Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Odo 697/2001

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Miroslava Galluse a JUDr. Ivany Štenglové v právní věci žalobkyně Č. o. b., a.s. , proti žalovaným 1) H. spol. s r.o., 2) P. O., a 3) J. B., zastoupenému , advokátem, o zaplacení 11.000.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání třetího žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11. července 2001, č.j. -39, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení ze dne 23. března 2001, č.j. -35, kterým Městský soud v Praze odmítl odvolání třetího žalovaného proti svému rozsudku ze dne 26. ledna 2001, č.j. -29, jako opožděné. Odvolací soud přisvědčil závěru soudu prvního stupně, že posledním dnem patnáctidenní lhůty k podání odvolání byl 2. březen 2001, že však odvolání bylo podáno na poště k přepravě až 12. března 2001.

Proti usnesení odvolacího soudu podal třetí žalovaný dovolání, jehož přípustnost opíral o ustanovení (dále jen „“). Namítl, že odvolání podal poště k přepravě již dne 2. března 2001, a že z obálky, v níž bylo odvolání přepraveno, nelze datum 12. března 2001 dovodit. Soudům obou stupňů dovolatel vytýkal, že pro závěr o opožděnosti odvolání neměly žádný důkaz, přičemž tím, že ho nevyzvaly k doložení včasnosti odvolání, mu znemožnily se k této pochybnosti vyjádřit. Proto navrhl, aby dovolací soud napadené usnesení zrušil a vrátil věc odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Jelikož řízení před soudem prvního stupně bylo dokončeno (a rozhodnutí soudů obou stupňů vydána) po 1. lednu 2001, uplatní se pro dovolací řízení – v souladu s body 1., 15. a 17., hlavy první, části dvanácté, , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony – ve znění účinném od 1. ledna 2001.

Dovolání není přípustné.

Podle dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon (v ustanoveních až ) připouští.

Přípustnost dovolání podle není dána již proto, že usnesením odvolacího soudu nebylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, kterým by bylo rozhodnuto ve věci samé. Dovolání není přípustné ani podle ustanovení , a a 2 , protože usnesením soudu prvního stupně nebylo rozhodnuto ve věcech, v uvedených ustanoveních taxativně vyjmenovaných. Přípustnost dovolání – oproti očekávání dovolatele – neplyne ani z ustanovení , neboť podle tohoto ustanovení lze podat dovolání jen tehdy, bylo-li potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, jímž byla postupem podle ustanovení odmítnuta žaloba, popřípadě jímž byl podle tohoto ustanovení odmítnut jiný návrh na zahájení řízení, a nikoliv odmítl-li soud prvního stupně podle dovolání pro opožděnost (shodně srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. listopadu 2001, sp. zn. uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 1, ročník 2002, pod číslem 8).

Z uvedeného vyplývá, že dovolání žalovaného směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není přípustné; Nejvyšší soud je proto podle věty první a odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5, věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s . ř., neboť třetí žalovaný nemá s ohledem na výsledek dovolacího řízení na náhradu nákladů právo a žalobkyni v dovolacím řízení náklady nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 30. července 2002

JUDr. Zdeněk Krčmář, v.r.

předseda senátu