Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Tdo 598/2002

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Karviné ze dne 27. 3. 2002, sp. zn. , byla obviněná P. K. uznána vinnou trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1 tr. zák., který spáchala skutkem spočívajícím v tom, že „dne 16. 10. 2000 v odpoledních hodinách v K. – F., na ulici O. v kanceláři autobazaru M. – C., vedena snahou neoprávněně se obohatit, požadovala po J. a M. S. v souvislosti se zprostředkováním prodeje vozidla zn. Mercedes 123 D SPZ KIK 04 - 84 ke kupní ceně ve výši 50.000,- Kč navíc částku ve výši 5.000,- Kč pro původního majitele, tuto částku následně převzala od jejich dcery R. C., přičemž faktura byla vystavena pouze na částku 50.000,- Kč a původní majitel vozidla V. J. tuto částku nepožadoval a ani nepřevzal, přičemž svým jednáním způsobila poškozené R. C. škodu ve výši 5.000,- Kč“. Za to byla odsouzena podle § 250 odst. 1 tr. zák., za použití § 53 odst. 1, § 53 odst. 3 a § 54 odst. 1 tr. zák. k peněžitému trestu ve výši 5.000,- Kč. Podle § 54 odst. 3 tr. zák. byl pro případ, že by ve stanovené lhůtě tento peněžitý trest nebyl vykonán, stanoven náhradní trest odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) týdne. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněné uložena povinnost zaplatit poškozené R. C. škodu ve výši 5.000,- Kč.

O odvolání obviněné proti výše citovanému rozsudku soudu prvního stupně rozhodl Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 3. 6. 2002, sp. zn. , tak, že je podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné zamítl.

Obviněná P. K. podala prostřednictvím své obhájkyně ve lhůtě uvedené v § 265e odst. 1 tr. ř. dovolání „ proti rozsudku Okresního soudu v Karviné ze dne 27. 3. 2002, sp. zn. ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ostravě ze 3. 6. 2002, sp. zn. “. Tento svůj mimořádný opravný prostředek opřela o důvod uvedený v ustanovení § 265b písm. g tr. ř. (správně ovšem § 265b odst. 1 písm. g/ tr. ř.) s tím, že došlo k nesprávnému hmotně právnímu posouzení jejího jednání a „na základě nesprávného hodnocení důkazů byl učiněn nesprávný závěr o vině.“ Ve vztahu k namítanému vadnému výroku o vině dovolatelka napadla i související výrok o trestu.

Dovolatelka v odůvodnění svého mimořádného opravného prostředku uvedla, že soud prvního stupně v době, kdy rozhodoval, vycházel především z nepřímých důkazů, které měl k dispozici. V původním zprošťujícím rozsudku ze dne 23. 11. 2001, který byl však Krajským soudem v Ostravě zrušen, přitom byly zohledněny mimo jiné značné rozpory v provedených důkazech a s tím související okolnosti snižující hodnověrnost výpovědí svědků (manželů S. a paní C.). Přitom i z výsledku hloubkové kontroly prováděné Policií ČR vyplynulo, že v autobazaru, jehož byla dovolatelka pracovnicí, k podvodnému jednání vůči jiným zákazníkům nikdy nedošlo. Dovolatelka ve svém dovolání zdůraznila, že od manželů S. převzala jen kupní cenu a žádnou další částku 5.000,- Kč nad rámec dohody o kupní ceně. Hodnověrnost poškozené a jejích rodičů je podle jejího názoru snižována skutečností, že o vrácení částky 5.000,- Kč začali hovořit až poté, co byli neúspěšní s požadavkem na bezplatnou opravu vozidla.

Vzhledem k výše konstatovaným důvodům obviněná v petitu svého dovolání navrhla, aby dovolací soud rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě sp. zn. zrušil a věc mu přikázal k novému projednání a rozhodnutí, kterým by byla obviněná v plném rozsahu obžaloby zproštěna.

Nejvyšší státní zástupce k dnešnímu dni nevyužil svého práva se k dovolání obviněné písemně vyjádřit (§ 265h odst. 2 tr. ř.).

