Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
5 C 13/2021-18
Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem JUDr Janem Tesařem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částky 8 300 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 8 300 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 648,08 Kč, úrok z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 2 955,56 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 9% ročně z částky 3 465,55 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. V části, ve které se žalobce domáhal, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci úrok ve výši 1 582,35 Kč, úrok ve výši 19,53% ročně z částky 2 955,56 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a úrok ve výši 23,72% ročně z částky 3 465,55 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč k rukám titul titul. jméno příjmení, Ph.D., advokáta se sídlem adresa žalobkyně, do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 8 300 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 648,08 Kč, úrok z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 2 955,56 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 9% ročně z částky 3 465,55 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. V části, ve které se žalobce domáhal, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci úrok ve výši 1 582,35 Kč, úrok ve výši 19,53% ročně z částky 2 955,56 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a úrok ve výši 23,72% ročně z částky 3 465,55 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, se žaloba zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč k rukám [titul] [titul]. [jméno] [příjmení], Ph.D., advokáta se sídlem [adresa žalobkyně], do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 25. 9. 2020 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 8 300 Kč s příslušenstvím z titulu splnění závazků ze smluv o úvěru uzavřených mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce právnická osoba a žalovanou byla dne 30. 6. 2017 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru číslo na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalované částku 35 000 Kč. Tuto částku si žalovaná převzala v hotovosti stejného dne, což stvrdila podpisem smlouvy. Ve smlouvě o úvěru se žalovaná zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobce částku 35 000 Kč a zaplatit mu další částku 25 900 Kč představující souhrnný poplatek, přičemž z tohoto souhrnného poplatku činil 4 900 Kč smluvní úrok při úrokové sazbě 23,72% ročně, 7 000 Kč činila sjednaná odměna za administrativní činnost a 14 000 Kč činil poplatek za hotovostní inkaso splátek. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutého úvěru, úroků, odměny a nákladů se žalovaná zavázala právnímu předchůdci žalobce splatit v 58 pravidelných týdenních splátkách po 1 050 Kč, poslední splátka byla splatná 10. 8. 2018. Schopnost žalované splnit závazky ze smlouvy byla ověřena na základě údajů žalované v zákaznické kartě o příjmech a výdajích žalované a její domácnosti, přičemž tyto údaje byly ověřeny z dokladů uvedených v kartě zákazníka, mezi které patří zejména výplatní pásky žalované. Žalovaná svoje povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnila, za celou dobu trvání smluvního vztahu uhradila na svoje závazky vyplývající ze smlouvy pouze částku 56 400 Kč a právnímu předchůdci žalobce proto v souladu se smlouvou vzniklo nejpozději dne 10. 8. 2018 právo na uhrazení celé dosud neuhrazené části dluhu žalované, přičemž k tomuto dni dlužila žalovaná právnímu předchůdci žalobce na jistině a na souhrnném poplatku celkem 4 500 Kč. Dne 30. 11. 2017 byla mezi stejným právním předchůdcem žalobce a žalovanou uzavřena další smlouva o úvěru číslo na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalované částku 15 000 Kč. Rovněž tuto částku si žalovaná převzala v hotovosti stejného dne, což stvrdila podpisem smlouvy. Ve smlouvě o úvěru se žalovaná zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobce částku 15 000 Kč a zaplatit mu další částku 12 000 Kč představující souhrnný poplatek, přičemž z tohoto souhrnného poplatku činil 3 000 Kč smluvní úrok při úrokové sazbě 19,53% ročně, 3 000 Kč činila sjednaná odměna za administrativní činnost a 6 000 Kč činil poplatek za hotovostní inkaso splátek. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky, úroků, odměny a nákladů se žalovaná zavázala právnímu předchůdci žalobce splatit v 60 pravidelných týdenních splátkách po 450 Kč, poslední splátka byla splatná 24. 1. 2019. Schopnost žalované splnit závazky ze smlouvy byla rovněž ověřena na základě údajů žalované v zákaznické kartě o příjmech a výdajích žalované a její domácnosti, přičemž tyto údaje byly ověřeny z dokladů uvedených v kartě zákazníka, mezi které patří zejména výplatní pásky žalované. Žalovaná svoje povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnila, za celou dobu trvání smluvního vztahu uhradila na svoje závazky vyplývající z této smlouvy pouze částku 23 000 Kč a právnímu předchůdci žalobce proto v souladu se smlouvou vzniklo nejpozději dne 24. 1. 2019 právo na uhrazení celé dosud neuhrazené části dluhu žalované, přičemž k tomuto dni dlužila žalovaná právnímu předchůdci žalobce na jistině a na souhrnném poplatku celkem 3 800 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 přešly s účinností k tomuto dni obě předmětné pohledávky vůči žalované na žalobce a postoupení obou pohledávek bylo žalované stejného dne písemně oznámeno. Žalovaná dosud žalobci spornou částku ani částečně nezaplatila a nereagovala ani na výzvu žalobce zaslanou jí před zahájením řízení.
