Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tdo 344/2002

Pozn.: viz opravné usnesení

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Obviněný P. Č. byl rozsudkem Okresního soudu v Opavě ze dne 28. 1. 2002, sp. zn. , uznán vinným trestným činem ublížení na zdraví podle § 221 odst. 1, 2 písm. c) tr. zák., kterého se měl dopustit tím, že dne 20. 6. 1998 v P. P., okres O., ve večerních hodinách v restauraci na fotbalovém hřišti udeřil pěstí do krajiny levé očnice M. B. a způsobil mu zranění – pohmoždění levé očnice s okolím těžšího stupně a tržnou ranku na levém dolním víčku s dobou léčení od 21. 6. 1998 do 14. 9. 1998 a v důsledku tohoto zranění došlo u poškozeného k těžké poruše zraku, praktické slepotě levého oka.

Za tento trestný čin byl obviněný P. Č. podle § 221 odst. 2 tr. zák. odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvou let. Podle § 58 odst. 1 písm. a), § 59 odst. 1 tr. zák. výkon uloženého trestu byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvou let a šesti měsíců.

Podle § 228 odst. 1 tr. ř. je obviněný povinen zaplatit na náhradu škody poškozené Všeobecné zdravotní pojišťovně, Okresní pojišťovně O., částku 5.249,80 Kč.

Podle § 229 odst. 1 tr. ř. se poškozená W. pojišťovna, a. s. P. 1 odkazuje se svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.

Proti shora citovanému rozsudku Okresního soudu v Opavě podal obviněný P. Č. odvolání, které Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 3. 4. 2002, sp. zn. , podle § 256 tr. ř. zamítl jako nedůvodné.

Obviněný P. Č. podal prostřednictvím obhájce v dané věci ve lhůtě stanovené v § 265e odst. 1 tr. ř. u Nejvyššího soudu České republiky (dále jen Nejvyšší soud) dovolání směřující proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 3. 4. 2002, sp. zn. . Důvody dovolání spatřuje obviněný v ustanovení § 265b odst. 1 písm. c), g), k) tr. ř. Pokud jde o dovolací důvod § 265b odst. 1 písm. k) tr. ř. v okamžiku podání dovolání, tedy dne 14. 6. 2002, již byla v účinnosti novela trestního řádu, provedená , která zaměnila a částečně doplnila text dovolacích důvodů uvedených do účinnosti zmíněné novely v § 265b odst. 1 písm. k) a l) tr. ř. Z obsahu dovolání je zřejmé, že obviněný opírá své dovolání o důvod, který je nyní po účinnosti novely trestního řádu provedené obsažen v ustanovení tr. ř., tedy bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k) tr. ř.

Obviněný P. Č. spatřuje nesprávnost napadeného rozhodnutí v tom, že veřejné zasedání, v kterém bylo projednáno napadené rozhodnutí, bylo konáno v jeho nepřítomnosti, že soud odvolací stejně jako soud nalézací dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním a v důsledku toho pak i k nesprávným právním závěrům. Domnívá se, že soud zcela nedůvodně zamítl jeho návrhy na doplnění dokazování, a že důsledkem tohoto nesprávného postupu ze strany odvolacího soudu pak bylo rozhodnuto o zamítnutí jeho odvolání jako nedůvodného, pro což dle jeho názoru z důvodů uvedených výše nebyly splněny podmínky.

V petitu svého dovolání proto navrhl, aby bylo Nejvyšším soudem napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě zrušeno a věc vrácena tomuto soudu k novému projednání a rozhodnutí.

