Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
18 C 402/2020
Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní titul Veronikou Sekerovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 27 107,20 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 15 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 15 000 Kč od 23. 1. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni 12 107, Kč, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 270,70 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně titul. jméno příjmení, Ph.D.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 15 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 15 000 Kč od 23. 1. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni 12 107, Kč, se zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 270,70 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně [titul]. [jméno] [příjmení], Ph.D.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení pohledávky ve výši 27 107,20 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) Smlouvu o úvěru číslo 2017 číslo dne datum. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které žalovaný převzal v den uzavření smlouvy v hotovosti. Celkovou částku úvěru, včetně poplatku, ve výši 25 350 Kč se žalovaný ve smlouvě zavázal uhradit v 13 splátkách, přičemž poslední splátka byla stanovena na 22. 1. 2019.
Žalovaný na úvěr ničeho neuhradil, proto žalobkyně požadovala uhradit jistinu úvěru ve výši 15 000 Kč, dále částku 2 200 Kč představující sjednaný úrok z úvěru za dobu od 22.12.2017 do 22.1.2019 a smluvní pokutu ve výši 9 907,20 Kč od 23.1.2019 do 20.8.2020 ve výši 0,1% denně z částky 17 200 Kč, tj. celkem 27 107,20 Kč.
Na základě smlouvy o prodeji závodu ze dne 8. 9. 2018, kdy část závodu právní předchůdkyně žalobkyně přešla na společnost právnická osoba, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019, uzavřené mezi společností právnická osoba a společností právnická osoba, a smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 26. 5. 2020, uzavřené mezi společností právnická osoba a žalobkyní, došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni.
Žalovaný nesplácel řádně a včas. Žalobkyně tak před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, ten však na dluh ničeho neuhradil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) vyzval účastníky, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaný na výzvu nereagoval, soud věc rozhodl se souhlasem žalobkyně, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.
4. Soud ve věci vycházel z obsahu listin založených ve spise, na základě nichž dospěl k závěru o skutkovém stavu věci.
5. Žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně dne 22. 12. 2017 Smlouvu o úvěru číslo 2017 číslo pod obchodním označením„ příjmení půjčka“, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 15 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. Žalovaný se současně zavázal zaplatit úrok z úvěru a poplatek v souvislosti s úvěrem v celkové výši 10 350 Kč Celkem se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku 25 350 Kč v 13 měsíčních splátkách po 1 950 Kč. Nedílnou součástí smlouvy o úvěru byl i formulář pro standartní informace o spotřebitelském úvěru (Smlouva o úvěru ze dne 22. 12. 2017, včetně formuláře). Z tvrzení žalobkyně soud zjistil, že žalovaný neuhradil na předmětný úvěr ničeho.
6. Z žádosti o poskytnutí úvěru zpracované pro žalovaného a žalovaným podepsanou dne 22. 12. 2017 má soud za prokázané, že žalobkyně vyžádala od žalovaného základní údaje o jeho osobě, bydlišti, zaměstnání, příjmech a výdajích. Uvedl, že je zaměstnaný u společnosti právnická osoba Jeho čistý průměrný měsíční příjem činí 31 398 Kč. Bydlí v nájmu a má jedno nezaopatřené dítě do 6ti let. Nájemné činí 8 000 Kč a jeho výdaje na jídlo činí 1 500 Kč.
7. Z nájemní smlouvy ze dne 8. 11. 2017 uzavřené mezi titul. jméno příjmení a žalovaným vyplývá, že žalovaný hradí nájem za byt v obec ve výši 8 000 Kč měsíčně, že v bytě bude bydlet s manželkou a dvěma dětmi a že poplatky za spotřebu plynu a elektřiny, za vodné a stočné a za odvoz odpadu je zavázán hradit si sám.
8. Z pracovní smlouvy ze dne 10. 2. 2010 uzavřené mezi společností právnická osoba a žalovaným soud zjistil, že je žalovaný zaměstnán na pozici obsluha kroužkovacího lisu, a to na dobu určitou po dobu trvání pracovní neschopnosti pana jméno příjmení, a to s místem výkonu práce v obec. Ze mzdového výměru ze dne 18. 2. 2015 uzavřeného mezi společností právnická osoba a žalovaným vyplývá, že od 1. 3. 2015 činí základní mzda žalovaného 130 Kč na hodinu.
9. Z výplatních pásek za měsíce září a říjen 2017, vypracovaných společností právnická osoba, vyplývá, že v měsíci září čistý měsíční příjem žalovaného činil 30 758 Kč a že v měsíci říjen čistý měsíční příjem žalovaného činil 33 633 Kč.
