Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
19 C 232/2020
Okresní soud v Kolíně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu titul Marka Jägera, titul za jménem,
a přísedících Heleny Spěváčkové a Hany Pitelkové ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
zastoupená údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částka
takto:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala, aby bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni částka, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala, aby bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni [částka], se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částka s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že jako zaměstnavatelka uzavřela dne datum se žalovaným jako zaměstnancem pracovní smlouvu, na jejímž základě pro ni žalovaný vykonával práci obchodního zástupce. Na základě dohody o odpovědnosti, kterou účastníci řízení uzavřeli společně s pracovní smlouvou, odpovídal žalovaný za škodu na vozidle, které mu žalobkyně svěřila. Na tomto vozidle vznikla škoda, kterou až na částku ve výši částka, jež odpovídala výši spoluúčasti, krylo pojistné, které žalobkyni vyplatil pojistitel havarijního pojištění. Má proto žalobkyně za žalovaným pohledávku na náhradu škody ve výši částka. Tuto pohledávku žalovaný nesplnil ani přes opakované výzvy žalobkyně a její zástupkyně.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Provedeným dokazováním soud zjistil, že žalovaný jako zaměstnanec uzavřel dne datum se žalobkyní jako zaměstnavatelkou pracovní smlouvu, na jejímž základě žalovaný od datum vykonával pro žalobkyni práci obchodního zástupce. V pracovní smlouvě ujednali odpovědnost žalovaného za schodek na svěřených hodnotách a za ztrátu svěřených věcí, mezi nimi též za vozidlo, které žalobkyně předala žalovanému k výkonu ujednaného druhu práce. Žalovaný se zavázal, že uzavře pojistnou smlouvu o pojištění jeho odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu práce. Vozidlo, které žalobkyně dne datum odevzdala žalovanému, žalovaný vrátil žalobkyni dne datum. Na uvedeném vozidle vznikla škoda v celkové výši 28 748, částka, kterou krylo pojistné plnění z havarijního pojištění vozidla až do výše částka. Žalobkyně dopisy ze dne datum a ze dne datum a zástupkyně žalobkyně dopisem ze dne datum vyzvaly žalovaného ke splnění pohledávky, která je předmětem řízení v projednávané věci.
4. Předmětem dohody o odpovědnosti (§ 252 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce,
ve znění pozdějších předpisů) mohou být pouze hodnoty určené k oběhu nebo obratu,
se kterými zodpovědný zaměstnanec může osobně disponovat po celou dobu, po kterou mu byly tyto hodnoty svěřeny. Z těchto hodnot jsou vyloučeny základní prostředky, např. motorová vozidla, a drobné předměty (tak již v poměru k § 176 odst. 1 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění účinném do 31. 12. 2007, stanovisko bývalého Nejvyššího soudu Slovenské socialistické republiky ze dne datum sp. zn. Cpj 50, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek roč. 1976, pod číslo s. 73 - 74, rozsudek bývalého Nejvyššího soudu Slovenské socialistické republiky ze dne 26. 6. 1972 sp. zn. 4 Cz 16/72 uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek roč. 1972, pod číslo nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 9. 2011, sp. zn. 21 Cdo 2196/2001). Odtud vyplývá, že žalovaný neodpovídá za škodu, která měla vzniknout na svěřeném vozidle, jako za schodek
na hodnotách svěřených k vyúčtování.
5. Motorové vozidlo není ani způsobilým předmětem dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí (§ 255 odst. 1 a 2 zákoníku práce), protože nejde o nástroj, ochranný pracovní prostředek ani o jinou podobnou věc (shodně příjmení, Z. in jméno, M., příjmení, L. a kol.: Zákoník práce. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2015 s. číslo). Mimoto, i v rovině vlastních skutkových tvrzení žalobkyně měla škoda vzniknout v důsledku poškození, nikoli ztráty vozidla. I kdyby vozidlo bylo způsobilým předmětem dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí, odpovídá zaměstnanec podle takové dohody jen v případě, že vskutku dojde ke ztrátě věci, která je jejím předmětem. Vznikne-li na takové věci škoda jinak, odpovídá podle pravidel obecné odpovědnosti zaměstnance za škodu (příjmení, J. in příjmení, J. a kol. – Zákoník práce. Praktický komentář. obec: Wolters Kluwer, 2017, k § 255).
6. Za škodu, která měla vzniknout na vozidle svěřeném žalovanému, by tedy žalovaný mohl žalobkyni odpovídat, jen jestliže taková škoda vznikla v důsledku zaviněného porušení povinností žalovaného při plnění jeho pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním (§ 250 odst. 1 a 3 a § 257 odst. 1 zákoníku práce). Výše požadované náhrady škody by pak nesměla přesáhnout 4, 5 násobek průměrného měsíčního výdělku, jehož žalovaný v pracovním poměru k žalobkyni dosahoval před vznikem škody, ledaže by v řízení vyšlo najevo, že žalovaný škodu způsobil úmyslně (§ 257 odst. 2 zákoníku práce).
7. Žalobkyně ani poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. při jednání konaném dne datum nedoplnila svá skutková tvrzení o tom, jak a kdy žalovaný žalobkyni způsobil škodu poškozením vozidla ani zda a jak tuto škodu zavinil, a o takto doplněných skutkových tvrzeních nenavrhla důkazní prostředky.
8. Žalobkyně tedy opomněla skutkově tvrdit protiprávní čin žalovaného a příčinnou souvislost mezi porušením povinností žalovaného a vznikem škody, jakož i skutečnosti významné
pro úsudek o zavinění žalovaného a navrhnout o těchto právně významných skutečnostech důkazní prostředky. V důsledku toho o nich neunesla břemeno tvrzení ani důkazní břemeno, a soud proto žalobu zamítl.
9. Plně procesně úspěšnému žalovanému v řízení nevznikly žádné náklady, jejichž náhradu by mohl žádat (§ 142 odst. 1 o.s.ř.), a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně.