Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 2096/2001

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Milana Pokorného, CSc., a soudců JUDr. Josefa Rakovského a JUDr. Oldřicha Jehličky, CSc., o dovolání společnosti s ručením omezeným A., zastoupené advokátem, proti usnesení Městského soudu v Praze ze 16.7. 2001, sp.zn. , vydanému v právní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. (žalobců: A) V. H., B) Z. H., a C) M. H., zastoupených advokátem, proti žalovaným: 1) S. z. z., p. a l. s., státnímu podniku, zastoupenému advokátem, a 2) společnosti s ručením omezeným A., zastoupené advokátem, o vydání nemovitostí), takto:

I. Dovolání se zamítá.

III. Věc se vrací Obvodnímu soudu pro Prahu 6 k dalšímu řízení ve věci.

O d ů v o d n ě n í :

O žalobě v této právní věci, podané u soudu 19.5.1993 (v průběhu řízení upravované), domáhající se uložení povinnosti žalovaných uzavřít se žalobcem (žalobci) dohodu o vydání pozemků podle ustanovení parc. č. 192/1 a parc. č. 141 v katastrálním území P., bylo rozhodnuto rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 6 ze 7.12.1993, čj. -16, a to tak, že byla zamítnuta žaloba původního žalobce A. H. proti žalované S. z. z., p. a l. s., s.p., P. a proti žalované akciové společnosti T.. Žalobci bylo uloženo zaplatit žalovaným na náhradu nákladů řízení částky 690 Kč a 460 Kč.

K odvolání žalobce byl rozsudek soudu prvního stupně zrušen Městským soudem v Praze usnesením z 18.5.1994, sp. zn. , a věc byla vrácena k dalšímu řízení.

V dalším průběhu řízení došlo k vydání usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 z 25.5.2001, čj. -144, jímž bylo vysloveno, že A., s.r.o., vstupuje do řízení na místo dosavadního žalovaného – T., akciové společnosti (v likvidaci).

V odůvodnění tohoto usnesení bylo uvedeno, že vzhledem k tomu, že se v tomto řízení domáhají žalobci uložení povinnosti žalovaným vydat žalobcům nemovitosti a současně bylo doloženo, že nemovitosti, které tu jsou předmětem řízením, byly ze strany žalované akciové společnosti T. (v likvidaci) převedeny na A., s.r.o., rozhodl soud prvního stupně s poukazem na ustanovení (ve znění ) o tom, že do řízení vstupuje místo žalovaného T., a.s., žalovaný A., s.r.o.

O odvolání žalované společnosti s ručením omezeným A. proti uváděnému usnesení soudu prvního stupně rozhodl Městský soud v Praze usnesením ze 16.7.2001, sp. zn. . Usnesení soudu prvního stupně bylo usnesením odvolacího soudu potvrzeno.

V odůvodnění usnesení odvolacího soudu bylo uvedeno, že odvolání žalované společnosti s ručením omezeným není důvodné. Při úvaze odvolacího soudu o tom, zda tu došlo k procesnímu nástupnictví při singulární sukcesi podle ustanovení poukázal odvolací soud na to, že v řízení bylo prokázáno, že nemovitosti, jejichž vydání se žalobci domáhají, přešly do vlastnictví společnosti A., s.r.o., na základě kupní smlouvy ze 17.10.1996. Došlo tu tedy k právní skutečnosti, která měla za následek přechod povinnosti věc vydat, jak je žalobci požadováno. Z ustanovení pak vyplývá, že je to právě žalobce, který svými úkony určuje okruh účastníků řízení na straně žalované a nese odpovědnost za volbu žalovaného subjektu, což se projeví při konečném rozhodnutí soudu ve věci. Odvolací soud v daném případě proto potvrdil usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné podle ustanovení .

Usnesení odvolacího soudu bylo doručeno advokátu, který žalovanou společnost A., s.r.o., v řízení zastupoval, dne 19.9.2001 a dovolání ze strany této žalované společnosti bylo předáno na poště dne 14.11.2001 k doručení Obvodnímu soudu pro Prahu 6, tedy ve lhůtě uvedené v ustanovení .

Ve svém dovolání dovolávající se společnost navrhovala, aby dovolací soud zrušil usnesení odvolacího soudu i usnesení soudu prvního stupně a aby věc byla vrácena k dalšímu řízení. Co do přípustnosti dovolání bylo v dovolání poukazováno na ustanovení ; jako dovolací důvody uplatňovala dovolávající se společnost, že usnesení odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci, a to z hlediska ustanovení a 2 ve spojení s ustanoveními , a

Dovolatelka zdůrazňovala, že povinnou osobou v této právní věci není co do pasívní legitimace žalovaná společnost A., s.r.o., nýbrž povinnou osobou (povinnými osobami) je tu subjekt (subjekty), který držel (drželi) věci uvedené v žalobě žalobců, ke dni účinnosti Pozdější převod vlastnictví kupní smlouvou nemůže mít na to žádný vliv. Tomuto držiteli nemovitostí – akciové společnosti T. však povinnost k vydání nemovitostí tu nevznikla, když nebyla v zákonem stanovené lhůtě vyzvána oprávněnou osobou k vydání nemovitostí. V daném případě tedy nejde v tomto řízení o sukcesí dotčené právo. Kupní smlouva, kterou akciová společnost T. prodala žalované společnosti A., s.r.o., nemovitosti uvedené v žalobě žalobce, nemá povahu právní skutečnosti rozhodné pro převod povinností. Povinnost vydat věc oprávněné osobě tu nemohla být převedena spolu s převodem vlastnického práva; převod nemovitosti z T., a.s., na A., s.r.o., nemohl mít tedy za následek přechod nebo převod povinnosti vydat nemovitosti, o které je veden tento spor.

