Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Nd 110/2002

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Zdeňka Novotného ve věci péče o nezletilou K. H., a o nezletilou K. H., obě zastoupené Okresním úřadem v Č. B. jako opatrovníkem, dcery I. H., zastoupené advokátkou a M. H., o úpravu výchovy a výživy nezletilých dětí a o úpravu práv a povinností rodičů k nezletilým dětem pro dobu po rozvodu manželství, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. , o přikázání věci z důvodu vhodnosti podle jinému soudu, takto:

O d ů v o d n ě n í :

U Okresního soudu v Českých Budějovicích bylo dne 23.4.2001 na návrh otce zahájeno řízení o úpravu výchovy a výživy nezletilé K. H. a nezletilé K. H., (§ 50 zákona o rodině).

U Městského soudu v Brně bylo dne 25.4.2001 na návrh matky zahájeno řízení o úpravu práv a povinností rodičů k nezletilé K. H., a k nezletilé K. H., pro dobu po rozvodu manželství (§ 26 zákona o rodině)a dne 5.6.2001 - poté, co matka podáním z téhož dne původní návrh doplnila – i řízení o úpravu výchovy a výživy k těmto nezletilým dětem podle § 50 zákona o rodině.

Okresní soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 17.7.2001, č.j. -13, přenesl místní příslušnost na Městský soud v Brně a tomuto soudu věc po právní moci usnesení také postoupil. Postup podle ustanovení odůvodnil tím, že matka se s nezletilými dětmi zdržuje v obvodu Městského soudu v Brně, že „na trvalý charakter matčina pobytu“ lze usuzovat z toho, že děti navštěvují mateřkou školku v B., H. ul., že dcera K. nastoupí do první třídy základní školy v B., Ú. ul. a že matka navíc předložila potvrzení o trvalém pobytu od 18.4.2001 na adrese „B. ul. č. 36/126, B.-Ř.“; dovodil, že řízení u Okresního soudu v Českých Budějovicích by bylo „komplikované a neekonomické, protože poměry nezl. dětí by soud musel zajistit formou dožádání, jak tomu bylo dosud“. Dospěl proto k závěru, že bude v zájmu nezletilých dětí, aby o jejich záležitostech rozhodoval Městský soud v Brně.

Krajský soud v Brně - poté, co mu Městský soud v Brně předložil věc k rozhodnutí o jeho nesouhlasu s postoupením věci Okresním soudem v Českých Budějovicích - usnesením ze dne 19.12.2001, č.j. -27, rozhodl, že nesouhlas Městského soudu v Brně s přenesením příslušnosti usnesením Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 17.7.2001, č.j. -13, je důvodný. Vycházel přitom ze zjištění, že obě nezletilé děti měly v době zahájení řízení (podáním návrhu otce dne 23.4.2001) na základě dohody rodičů bydliště v obci N. č. 71 v okrese Č. B., přičemž nebylo prokázáno, že by se matka s nezletilými dětmi předtím odstěhovala do B. po dohodě rodičů a že by tedy dohodou rodičů došlo k založení nového bydliště dětí; okolnost, že matka (a s ní případně i nezletilé děti) se dne 18.4.2001 přihlásila v B. k „trvalému pobytu“ nepovažoval pro posouzení místní příslušnosti v této věci za významnou. Protože nebyly zjištěny žádné skutečnosti svědčící o tom, že se od podání návrhu otce na úpravu výchovy a výživy nezletilých dětí změnily okolnosti, dle nichž se ve smyslu ustanovení posuzuje místní příslušnosti, dospěl Krajský soud v Brně k závěru, že podmínky pro postup podle ustanovení nebyly splněny.

Okresní soud v Českých Budějovicích poté přípisem ze dne 1.3.2002 účastníky řízení vyzval, aby se do 10 dnů písemně vyjádřili k „zamýšlenému postupu soudu“, a sdělil jim, že „zamýšlí postupovat podle a věc předložit ve smyslu odst. 3 téhož ustanovení Vrchnímu soudu v Praze, tedy nejblíže společnému nadřízenému soudu s přikázáním věci Městskému soudu v Brně z důvodů vhodnosti“, protože je názoru, že „rozhodnutí Krajského soudu v Brně není v zájmu nezletilých dětí“; zároveň rekapituloval dosavadní obsah spisu.

