Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 253/07

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Michaelou Židlickou v právní věci stěžovatele P. Ch. o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. 9. 2006, č.j. -73, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavnímu soudu byl dne 26. 1. 2007 doručen telefaxem učiněný návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), následně doplněný písemným vyhotovením návrhu, které Ústavní soud obdržel dne 31. 1. 2007, jehož prostřednictvím se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky. Podání stěžovatele ovšem nesplňovalo veškeré formální a obsahové náležitosti, jak jsou vyžadovány , neboť stěžovatel nebyl v řízení o ústavní stížnosti právně zastoupen advokátem.

Přípisem ze dne 8. 2. 2007 vyzval Ústavní soud stěžovatele k odstranění vad jeho podání, když v rámci této výzvy jej upozornil, že v řízení před Ústavním soudem musí být zastoupen advokátem, a to na základě plné moci, která musí být k návrhu přiložena. K tomuto odstranění vad podání mu stanovil lhůtu 7 dnů, jež počíná dnem doručení výzvy stěžovateli, s tím, že neodstranění vad v této lhůtě bude stiženo odmítnutím ústavní stížnosti stěžovatele ve smyslu ustanovení . Takto stěžovateli vymezenou lhůtu pro odstranění vad podání považoval Ústavní soud za přiměřenou, a to vzhledem ke skutečnosti, že stěžovatel podal ústavní stížnost až ke konci šedesátidenní lhůty dle . Zákonná šedesátidenní lhůta je ovšem plně dostačující pro podání kompletní a bezvadné ústavní stížnosti a její faktické prodlužování stanovováním dalších lhůt k jejímu doplňování či odstraňování vad by mělo být výjimečné. Skutečnost, kterou ve svém podání uváděl stěžovatel, tedy že vede celou řadu dalších řízení před Ústavním soudem, jež mu brání, neměl Ústavní soud za onen výjimečný důvod, pro který by měla být lhůta určená k odstranění vad, resp. k podání formálně bezvadné ústavní stížnosti, prodlužována.

V reakci na přípis Ústavního soudu ze dne 8. 2. 2007 zaslal stěžovatel tomuto písemnost, v níž namítal, že z výzvy Ústavního soudu ze dne 8. 2. 2007 nelze nikterak zjistit, které právní záležitosti souzené před obecnými soudy se předmětná ústavní stížnost týká. Na tomto podkladě pak stěžovatel požádal Ústavní soud o prodloužení lhůty k odstranění vad jeho podání a současně o identifikaci rozhodnutí obecného soudu, proti němuž stěžovatelova ústavní stížnost, o níž Ústavní soud jedná pod

sp. zn.

, směřuje. K takto naznačené písemnosti přiložil stěžovatel plnou moc, jíž zplnomocnil R. P., advokáta, k zastupování před Ústavním soudem. Tato plná moc ovšem nesplňovala zákonné požadavky na ni kladené, neboť neobsahovala podpis zmocněnce.

Přípisem ze dne 4. 4. 2007 uvědomil Ústavní soud stěžovatele, že jeho ústavní stížnost, o níž Ústavní soud jedná pod

sp. zn.

, směřuje proti usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. 9. 2006, č.j. -73. Dále Ústavní soud tímto stěžovatele opětovně vyzval k odstranění vad jeho podání, když v rámci této výzvy jej opětovně upozornil, že v řízení před Ústavním soudem musí být zastoupen advokátem, a to na základě plné moci, která musí být k návrhu přiložena. K tomuto odstranění vad podání mu stanovil lhůtu 7 dnů, jež počíná dnem doručení výzvy stěžovateli, s tím, že neodstranění vad v této lhůtě bude stiženo odmítnutím ústavní stížnosti stěžovatele ve smyslu ustanovení . Takto stěžovateli vymezenou lhůtu pro odstranění vad podání považoval Ústavní soud za přiměřenou, a to z obdobných příčin, jak byly specifikovány již v jeho přípise ze dne 8. 2. 2007.

Tuto výzvu Ústavního soudu převzal stěžovatel dne 23. 4. 2007, do dne vydání tohoto rozhodnutí ovšem vytýkanou vadu jeho podání neodstranil a lhůta k odstranění vad podání stěžovatele tak uplynula marně. Na přípis Ústavního soudu ze dne 4. 4. 2007 stěžovatel reagoval pouze písemností, v níž se dožadoval dalšího prodloužení lhůty k odstranění vad podání. Této žádosti stěžovatele ovšem soudce zpravodaj nemohl vyhovět, neboť, jak již byl ostatně stěžovatel uvědomen v jemu zaslaných přípisech Ústavního soudu, zákonná šedesátidenní lhůta je podle soudce zpravodaje plně dostačující pro podání kompletní a bezvadné ústavní stížnosti a její faktické prodlužování stanovováním dalších lhůt k jejímu doplňování či odstraňování vad by mělo být výjimečné. Skutečnosti, které uváděl stěžovatel, že vede celou řadu dalších řízení před Ústavním soudem, resp. že údajně došlo k protečení vody, které mu brání, nejsou oním výjimečným důvodem, pro který by měla být lhůta určená k odstranění vad prodlužována.

Pro úplnost Ústavní soud podotýká, že fakticky k prodloužení lhůty k odstranění vad podání stěžovatele došlo, jelikož Ústavní soud rozhodoval o námitce podjatosti, kterou stěžovatel vznesl vůči soudci zpravodaji. O této Ústavní soud rozhodl usnesením ze dne 20. 6. 2007. Ani v rámci takto fakticky prodloužené lhůty k odstranění vad podání nepředložil stěžovatel Ústavnímu soudu právně bezvadnou plnou moc, jež by dokladovala, že stěžovatel je v řízení o ústavní stížnosti právně zastoupen advokátem.

Za takovéhoto stavu nezbylo soudci zpravodaji než podle ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení odmítnout.

Poučení:Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 20. července 2007

Michaela Židlická

soudce zpravodaj