Při posuzování tohoto dovolání vycházel dovolací soud z ustanovení části dvanácté, hlavy první, bodu 1 , podle něhož platí tento zákon i pro řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti uvedeného zákona, není-li v zákoně č. stanoveno jinak (jak je tomu např. v bodu 15 nebo v bodu 17 přechodných ustanovení téhož zákona).

Dovolání tu bylo přípustné podle ustanovení (ve znění před novelizací ), podle něhož je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo rozhodnuto o vstupu do řízení místo dosavadního účastníka řízení ve smyslu ustanovení .

Podle ustanovení ( ve znění ) má-li žalobce na to, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, může dříve než soud o věci rozhodne navrhovat, aby nabyvatel práva nebo povinnosti vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka; to neplatí v případech uvedených v . Podle ustanovení soud návrhu usnesením vyhoví, jestliže se prokáže, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, uvedená v ustanovení , a jestliže s tím souhlasí ten, kdo má vstoupit do řízení na místo žalobce; souhlas žalovaného nebo toho, kdo má vstoupit na jeho místo, se nevyžaduje; právní účinky spojené s podáním žaloby zůstávají zachovány. Ten, kdo nastupuje do řízení na místo dosavadního účastníka řízení, musí přijmout stav řízení, jaký tu je v době jeho vstupu do řízení ( a ).

Vzhledem k obsahu dovolání, vytýkajícímu odvolacímu soudu nesprávné právní posouzení věci zejména z hlediska ustanovení , 2 , bylo nutno v řízení o dovolání posoudit, zda tu použitím ustanovení , 2 odvolacím soudem došlo k tomu, že by tento soud použil na projednávanou právní věc nesprávný právní předpis anebo si použitý právní předpis nesprávně vyložil (srov. k tomu z rozhodnutí uveřejněného pod č. 3/1998 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek text na str. 13/45/).

Odvolací soud tu v souladu s ustanoveními dvanácté části, hlavy první, bodu 1 uplatnil v řízení nové ustanovení , zakotvené v tomto řádu novelou provedenou Toto ustanovení řešící nově procesní nástupnictví při přechodu práv nebo povinností je v důvodové zprávě k označeno jako ustanovení odstraňující pochybnost, zda procesní nástupnictví nastává též při tzv. singulární sukcesi. Podle tohoto ustanovení ke změně v okruhu účastníků řízení dochází tehdy, jestliže žalobce s poukazem na konkrétní právní skutečnost navrhne, aby nabyvatel práva nebo povinnosti vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka (svého právního předchůdce) a jestliže soud tuto změnu v okruhu účastníků řízení připustil. Podle důvodové zprávy k Sb, soud zkoumá, zda k žalobcem tvrzené právní skutečnosti opravdu došlo; nezabývá se však již otázkami, zda tu právo nebo povinnost ve skutečnosti byly nebo zda k přechodu práva nebo povinnosti opravdu došlo; tyto otázky se týkají již posouzení věci samé a jsou vyjádřeny až v rozhodnutí o věci samé.

V daném případě žalobce navrhl, dříve než soud o věci rozhodl, aby společnost s ručením omezeným A. vstoupila do tohoto občanského soudního řízení (vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. ) na místo původně žalované akciové společnosti (v likvidaci) T., když tu nešlo o některý z případů uvedených v a když tu bylo doloženo, že pozemky parc. č. 192/1 a parc. č. 141 v P. přešly kupní smlouvou ze 17.10.1996 z akciové společnosti T. (v likvidaci) do vlastnictví společnosti s ručením omezeným A., takže nepochybně přešla závažná práva majetkové povahy a jim odpovídající povinnosti z původně žalovaného na jiný subjekt. Jestliže tedy za těchto okolností přikročil odvolací soud k vydání usnesení o vstupu do řízení místo dosavadního účastníka řízení (srov. ) jiného účastníka žalobcem navrženého, nelze postup odvolacího soudu označit za odporující ustanovení a 2 (ve znění ) a za vadu řízení, která mohl mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (srov. v již citovaném znění). Stejně nelze vydané usnesení odvolacího soudu označit pro aplikaci a interpretaci ustanovení (neodporující slovnímu znění i jeho výkladu podle důvodové zprávy k , z něhož vychází i dovolací soud) jako rozhodnutí, které spočívá na nesprávném právním posouzení věci, jak to má na zřeteli ustanovení (ve znění ).

Nemohl tedy dovolací soud přisvědčit dovolání dovolávající se společnosti s ručením omezeným, odůvodňovanému tím, že jejím dovoláním napadené usnesení odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Přikročil proto dovolací soud podle ustanovení a odst. 5 k zamítnutí dovolání.

Dovolatelka nebyla v řízení o dovolání úspěšná a dalším účastníkům řízení v dovolacím řízení náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle .

V Brně dne 1. srpna 2002

JUDr. Milan Pokorný, CSc., v.r.

předseda senátu