Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tdo 610/2002

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Obviněný J. H. byl rozsudkem Okresního soudu v Liberci ze dne 6. 12. 2001, sp. zn. , uznán vinným pokusem trestného činu ublížení na zdraví podle § 8 odst. 1, § 222 odst. 1 tr. zák., za který byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvou roků, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v délce tří let. Současně mu byl podle § 55 odst. 1 písm. a) tr. zák. uložen trest propadnutí věci, a to pistole zn. ČZ DUO, ráže 6,35 mm. Dále mu byla podle § 228 odst. 1 tr. ř. uložena povinnost nahradit Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR, Okresní pojišťovně L., se sídlem v L., škodu ve výši 2998 Kč, přičemž se zbytkem uplatněného nároku na náhradu škody byla poškozená podle § 229 odst. 2 tr. ř. odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních.

Proti tomuto rozsudku podal obviněný odvolání, které Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci usnesením ze dne 10. 4. 2002, sp. zn. , jako nedůvodné podle § 256 tr. ř. zamítl. Opis tohoto usnesení byl doručen obviněnému J. H., jeho obhájci a Okresnímu státnímu zastupitelství v Liberci dne 31. 5. 2002.

Proti citovanému usnesení krajského soudu (ve spojení s rozsudkem okresního soudu) podal obviněný prostřednictvím svého obhájce dne 23. 7. 2002 dovolání, s odkazem na dovolací důvod uvedený v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., s tím, že napadené rozhodnutí spočívá v nesprávném právním posouzení skutku. V textu tohoto mimořádného opravného prostředku dovolatel konstatuje, že procesní soudy nedostatečně zjistily skutkový děj a provedené důkazy nehodnotily ve vzájemných souvislostech a návaznostech a dospěly tak k nesprávnému názoru ohledně jeho viny trestným činem, čímž došlo k porušení § 2 odst. 5, 6 tr. ř. Sám přitom od počátku řízení tvrdil, že jednání, které je mu kladeno za vinu nespáchal. Nalézací soud při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z výpovědí svědků, mezi kterými však byly značné rozpory, s nimiž se nevypořádal. Na některé rozpory dovolatel poukázal a dále doplnil svůj subjektivní popis skutkového děje. Namítl že nalézací soud nepřihlédl k důkazům svědčícím v jeho prospěch, takže nevycházel z pečlivého zvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu a nedošlo tak k logicky odůvodněným skutkovým zjištěním. Provedenými důkazy tedy nebyl vytvořen dokonalý důkazní řetězec přímých a nepřímých důkazů, ze kterého by nepochybně vyplynulo zjištění jeho viny, a proto mělo být podle jeho názoru rozhodnuto zprošťujícím rozsudkem. Závěrem dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud jako soud dovolací napadené rozhodnutí zrušil a sám ve věci rozhodl rozsudkem o zproštění obžaloby.

K podanému dovolání se podrobně vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství. Uvedl, že z textu dovolání je zřejmé, že dovolatel v podstatě namítá nesprávné skutkové závěry vyjádřené ve výroku nalézacího soudu, a tudíž ve skutečnosti napadá skutková zjištění, nikoli vady právního hodnocení již zjištěného skutku. Z tohoto hlediska byl tedy mimořádný opravný prostředek podán z jiného důvodu, než které jsou vyjmenovány v ustanovení § 265b tr. ř., a nadto formálně uplatněný dovolací důvod není v souladu s obsahem odůvodnění. Navrhl proto, aby Nejvyšší soud obviněným podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, a aby toto rozhodnutí v souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. učinil v neveřejném zasedání.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda v této trestní věci je dovolání přípustné, zda bylo podáno v zákonné lhůtě a oprávněnou osobou. Shledal přitom, že dovolání přípustné je /§ 265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř./, že bylo podáno v zákonné lhůtě, jakož i na místě, kde lze podání učinit (§ 265e odst. 1, 3 tr. ř.), a že bylo podáno oprávněnou osobou /§ 265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř./.

Vzhledem k tomu, že dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. ř., musel Nejvyšší soud dále posoudit otázku, zda obviněným uplatněný dovolací důvod lze považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, jehož existence je zároveň podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem.

Obviněný v dovolání uvádí jako důvod skutečnosti uvedené v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Podle tohoto ustanovení lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. V tomto ustanovení ani v žádném z dalších ustanovení § 265b odst. 1 trestní řád nepřipouští jako důvod dovolání, že by rozhodnutí bylo založeno na nesprávném skutkovém zjištění.

V této souvislosti je také třeba připomenout, že z hlediska nápravy skutkových vad trestní řád obsahuje další mimořádné opravné prostředky, a to především stížnost pro porušení zákona (§ 266 a násl. tr. ř.) i obnovu řízení (§ 277 a násl. tr. ř.).

Z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř., je dovolání podáno i v případě, kdy je v něm sice citováno některé z ustanovení § 265b tr. ř., ale ve skutečnosti jsou vytýkány vady, které zákon jako důvod dovolání nepřipouští. Tak je tomu i v tomto případě. Jak vyplývá z vyslovených námitek, podstata dovolání spočívá na nesouhlasu obviněného s nedostatečností provedeného dokazování, s hodnocením důkazů soudy obou stupňů a z něho vyplývajících závěrů ohledně vymezení průběhu skutku a okolností významných pro posouzení znaků subjektivní stránky trestného činu. Takový závěr soudů je však závěrem skutkovým, který teprve tvoří podklad pro hmotně právní posouzení skutku z hlediska naplnění znaků skutkové podstaty v konkrétním případě v úvahu přicházejícího trestného činu. Přitom skutková zjištění soudů, jak již bylo uvedeno, nelze dovoláním v těchto souvislostech napadat.

S přihlédnutím ke všem těmto skutečnostem dospěl Nejvyšší soud k závěru, že obviněný podal dovolání z jiných důvodů než jsou uvedeny v ustanovení § 265b odst. 1 tr. ř., a proto postupoval podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. a dovolání obviněného odmítl, aniž z jeho podnětu napadené rozhodnutí a řízení jemu předcházející přezkoumal podle § 265i odst. 3, 4 tr. ř.

O odmítnutí dovolání Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání v souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 6. září 2002

Předseda senátu:

JUDr. Karel Hasch