Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
38 C 21/2021
Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní Mgr Alenou Chaloupkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení 19 429,86 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala toho, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 19 429,86 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 19 429,86 Kč od 26. 2. 2020 do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala toho, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 19 429,86 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 19 429,86 Kč od 26. 2. 2020 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 25. 11. 2020 domáhala proti žalované vydání soudního rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 19 429,86 Kč s příslušenstvím a nahradit náklady řízení. Svou žalobu odůvodnila tím, že dne datum uzavřela žalobkyně se žalovanou prostřednictvím právnická osoba obec a právnická osoba dohodu o uznání dluhu ve znění dodatku ze dne datum, ve které uznala žalovaná svůj dluh vůči žalobkyni ve výši částka a zavázala se jej zaplatit ve 29 pravidelných splátkách, svoji povinnost ale nesplnila, zaplatila jen 38 000 Kč, a ke dni splatnosti poslední sjednané splátky 25.2.2020 se tak dostala do prodlení s celým dluhem. Žalovaná nereagovala ani na výzvu ze dne 16.11.2020.
2. K výzvě soudu žalobkyně doplnila žalobu podáním doručeným dne 12.02.2021 (č.l. 20 a násl. spisu) tak, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba smlouvu o zápůjčce č. anonymizováno číslo, jejíž nedílnou součástí byly i Standardní informace o spotřebitelském úvěru, na základě které původní věřitel poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli celkem částku 45 000 Kč (jistina 25 000 Kč, smluvní úrok 5 000 Kč, odměna za hotovostní inkaso 15 000 Kč), a to formou 60-ti týdenních splátek ve výši 750 Kč. Žalovaná nehradila své smluvní závazky řádně a včas, zaplatila jen 14 450 Kč původnímu věřiteli, který rozúčtoval plnění tak, že částku 7 044,78 Kč započetl na jistinu dluhu, částku 2 588,55 Kč na úrok a na poplatek pak započetl 4 816,67 Kč. S ohledem na prodlení žalované vznikl původnímu věřiteli nárok též na smluvní pokutu ve výši 0,1% denně za každý započatý den prodlení dle odstavce N smlouvy o zápůjčce a pro případ zesplatnění i smluvní pokuta rovnající se neuhrazené odměny za inkaso. K zesplatnění dluhu došlo dne 20.2.2016, tím se stala splatnou též smluvní pokuta. Původní věřitel uzavřel nejdříve se právnická osoba anonymizováno se sídlem adresa číslo smlouvu o postoupení pohledávky a následně dne datum tato společnost uzavřela se žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek ze dne datum, na základě které pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem ze dne 07. 09. 2017. Hodnota pohledávky ke dni postoupení činila 57 322,94 Kč, když tato částka se sestává z jistiny ve výši 17 955,22 Kč, poplatku za hotovostní inkaso ve výši 10 183,33 Kč, úroku ve výši 2 411,45 Kč, smluvní pokuty ve výši 23 999,54 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 2 773,40 Kč. Dne 13.09.2017 uzavřela žalobkyně se žalovanou dohodu o uznání a splácení dluhu ve znění Dodatku ze dne 03. 04. 2019, ve které žalovaná dle § 2053 OZ uznala svůj dluh ve výši 57 429,86 Kč a zavázala se jej splácet ve 29 splátkách, se splácením se však dostala do prodlení, dluh se stal splatný ke dni poslední splátky, tedy 25.02.2020. Žalovaná zbývající částku žalobkyni přes upomínku neuhradila.
3. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.
4. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu , kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. V tomto případě žalobkyně, přímo v podané žalobě souhlasila s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání. Žalovaná se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřila, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů.