2. Žalobce i žalovaná souhlasili s projednáním a rozhodnutím věci v jejich nepřítomnosti a soud proto dle § 115a o.s.ř. věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.
3. Soud provedl dokazování smlouvami o úvěru číslo ze dne 30. 6. 2017 a číslo ze dne 30. 11. 2017 uzavřenými mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou včetně smluvních podmínek právního předchůdce žalobce, kartami zákazníka k oběma smlouvám, smlouvou o postoupení pohledávek mezi právním předchůdcem žalobce a žalobcem z 29. 11. 2019, jejími přílohami obsahujícími seznam postupovaných pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky z 29. 11. 2019 včetně podacího lístku a výzvou žalobce z 30. 4. 2020 včetně podacího lístku.
4. Z těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost nebyla žalovanou v průběhu řízení zpochybněna, vzal soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce právnická osoba a žalovanou byla dne 30. 6. 2017 dle § 2395 a následujících občanského zákoníku uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru číslo na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalované částku 35 000 Kč. Tuto částku si žalovaná převzala v hotovosti stejného dne, což stvrdila podpisem smlouvy. Ve smlouvě o úvěru se žalovaná zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobce částku 35 000 Kč a zaplatit mu další částku 25 900 Kč představující souhrnný poplatek, přičemž z tohoto souhrnného poplatku činil 4 900 Kč smluvní úrok při úrokové sazbě 23,72% ročně, 7 000 Kč činila sjednaná odměna za administrativní činnost a 14 000 Kč činil poplatek za hotovostní inkaso splátek. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutého úvěru, úroků, odměny a nákladů se žalovaná zavázala právnímu předchůdci žalobce splatit v 58 pravidelných týdenních splátkách po 1 050 Kč, poslední splátka byla splatná 10. 8. 2018. Schopnost žalované splnit závazky ze smlouvy byla ověřena na základě údajů žalované v zákaznické kartě o příjmech a výdajích žalované a její domácnosti, přičemž tyto údaje byly ověřeny z dokladů uvedených v kartě zákazníka, mezi které patří zejména výplatní pásky žalované. Žalovaná svoje povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnila, za celou dobu trvání smluvního vztahu uhradila na svoje závazky vyplývající ze smlouvy pouze částku 56 400 Kč a právnímu předchůdci žalobce proto v souladu se smlouvou vzniklo nejpozději dne 10. 8. 2018 právo na uhrazení celé dosud neuhrazené části dluhu žalované, přičemž k tomuto dni dlužila žalovaná právnímu předchůdci žalobce na jistině a na souhrnném poplatku celkem 4 500 Kč. Dne 30. 11. 2017 byla mezi stejným právním předchůdcem žalobce a žalovanou uzavřena další smlouva o úvěru číslo na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalované částku 15 000 Kč. Rovněž tuto částku si žalovaná převzala v hotovosti stejného dne, což stvrdila podpisem smlouvy. Ve smlouvě o úvěru se žalovaná zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobce částku 15 000 Kč a zaplatit mu další částku 12 000 Kč představující souhrnný poplatek, přičemž z tohoto souhrnného poplatku činil 3 000 Kč smluvní úrok při úrokové sazbě 19,53% ročně, 3 000 Kč činila sjednaná odměna za administrativní činnost a 6 000 Kč činil poplatek za hotovostní inkaso splátek. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky, úroků, odměny a nákladů se žalovaná zavázala právnímu předchůdci žalobce splatit v 60 pravidelných týdenních splátkách po 450 Kč, poslední splátka byla splatná 24. 1. 2019. Schopnost žalované splnit závazky ze smlouvy byla rovněž ověřena na základě údajů žalované v zákaznické kartě o příjmech a výdajích žalované a její domácnosti, přičemž tyto údaje byly ověřeny z dokladů uvedených v kartě zákazníka, mezi které patří zejména výplatní pásky žalované. Žalovaná svoje povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnila, za celou dobu trvání smluvního vztahu uhradila na svoje závazky vyplývající z této smlouvy pouze částku 23 000 Kč a právnímu předchůdci žalobce proto v souladu se smlouvou vzniklo nejpozději dne 24. 1. 