Obviněná P. K. je podle § 265d odst. 1 písm. b) tr. ř. osobou oprávněnou k podání dovolání pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se jí bezprostředně dotýká. Dovolání současně splňuje náležitosti dovolání uvedené v § 265f odst.1 tr. ř. V této souvislosti je ovšem třeba připomenout, že dovolání vždy směřuje proti rozhodnut soudu druhého stupně a podle toho, jak bylo tímto soudem rozhodnuto, a podle rozsahu, v němž je rozhodnutí ve věci napadáno, má směřovat též proti rozhodnutí soudu prvního stupně. Dovolatelka však zvolila opačný postup. Poněvadž však napadla rozhodnutí soudů obou stupňů a správně označila též výrok, proti němuž dovolání směřuje, nejevila se konstatovaná formální vada v daném případě natolik relevantní, aby bylo možno učinit závěr, že obsah dovolání nesplňuje hlediska stanovená ve shora citovaném ustanovení zákona, a že je tedy třeba dovolání odmítnout podle § 265i odst. 1 písm. d) tr. ř.

Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) jako soud dovolací nejprve zkoumal, zda v předmětné věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle ustanovení § 265a tr. ř. a shledal, že dovolání je přípustné podle § 265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř., protože bylo rozhodnuto ve druhém stupni, dovolání napadá pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé a směřuje proti rozhodnutí, jímž byl zamítnut nebo odmítnut řádný opravný prostředek proti rozsudku uvedenému v ustanovení § 265a odst. 2 písm. a) tr. ř.

Poněvadž dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. ř., bylo dále zapotřebí posoudit otázku, zda uplatněný dovolací důvod, označený jako důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., lze považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, jehož existence je zároveň podmínkou pro provedení přezkumu dovolacím soudem.

Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Uvedenou formulací zákon vyjadřuje, že dovolání je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoliv z hlediska procesních předpisů. To znamená, že s poukazem na uvedený dovolací důvod není možné se domáhat přezkoumání skutkových zjištění, na nichž je napadené rozhodnutí založeno. Skutkový stav je v případě rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny, tj. zda jsou právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. Na podkladě tohoto dovolacího důvodu proto nelze přezkoumávat a hodnotit správnost a úplnost skutkového stavu ve smyslu § 2 odst. 5, 6 tr. ř. Případy, na které dopadá ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., je tedy nutno odlišovat od případů, kdy je rozhodnutí založeno na nesprávném skutkovém zjištění. Skutkové vady totiž nejsou důsledkem nesprávného hmotně právního názoru. Nesprávné zjištění skutkového stavu má, aplikuje-li soud důsledně hmotné právo, samozřejmě vždy vliv i na nesprávné právní posouzení skutku (popř. jiné hmotně právní posouzení). Poněvadž, jak je uvedeno výše, nelze se v řízení o dovolání domáhat přezkoumání skutkových zjištění, nelze v něm ani odstranit případnou právní vadu, je-li podmíněna nesprávným skutkovým zjištěním.

Východiskem pro existenci dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. bude tedy popis skutku obsažený v příslušném výroku napadeného rozhodnutí ve věci samé.

Námitky obviněné P. K. uplatněné v dovolání však směřují do skutku samotného v tom smyslu, že jsou namítány vady ve skutkových zjištěních, se kterými pak dovolatelka spojuje hmotně právní důsledky.

S přihlédnutím ke skutečnostem rozvedeným v předcházejících odstavcích dospěl Nejvyšší soud k závěru, že dovolání bylo podáno z jiných důvodů než uvedených v ustanovení § 265b odst. 1 tr. ř. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je totiž podle námitek uvedených v dovolání spatřován v nesprávném hodnocení důkazů a tedy ve skutkových vadách, jejichž důsledkem mělo být následné vadné hmotně právní posouzení věci. Podle názoru Nejvyššího soudu musí dovolatel na jedné straně v souladu s § 265f odst. 1 tr. ř. odkázat v dovolání jednak na zákonné ustanovení § 265b odst.1 písm. a) – l) tr. ř., přičemž na straně druhé musí obsah konkrétně uplatněných dovolacích důvodů odpovídat důvodům předpokládaným v příslušném ustanovení zákona. V opačném případě nelze dovodit, že se dovolání opírá o důvody podle § 265b odst. 1 tr. ř.

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř. Poněvadž Nejvyšší soud v posuzovaném případě shledal, že dovolání nebylo podáno z důvodů stanovených zákonem, rozhodl v souladu s § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. o jeho odmítnutí. Za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) bylo o odmítnutí dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání.

Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 5. září 2002

Předseda senátu:

JUDr. Eduard Teschler