Matka se k výzvě soudu vyjádřila tak, že se „s zamýšleným postupem Okresního soudu v Českých Budějovicích podle plně ztotožňuje“.

Otec se vyjádřil tak, že s přikázáním věci Městskému soudu v Brně nesouhlasí, neboť místní příslušnost byla založena u Okresního soudu v Českých Budějovicích; poslední bydliště nezletilých dcer na základě dohody rodičů je v obvodu tohoto soudu v obci N. a z tohoto místa byly dcery odvezeny matkou bez jeho vědomí a souhlasu. Otec má rovněž zato, že delegací věci k Městskému soudu v Brně „dochází k jakémusi předjímání případného rozhodnutí ve věci samé“.

Okresní úřad v Českých Budějovicích jako opatrovník nezletilých dětí, ač byl poučen podle ustanovení , se k výzvě nevyjádřil.

Nejvyšší soud České republiky – poté, co mu Vrchní soud v Praze postoupil Okresním soudem v Českých Budějovicích nesprávně předložený spis vedený u tohoto soudu pod sp.zn. soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána ( věta první ), návrh Okresního soudu v Českých Budějovicích na přikázání věci jinému soudu podle ustanovení projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou dány zákonné podmínky pro přikázání věci z důvodu vhodnosti Městskému soudu v Brně.

Podle ustanovení věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení věty druhé účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.

Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat [v daném případě výlučná místní příslušnost stanovená v ustanovení ], je základní zásadou, a že případná delegace této příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je nutno – právě proto, že jde o výjimku – vykládat restriktivně (srov. nález Ústavního soudu České republiky ze dne 15.11.2001, sp.zn. ).

V předmětné věci z obsahu spisu vyplývá, že řízení ve věci péče o nezletilou K. H. a o nezletilou K. H. bylo zahájeno u Okresního soudu v Českých Budějovicích dne 23.4.2001, že tento výlučně místně příslušný soud provedl některé úkony přípravy jednání, včetně výslechu matky Městským soudem v Brně jako soudem dožádaným a vyžádání zpráv o poměrech nezletilých a rodičů ( ), a že poté podle ustanovení usnesením ze dne ze dne 17.7.2001, č.j. -13, rozhodl o přenesení místní příslušnost na Městský soud v Brně.

Skutečnosti, na které poukazuje Okresní soud v Českých Budějovicích, k odůvodnění postupu podle ustanovení , nelze považovat za dostatečné a opodstatněné.

Nehledě k tomu, že okolnost, že se matka z původního bydliště v N. v okrese České Budějovice s nezletilými dětmi odstěhovala a že je přihlášena k trvalému pobytu v B., nemůže být - sama o sobě – důvodem pro přikázání věci soudu, v jehož obvodu nyní s nezletilými dětmi bydlí (tj. Městskému soudu v Brně), nelze postup podle ustanovení uplatnit proto, že obsahově shodné skutečnosti posoudil již Krajský soud v Brně jako nadřízený soud v usnesení ze dne 19.12.2001, č.j. -27 v rámci rozhodování o nesouhlasu Městského soudu v Brně s přenesením příslušnosti. Okresní soud v Českých Budějovicích, který je ve smyslu ustanovení části věty za středníkem citovaným rozhodnutím krajského soudu vázán, důvody vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu přitom spatřuje ve stejných okolnostech, jimiž odůvodnil svůj předchozí postup podle ustanovení ; žádné nové skutečnosti, které by svědčily o naplnění předpokladů pro přikázání věci jinému soudu z důvodů vhodnosti, v předkládací zprávě neuvádí. Protože postupem podle ustanovení nelze obcházet ustanovení , je zcela bez významu i „nesouhlas“ Okresního soudu v Českých Budějovicích se závěry Krajského soudu v Brně k výkladu ustanovení

Nejvyšší soud České republiky proto důvody pro přikázání věci Městskému soudu v Brně podle neshledal.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 13. srpna 2002

JUDr. Mojmír Putna,v.r.

předseda senátu