5. Na základě předložených listinných důkazů má soud za zjištěné tyto skutečnosti. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaná podepsali listin u nazvanou Smlouvu o zápůjčce ze dne datum, na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované částku ve výši částka a žalovaná se zavázala tuto částku spolu s poplatkem za hotovostní výběr a úrokem celkem tedy ve výši částka (z toho 5 000 Kč představuje pevný úrok za poskytnutí úvěru a částka 15 000 Kč odměnu za inkaso) vrátit v pravidelných 60ti splátkách ve výši 750 Kč splatných týdně. Podpisem dokumentu žalovaná potvrdila převzetí půjčky ve výši částka (viz. Smlouva o zápůjčce č. anonymizováno číslo ze dne datum č.l. 26). Pro případ prodlení bylo ve smlouvě (odstavec N smlouvy) uvedeno jednak možnost okamžitého zesplatnění a jednak vznik smluvní pokuty ve výši 0,1% denně a ve výši nezaplacené odměny za inkaso. Žalovaná dle tvrzení žalobkyně, které žalovaná nesporovala, zaplatila jen 14 450 Kč původnímu věřiteli. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávek podle § 1879 občanského zákoníku v platném znění (Smlouva o postoupení pohledávek ze dne 16. 08. 2016 a 03. 08. 2017 č.l. 27 až 42 spisu), což bylo žalované oznámeno (Oznámení o postoupení pohledávky č.l. 22 a podací arch 23). Následně žalobkyně zastoupená právnická osoba obec a právnická osoba uzavřela dne datum se žalovanou tzv. Splátkovou dohodu (viz EPR spis), ve které je uvedeno, že žalobkyně nabyla postoupením pohledávku za žalovanou v celkové výši 57 429,86 plynoucí ze smlouvy o zápůjčce číslo aniž by bylo blíže specifikováno vyčíslení a právní důvod existence jednotlivých částí pohledávky. V dohodě je uvedeno dále, že žalovaná svůj dluh vůči žalobkyni uznává co do důvodu i výše a zavazuje se jej zaplatit ve 29 splátkách po 2 000 Kč měsíčně. Dne 3.4.2019 pak byl uzavřen Dodatek číslo k této dohodě opět mezi žalovanou a žalobkyní zastoupenou právnická osoba obec a právnická osoba, ve které bylo konstatováno, že žalovaná zaplatila žalobkyni 36 000 Kč odpovídající 18ti splátkám a současně byl změněn splátkový kalendář splátek č. 19 až 29 na období od 25.4.2019 do 25.2.2020. Zástupce žalobkyně vyhotovil a žalované odeslal předžalobní výzvu (Výzva k plnění, poštovní podací arch v EPR spisu). Žádné další důkazy nebyly v řízení navrhovány, žalovaná zůstala v řízení zcela nečinná a neuváděla žádné skutečnosti ani důkazy na svoji obranu.
6. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále též jen „občanský zákoník “) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
7. Podle § 2392 odst. 1 občanského zákoníku platí, že při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.
8. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
9. Podle § 2991 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
10. Podle § 2053 občanského zákoníku uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.
11. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
12. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou nevznikl uzavřením shora uvedené smlouvě o zápůjčce závazek v podobě úročné zápůjčky podle ust. § 2390 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014. Soud totiž dospěl k závěru, že částka uvedená ve smlouvě o zápůjčce ve výši částka, kterou měla žalovaná vedle jistiny ve výši částka zaplatit navíc, byť je ve smlouvě rozčleněna na různé poplatky a úrok, by v případě platné smlouvy nemohla představovat nic jiného, než úroky ve smyslu ust. § 2392 odst. 1 občanského zákoníku , tedy formu úplaty za poskytnuté finanční prostředky ve výši částka. Předmětem zápůjčky byla částka částka spolu s úrokem ve výši 5 000 Kč. Současně strany sjednaly hotovostní variantu splácení a s tím spojenou odměnu za hotovostní inkaso ve výši 15 000 Kč Celkem se žalovaná zavázala vrátit 45 000 Kč. Dle čl. N. smluvních podmínek v případě, že Zákazník poruší svou povinnost hradit Splátky řádně a včas, je povinen zaplatit Společnosti (a) úrok z prodlení v zákonné výši (b) smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý započatý den prodlení s úhradou. Úroková sazba smlouvy