7.2000 se zástupkyně žalobce zdržovala u ní na chalupě v D.; její výpověď nevylučuje, že právě dne 27.7.2000 se zástupkyně žalobce zdržovala v sídle své advokátní kanceláře v O.

Z uvedeného vyplývá, že usnesení odvolacího soudu je správné. Protože z obsahu spisu nevyplývá (a ani to dovolatel netvrdí), že by usnesení odvolacího soudu bylo postiženo některou z vad uvedených v ustanovení nebo jinou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, Nejvyšší soud České republiky dovolání žalobce podle ustanovení části věty před středníkem zamítl.

Protože dovolání žalobce bylo zamítnuto, je žalobce povinen ve smyslu ustanovení věty první, a věty první nahradit žalovanému náklady, které v dovolacím řízení vynaložil k účelnému uplatňování práva.

Žalovaný byl v dovolacím řízení zastoupen advokátkou. Vzhledem k tomu, že dovolací řízení v této věci bylo zahájeno (dovolání bylo podáno) po 1.1.2001, řídí se rozhodování o odměně za zastupování advokátem právními předpisy účinnými ode dne 1.1.2001 (srov. část dvanáctou, Hlavu I, body 1. a 10. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), tj. , kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení a kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, ve znění Z této vyhlášky (srov. její ustanovení a vyplývá, že žalovanému přísluší odměna za zastupování advokátkou ve výši 9.980,- Kč. Vedle odměny za zastupování žalovanému náleží paušální částka náhrad za čtyři úkony právní služby ve výši 300,- Kč (srov. ve znění a č. ). Celkovou částku 10.280,- Kč je žalobce povinen zaplatit k rukám advokátky, která žalovaného v tomto řízení zastupovala ( ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 11. září 2002

JUDr. Zdeněk Novotný,v.r.

předseda senátu