Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Odo 46/2001

U S N E S E N Í

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 17. 10. 2000, čj. - 49 potvrdil usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. 5. 2000, čj. - 26, jímž tento soud zamítl návrh žalobce, aby mu byl ustanoven advokát podle

V odůvodnění usnesení odvolací soud zejména uvedl, že soud prvního stupně žalobci nepřiznal osvobození od soudních poplatků a toto rozhodnutí bylo potvrzeno Vrchním soudem v Praze v usnesení ze dne 27. 3. 2000, čj. - 18. Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání. S ohledem na to, že v tomto případě není dovolání přípustné podle a žalobce požaduje ustanovení advokáta pro dovolací řízení, není podle odvolacího soudu požadavek na ustanovení advokáta důvodný a proto usnesení soudu prvního stupně podle potvrdil.

Dále odvolací soud zamítl návrh na připuštění dovolání proti svému rozhodnutí.

Dovoláním ze dne 27. 11. 2000 napadl žalobce výše uvedené usnesení odvolacího soudu i usnesení soudu prvního stupně s tím, že dovolání podává podle

V obsáhlém odůvodnění dovolání žalobce zejména rekapituloval průběh řízení v této věci a řízení, v němž byl na žalobce prohlášen konkurs. V závěru dovolání pak shrnul v něm uváděné skutečnosti a uvedl, že

- žalobce je v této věci aktivně legitimován, neboť mu nesprávným postupem soudu I. stupně byla odňata možnost se k návrhu navrhovatelů (žalovaných) na prohlášení konkursu vyjádřit, když nebylo v průběhu konkursního řízení nařízeno jednání. Byl tedy porušen y,

- žalobce není oprávněn disponovat se svým majetkem, a to ani do výše oprávněného nároku na životní minimum, je tedy v hmotné nouzi a proto má právo na nezbytnou pomoc dle ust. č. 30 odst. 2 y,

- odepřením práva s možnými důsledky pro další průběh konkursního řízení, zejména popřít přihlášenou pohledávku, je porušena rovnost účastníků řízení, která je deklarována ustanovením č. 37 odst. 3y a zároveň ,

- odepřením ustanovení advokáta pro dovolací řízení je porušen y, a to zejména proto, že zákon takovéto zastoupení vyžaduje, a ti i přesto, že žalobce v této věci dosud zástupce nepotřeboval,

- rozhodoval v této věci vyloučený soudce,

- toto dovolání je přípustné dle ustanovení v případě, že dovolací soud dospěje k závěru, že dovolání je přípustné, protože jde o rozhodnutí po právní stránce zásadního významu,

- pokud by v tomto řízení nemohlo být meritorně rozhodnuto pouze z důvodu nezaplacení soudního poplatku, mohla by tak být způsobena škoda na majetku v konkursní podstatě neoprávněným uspokojením věřitele (věřitelů).

Žalobce s ohledem na uvedené navrhuje, aby dovolací soud dospěl k závěru, že dovolání je přípustné podle a poté zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Pro případ odmítnutí dovolání žalobce navrhuje, aby dovolací soud předložil věc Ústavnímu soudu.

Nejvyšší soud posoudil dovolání podle a a 2 , ve znění platném do 31. 12. 2000 (dále jen „“), a konstatoval, že dovolání bylo podáno včas, oprávněnou osobou a obsahuje stanovené náležitosti.

Dovolací soud se nejprve zabýval tím, zda je v daném případě dovolání přípustné podle , jak to žalobce uvedl v dovolání.

V posuzovaném případě, jak vyplývá z výše uvedeného, Vrchní soud v Praze potvrdil usnesení soudu prvního stupně, v němž tento soud zamítl návrh žalobce, aby mu byl ustanoven advokát pro dovolací řízení a dále zamítl návrh žalobce na připuštění dovolání.

Podle nevyhoví-li odvolací soud návrhu účastníka na vyslovení přípustnosti dovolání, který byl učiněn nejpozději před vyhlášením potvrzujícího rozsudku nebo před vyhlášením (vydáním) usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, je dovolání přípustné, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam.

Z uvedeného je patrné, že ust. dopadá na ta rozhodnutí odvolacího soudu, jimiž bylo rozhodováno ve věci samé a pouze u těchto rozhodnutí může odvolací soud posuzovat, zda mají po právní stránce zásadní význam a poté event. dospět k závěru, že z tohoto důvodu je dovolání přípustné. Jedná-li se však o tzv. procesní rozhodnutí, nelze na ně ust. aplikovat.

V daném případě je zřejmé, že odvolací soud v dovoláním napadeném usnesení nerozhodoval ve věci samé, ale potvrzoval procesní rozhodnutí, jímž bylo rozhodováno o ustanovení zástupce (advokáta) účastníku. Dovolání proto není z důvodu, který uváděl dovolatel v dovolání, přípustné.

Dovolací soud dále konstatoval, že dovolání není přípustné ani z důvodů dle , který žalobce uvedl v dovolání, a to že ve věci rozhodoval vyloučený soudce, neboť takovou vadu řízení odvolací soud neshledal a na podjatost soudců odvolacího soudu ve smyslu a násl. nelze bez dalšího usuzovat pouze z toho, že dovolatel podal dne 3. 10. 2000 stížnost na průtahy řízení před uvedeným soudem, aniž by dále sdělil konkrétní skutečnosti, pro něž jsou příslušní soudci vyloučeni z projednávání a rozhodování věci.

Vzhledem k předmětu řízení, tj. k tomu, že dovoláním bylo napadeno usnesení odvolacího soudu, jímž tento soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně o ustanovení advokáta pro dovolací řízení, nepokládal dovolací soud za odpovídající, aby řízení zastavil pro nesplnění zvláštní podmínky dovolacího řízení, tj. povinného zastoupení advokátem, ale zabýval se přípustností dovolání tak, jak bylo uvedeno výše.

Nejvyšší soud proto podle , a v návaznosti na ust. písm c) dovolání pro jeho nepřípustnost odmítl.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně 30. července 2002

JUDr. Ing. Jan H u š e k, v. r.

předseda senátu