při 60 týdenních splátkách činila 37,79 % (čl. H smluvních podmínek). Soud považuje takovou smlouvu o zápůjčce za absolutně neplatnou, a to z důvodu sjednání povinnosti žalovaného zaplatit spolu se zapůjčovanou jistinou také částku ve smlouvě označenou jako„ odměnu za inkaso“, v žalobě označené jako„ poplatek za hotovostní inkaso“. Soud dospěl k závěru, že tento poplatek či odměna nepředstavuje nic jiného než úroky, tedy formu úplaty za poskytnuté prostředky v podobě jistiny odpovídající části nákladů předchůdce žalobkyně s poskytnutím půjčky spojené. Je nutno v tomto směru přihlédnout k povaze právního předchůdce žalobkyně jako společnosti, která podniká v oblasti spotřebitelských úvěrů. Úroku totiž odpovídá ceně peněz, tedy měl by zahrnovat veškeré náklady s poskytováním úvěrů a zápůjček spojené. Výše úroků však byla sjednána nemravně, výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Výše úroku při započtení poplatku za hotovostní inkaso činí cca 80 %. Takto sjednaný úrok považuje soud za nemravný. Dle rozhodnutí Krajského soudu v Plzni ze dne 16. 8. 2018 č. j. 25 Co 145/2018 je smlouva s takovýmto úrokem smlouvou absolutně neplatnou. Pro zjednodušení odůvodnění těchto závěrů lze rovněž odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 , v němž je vyřčen názor na rozpor určité výše úroků v porovnání s úrokovou mírou obvyklou v době jejich sjednání, tj. s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Lze tedy dovodit, že za přiměřený úrok by bylo možno ještě považovat úrok v sazbě, která by nepřevyšovala trojnásobek obvyklého úroku poskytovaného bankami, pokud by zde neexistovaly jiné mimořádné okolnosti v době uzavření smlouvy o půjčce. Jelikož je v daném případě již na první pohled ve smlouvě vyjádřený úrok, zjišťoval soud průměrnou výši úrokových sazeb korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v České republice v témže období, kdy bylo zjištěno, že tato sazba se pohybovala kolem 13 % ročně (www.cnb.cz). Soud v daném případě nezjistil žádné mimořádné okolnosti, pro které by bylo možno takto vysokou sazbu úroků v daném případě akceptovat. Naopak z dostupných zjištění vyplývá, že se jednalo o standardní nabídku půjčky. Při provedeném posouzení je zásadní, že právní předchůdce žalobkyně by předmětnou částku žalovanému nezapůjčil a smlouvu by neuzavřel, pokud by žalovaný na jeho podmínky nepřistoupil, neboť se jednalo o adhézní smlouvu (smlouvu„ take it, or leave it“). Závěr o neplatnosti smlouvy je navíc umocněn vysokou smluvní pokutou. Celou záležitost je tak třeba posoudit dle ustanovení o bezdůvodném obohacení ve smyslu § 2991 občanského zákoníku , veškeré nároky (a to včetně nároku na zaplacení nepřiměřené smluvní pokuty obsažené navíc v nepřehledných smluvních podmínkách v rozporu s nálezem Ústavního soudu I. ÚS 3512/11 ) s výjimkou vrácení části jistiny jsou nedůvodné, proto soud žalobě vyhověl jen z části. Na tomto posouzení nic nemění ani následné žalobkyní tvrzené uznání dluhu žalovanou, neboť dohoda ze dne datum nemůže způsobit účinky zamýšlené § 2053 občanského zákoníku , když dluh v ní nebyl dostatečně určitě a srozumitelně popsán a identifikován co do jeho právního důvodu vzniku, byl označen jen souhrnnou částkou a návazností na smlouvu o zápůjčce a není možné rozlišit, jaká část odpovídá jistině, úroku, odměně za inkaso a smluvní pokutě. Dohodu tak není možné považovat za uznání dluhu.
13. Soud tedy vyšel z úvahy, že smlouva o zápůjčce je absolutně neplatná a plnění na základě ní poskytnuté může být pouze bezdůvodným obohacením ve smyslu § 2991 občanského zákoníku . Pokud pak byla žalované poskytnuta právním předchůdcem žalobkyně částka ve výši 25 000 Kč a žalovaná zaplatila 14 450 Kč právnímu předchůdci žalobkyně a 36 000 Kč žalobkyni, tedy celkem 50 450 Kč, svůj závazek z bezdůvodného obohacení splnila, její závazek tak zanikl. Soud tedy žalobu v celém rozsahu zamítl.
14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , žalované, která měla ve věci úspěch však žádné náklady nevznikly, proto soud náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.