10. Z žádosti o poskytnutí úvěru ze dne 22.12.2017 soud zjistil, že měl žalovaný uvést, že je svobodný, má jednu vyživovací povinnost k potomkovi do 6 let. Má bydlet v nájmu, nájemné činí 8 000 Kč, výdaje za elektřinu, plyn a služby nejsou vyplněny. Za stravu a výživné žalovaný měl vynaložit 1 500 Kč, tedy průměrné výdaje měly činit celkem 9 500 Kč.
11. Ze credit scoringové karty ze dne 22. 12. 2017 vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně při hodnocení úvěruschopnosti zohlednila věk žalovaného v ropzmezí číslo roků, existenci nájemní smlouvy, existenci pracovní smlouvu na dobu neurčitou, skutečnost, že žalovaný není ženatý, osobní dojem zástupce poskytovatele úvěru z žalovaného, a že žalovaný měl již dříve úvěr od právní předchůdkyně žalobkyně, který nebyl řešen exekučně či insolvencí žalovaného. Žalovaný byl ohodnocen celkem 26 body, čímž splnil limit pro poskytnutí úvěru do max. 70 000 Kč, kdy byl zohledněn věk za celkem 3 body, uzavřená nájemní smlouva za 3 body, uzavřená pracovní smlouva na dobu neurčitou za 5 bodů, rodinný stav žalovaného označený jako svobodný za celkem 2 body, standartní vybavení domácnosti za 1 bod, předešlé poskytnutí úvěrů za celkem 10 bodů a dále hodnocení žalovaného zástupcem právní předchůdkyně žalobkyně jako průměrné za dalších 2 bodů.
12. Z finanční analýzy vypracované dne 22. 12. 2017 zástupcem právní předchůdkyně žalobkyně vyplývá, že po odečtení měsíčních výdajů žalovaného ve výši 9 500 Kč, kdy výše minimálních měsíčních výdajů žalovaného podle vyhodnocení zástupce činí 5 300 Kč (za jedno nezaopatřené dítě do 6ti let 1 800 Kč a za jednotlivce 3 500 Kč), a rezervy pro neočekáváné výdaje ve výši 1 000 Kč z měsíčního příjmu žalovaného ve výši 31 398 Kč, činí měsíční volné finanční zdroje žalovaného částku ve výši 20 889 Kč.
13. Ze Smlouvy o prodeji části závodu ze dne 8. 9. 2018 má soud za prokázané, že společnost právnická osoba nabyla část závodu právní předchůdkyně žalobkyně do svého vlastnictví, a to včetně pohledávky za žalovaným (seznam pohledávek v příloze smlouvy). Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019, včetně jejích příloh, má soud za prokázané, že společnost právnická osoba postoupila na společnost právnická osoba pohledávku za žalovaným. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 26. 5. 2020, včetně seznamu postoupených pohledávek, vyplývá, že společnost právnická osoba postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni.
14. Z předžalobní upomínky ze dne 24. 7. 2020 a podacího lístku z téhož dne má soud za prokázané, že žalovaný byl před podání žaloby vyzván ke splnění své povinnosti.
15. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
16. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
17. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.
18. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli„ rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“
19. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
20. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.
21. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.
22. Podle § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.
23. Soud ve smyslu ustanovení § 588 o. z. přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
24. Z ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
25. Podle § 1968 věta prvá o. z., podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení; dále z ustanovení § 1970 o. z., podle něhož po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.