2019 právo na uhrazení celé dosud neuhrazené části dluhu žalované, přičemž k tomuto dni dlužila žalovaná právnímu předchůdci žalobce na jistině a na souhrnném poplatku celkem 3 800 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 přešly s účinností k tomuto dni obě předmětné pohledávky vůči žalované na žalobce a postoupení obou pohledávek bylo žalované stejného dne písemně oznámeno. Schopnost žalované splnit závazky z obou smluv byla ověřena z údajů uvedených v kartách zákazníka k oběma smlouvám, které obsahovaly údaje o mzdě a dalších příjmech žalované i měsíčních výdajích domácnosti a vzhledem k výši úvěru lze způsob ověření schopnosti žalované úvěr splácet považovat za dostatečný. Co do výše vychází žalobou uplatněný nárok na zaplacení jistiny dluhu a smluvních úroků u obou smluv o úvěru z obchodních knih právního předchůdce žalobce, o jejichž správnosti nemá soud pochyb. Ve smlouvách sjednanou výši nákladů za hotovostní inkaso splátek přitom považuje soud za poplatek za službu poskytnutou žalované a neshledal v této části žádný důvod neplatnosti smluv o úvěru. Rovněž část nároku označenou jako odměna za administrativní zpracování úvěru lze považovat za službu poskytnutou žalované a i v této části neshledal soud žádné důvody neplatnosti smluvního ujednání ve smlouvě o úvěru. Žalovaná se rovněž již ode dne následujícího po splatnosti prvních nezaplacených splátek ocitla vůči žalobci ohledně jistiny dluhu v prodlení se splněním peněžitého dluhu, a žalobci dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku ve znění platném ke dni uzavření smlouvy vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení vedle plnění, přičemž žalobcem požadovaná výše úroků z prodlení odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění platném k prvnímu dni prodlení i repo sazbě ČNB platné k tomuto dni. Kapitalizovaný úrok z prodlení u obou smluv činí do 29. 11. 2019 celkem 648,08 Kč. Soud proto v této části žalobě včetně žalobcem požadovaného příslušenství pohledávky jako důvodné vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 8 300 Kč s přiznaným příslušenstvím v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř. , neboť neshledal důvody pro případné výjimečné stanovení lhůty delší nebo umožnění plnění žalované ve splátkách.
5. Soud však neshledal žalobu jako důvodnou v části týkající se kapitalizovaných úroků u obou smluv v celkové výši 1 582,35 Kč, úroků ve výši 19,53% ročně z celkové částky 2 955,56 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a úroků ve výši 23,72% ročně z částky 3 465,55 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení. Smluvní úrok byl v obou smlouvách o úvěru sjednán pevnými částkami 4 900 Kč a 3 000 Kč a takto sjednaný smluvní úrok byl žalobci již částečně zaplacen a částečně přiznán. Z žádného ustanovení obou smluv o úvěru a smluvních podmínek právního předchůdce žalobce nevyplývá, že by měl být sjednán i smluvní úrok nad rámec smluvního úroku v předmětných smlouvách po splatnosti úvěru. V těchto částech tak žalobou uplatněný nárok nemá oporu ve smluvním ujednání mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou a soud proto v těchto částech žalobu jako nedůvodnou zamítl.
6. O nákladech řízení rozhodl soud dne § 142 odst. 3 o.s.ř. , podle kterého ve věci žalobci, který byl ve věci neúspěšný v nepatrné části, přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Tyto náklady představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměnu advokáta ve výši 600 Kč za 3 hlavní úkony (převzetí a příprava zastoupení, zaslání výzvy žalované před zahájením řízení obsahující skutkový i právní rozbor věci a podání žaloby) po 200 Kč dle § 14 b/ odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, neboť se jedná o řízení zahájené žalobou podanou na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, 3 paušální náhrady po 100 Kč dle § 14 b/ odst. 5 téže vyhlášky a 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 189 Kč, neboť zástupce žalobce osvědčením o registraci plátce DPH prokázal, že je plátcem této daně.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř. ). Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí nebo exekuci.