Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 1243/07

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatelů a) J. A. a b) Ing. K. R. B., obou zastoupených JUDr. Josefem Skácelem, advokátem se sídlem v Praze 2, Londýnská 55, proti usnesení Ústavního soudu ze dne 14. 3. 2007,

sp. zn.

, a proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 12. 10. 2006, č. j. -259, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 16. 5. 2007, se stěžovatelé domáhají zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí, a to s odkazem na údajné porušení jejichu chráněných práv, zejména práva na spravedlivý proces.

Usnesením ze dne 14. 3. 2007,

sp. zn.

, Ústavní soud odmítl podle ust. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), ústavní stížnost stěžovatelů ze dne 9. 1. 2007, kterou se domáhali zrušení i nyní napadeného usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 12. 10. 2006, č. j. -259, jímž bylo rozhodnuto o předběžném opatření.

Ústavní soud se nejprve zabýval tím, zda jsou splněny všechny formální předpoklady věcného projednání ústavní stížnosti proti usnesení Ústavního soudu podle ust. a 2 , a dospěl k závěru, že tomu tak není.

Řízení před Ústavním soudem je řízením jednoinstančním a rozhodnutí Ústavního soudu jsou konečná (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 7. 8. 1996, sp. zn. , publikované ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek č. 6, usnesení č. 16, str. 557 a násl.). Ústavní soud máu ČR a přesně vymezené pravomoci a působnost, které nemůže překračovat. Mezi jeho oprávnění nepatří rozhodovat o opravných prostředcích obecně, tím méně o opravných prostředcích směřujících k přezkumu svých vlastních rozhodnutí, proti nimž podle ust. ani výslovně odvolání není přípustné (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 11. 5. 2006,

sp. zn.

). V tomto smyslu byli stěžovatelé v napadeném usnesení Ústavního soudu i poučeni. Pokud přesto usnesení Ústavního soudu ústavní stížností napadli, Ústavní soud musí konstatovat, že k projednání takového návrhu není oprávněn.

Dále Ústavní soud zjišťoval, zda ústavní stížnost proti usnesení Vrchního soudu v Praze splňuje všechny formální podmínky stanovené , přičemž dospěl k závěru, že se jedná o návrh podaný po lhůtě stanovené zákonem.

Podle ust. lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.

Usnesení Vrchního soudu v Praze bylo vydáno dne 12. 10. 2006. Za dané situace je z kontextu věci zřejmé, že pokud stěžovatelé podali ústavní stížnost až dne 14. 5. 2007, učinili tak evidentně po uplynutí zákonné 60ti denní lhůty.

Pokud se stěžovatelé domáhají použití ust. , protože stížnost podle jejich názoru svým významem podstatně přesahuje jejich vlastní zájmy, Ústavní soud konstatuje, že toto ustanovení je třeba vykládat pouze ve vztahu k ust. . Výše zmíněné ustanovení umožňuje Ústavnímu soudu přijmout ústavní stížnost i tehdy, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práv poskytuje, tedy za situace, kdy je ústavní stížnost nepřípustná, a Ústavní soud by ji podle ust. odmítl. Vzhledem k tomu, že Ústavní soud v projednávané věci nepřípustnost ústavní stížnosti neposuzoval, nebyl vůbec k aplikaci ust. důvod.

Z výše uvedených důvodů Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost, pokud jí je napadeno usnesení Ústavního soudu, odmítnout podle ust. jako návrh, k jehož projednání není Ústavní soud příslušný, a pokud jí je napadeno usnesení Vrchního soudu v Praze, odmítnout podle ust. jako návrh podaný po lhůtě, stanovené tímto zákonem.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 25. října 2007

Stanislav Balík

soudce zpravodaj