26. Provedenými důkazy nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně řádně splnila svoji zákonnou předsmluvní povinnost řádně zkoumat a prověřit úvěruschopnost spotřebitele. Soud vyzval žalobkyni, aby doplnila svá skutková tvrzení a navrhla důkazy k prokázání své povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalovaného, a to tak, aby bylo zjevné, jakým způsobem zohlednila všechna tvrzení žalovaného. K prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně ve svém návrhu navrhla k důkazu žádost o poskytnutí úvěru podepsanou žalovaným, nájemní smlouvu uzavřenou žalovaným, pracovní smlouvu na dobu určitou uzavřenou žalovaným, mzdový výměr žalovaného, credit scoringovou kartu, finanční analýzu žalovaného a také výplatní pásky z měsíce září a října 2017. Z těchto důkazů má soud za prokázané, že žalovaný sdělil nějaké údaje, na základě nichž mohla být prověřena úvěruschopnost žalovaného. Jak s údaji sdělenými žalovaným a doloženými listinami předloženými v řízení soudu právní předchůdkyně žalobkyně naložila, vyplývá z Credit Scoringu a finannčí analýzy. Provedenými důkazy však bylo prokázáno, že cCredit scóring, tedy úvěruschopnost žalovaného, byla prověřována s údaji, které odporují listinám poskytnutým žalovaným právní předchůdkyni žalobkyně. Z důkazů vyplývá, že žalovaný měl v době před poskytnutím úvěru čistý měsíční příjem 31 398 Kč a hradil nájemné ve výši 8 000 Kč měsíčně. Není však pravdou, že by neměl žádné další výdaje spojené s bydlením, když přímo z nájemní smlouvy vyplývá, že veškeré další náklady na vodu, otop, osvětlení, odvoz odpadu atd. hradí sám žalovaný nad výši nájemného. Tyto náklady pak musí být hrazeny za 4 osoby (manželku a dvě děti), jak vyplývá přímo z nájemní smlouvy. V rozporu s údaji uvedenými v nájemní smlouvě pak je při posouzení úvěruschopnosti kalkulováno s tím, že žalovaný je svobodný a má pouze jedno dítě. I s ohledem na tuto skutečnost jsou podstatným způsobem poníženy normativní náklady na živobytí žalovaného. I další údaj, s nímž bylo počítáno, tedy, že žalovanému dostačuje částka 1 500 Kč měsíčně na úhradu stravy pro sebe a jednoho potomka, není reálně pravděpodobný. Neboť by v takovém případě žalovaný vyžil z částky 50 Kč denně. Z dokladů předložených žalovaným pak rovněž vyplývá, že žalovaný měl bydlet v obec, ale pracovat ve dvousměnném provozu v obec. Je tak nepochybné, že mezi pravidelné náklady žalovaného, které musí vynaložit, patří i náklad na cestu do zaměstnání a zpět.
Již jen z uvedených rozporů je zjevné, že úvěruschopnost žalovaného nebyla prověřována řádně, když je prověřována na základě vzájemně si odporujících údajů, jejichž rozpor nebyl úvěrujícím odstraněn.
Zda úvěrující provedl i ověření platební historie žalovaného v insolvenčním rejstříku, centrální evidenci exekucí popřípadě dalších rejstřících klientských informací, z provedeného dokazování nevyplynulo.
K ověření údajů poskytnutých žalovaným byla právní předchůdkyně žalobkyně povinna nejen na základě shora citovaných ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, ale i jako řádný správce svého majetku za situace, kdy některé údaje poskytnuté žalovaným budí oprávněnou pochybnost o své správnosti.
Lze uzavřít, že právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru, dostatečně a s odbornou péčí nezkoumala úvěruschopnost žalovaného, respektive, že žalobkyně neprokázala, že by byla úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru dostatečně a s odbornou péčí posouzena. Soud tak uzavírá, že žalobkyně neprokázala, že by splnila svoji zákonnou povinnost před poskytnutím úvěru řádně prověřit úvěruschopnost žalovaného. V důsledku této skutečnosti je v souladu s ustanovením § 588 o. z. úvěrová smlouva neplatná, neboť žalobkyně porušila v průběhu uzavírání úvěrové smlouvy se spotřebitelem donucující ustanovení zákona.
27. Za situace, kdy je smlouva o úvěru neplatná, může se žalobkyně po žalovaném domáhat úhrady finanční částky, kterou mu prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalovaného vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Soud má za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne 22. 12. 2017 v hotovosti částku 15 000 Kč. Žalovaný na tento úvěr před podáním žaloby neuhradil ničeho, jeho bezdůvodné obohacení tak činí 15 000 Kč. Vedle dlužného bezdůvodného obohacení soud uznal žalovaného povinným uhradit úrok z prodlení v zákonné výši za dobu ode dne následujícího po uplynutí splatnosti úvěru, neboť si žalovaný musel být vědom toho, že nejpozději k tomuto dni je povinen vrátit poskytnuté prostředky právní předchůdkyni žalobkyně, do zaplacení (výrok I.).
28. Protože nebylo prokázáno, že došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru, soud ve zbývajícím rozsahu (tj. v rozsahu obchodních poplatků a k nim požadovaného úroku z prodlení a smluvní pokuty) žalobu zamítl (výrok II.).
29. Výrokem III. soud rozhodl o náhradě nákladů řízení, a to podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na poměrnou náhradu nákladů řízení v částce 270,70 Kč. Tato částka představuje 10,67 % z jejich celkové výše, tj. z částky 2 537 Kč, sestávající se ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 085 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 27 107,20 Kč sestávající 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).