K dovolání obviněného P. Č. dne 18. 6. 2002 vyjádřil své stanovisko nejvyšší státní zástupce. Uvedl, že skutková zjištění soudu považuje za správná a odpovídající provedeným důkazům a za přiléhavou považuje i právní kvalifikaci. K dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. c) tr. ř. uvádí, že ze spisového materiálu nevyplývá, že by obviněný musel mít obhájce a vzhledem k námitkám dovolatele o konání veřejného zasedání o odvolání v jeho nepřítomnosti by jeho tvrzení spíše odpovídal dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. d) tr. ř. K dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. konstatuje, že dovolatel napadá jen správnost skutkových zjištění nalézacího soudu, která ovšem z důvodů uvedených v tr. ř. napadnout nelze. K dovolacímu důvodu k) tr. ř. podotýká, že obviněnému uniklo, že po účinnosti , který novelizoval trestní řád, je tento dovolací důvod označen jako písmeno l) a týká se výlučně vad procesního charakteru, které však dovolatel nenamítá. V obou těchto případech bylo dovolání podáno z jiného důvodu než je uveden v ustanovení § 265b tr. ř. a proto navrhl, aby Nejvyšší soud podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. b), d) tr. ř. odmítl a pro případ jiného rozhodnutí ve smyslu § 265r odst. 1 písm. c) tr. ř. souhlasil s projednáním věci v neveřejném zasedání.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda v předmětné věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle ustanovení § 265a tr. ř. a shledal, že dovolání je přípustné podle § 265a odst. 1, 2 tr. ř. Obviněný je podle § 265d odst. 1 písm. b) tr. ř. osobou oprávněnou k podání dovolání.

Poněvadž dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. ř., bylo dále zapotřebí posoudit otázku, zda uplatněné dovolací důvody lze považovat za důvody uvedené v citovaném ustanovení zákona, jejichž existence je zároveň podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem (§ 265i odst. 3 tr. ř.).

Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. c) tr. ř. je dán v případech, kdy obviněný neměl obhájce ač ho podle zákona mít měl. Z odůvodnění dovolání a ze spisového materiálu vyplývá, že obviněný měl od počátku trestního řízení na základě plné moci ze dne 19. 10. 1999 zvoleného obhájce advokáta JUDr. V. V., a to i přesto, že se nejednalo o řízení ve kterém je nutná obhajoba obviněného. Za této situace nemůže být naplněn dovolací důvod dle ustanovení § 265b odst. 1 písm. c) tr. ř. Pokud měl obviněný ve svém dovolání na mysli dovolací důvod dle § 265b odst. 1 písm. d) tr. ř., tedy, že byla porušena ustanovení o přítomnosti obviněného v hlavním líčení nebo ve veřejném zasedání, a to z důvodu, že bylo veřejné zasedání v rámci odvolacího řízení u Krajského soudu v Ostravě konáno dne 3. 4. 2002 v nepřítomnosti obviněného, bylo ze spisového materiálu zjištěno, že obviněnému bylo řádně a včas doručeno dne 27. 3. 2002 předvolání k veřejnému zasedání a byly tak splněny všechny předpoklady pro jeho konání v nepřítomnosti obžalovaného (§ 202 odst. 2 tr. ř., § 233 odst. 2 tr. ř., § 234 odst. 1, 2 tr. ř., § 263 odst. 4 a contrario tr. ř.). Proto je evidentní, že dovolací důvod ve smyslu ustanovení § 265 odst. 1 písm. d) tr. ř. zcela zřejmě dán není. V tomto směru bylo nutno podané dovolání odmítnout s ohledem na znění § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř., neboť jde o dovolání zjevně neopodstatněné.

Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Z odůvodnění dovolání vyplývá, že tento důvod obviněný spatřuje výlučně v nesprávném zjištění skutkového stavu, který spatřuje v tom, že ho soud uznal vinným ze spáchaného trestného činu na základě provedených důkazů. Nesprávnost či neúplnost skutkových zjištění ovšem nezakládá důvod dovolání předpokládaný ustanovením § 265 odst. 1 písm. g) tr. ř.

Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. k) tr. ř. (po účinnosti novely trestního řádu provedené obsažen v ustanovení tr. ř.), lze uplatnit pouze tehdy, bylo-li rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v až g), aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí, přičemž se jedná o rozhodnutí soudu bez věcného přezkoumání věci ve smyslu až 4 tr. ř. Tento dovolací důvod může být naplněn tehdy, jestliže se oprávněná osoba domáhala přezkoumání věci v řádném přezkumném řízení, které nebylo provedeno ač podle zákona provedeno být mělo. Důvodem dovolání ve smyslu ustanovení § 265b odst. 1 písm. k) tr. ř. (po účinnosti novely trestního řádu provedené obsažen v ustanovení tr. ř.) tudíž nemůže být zamítnutí řádného opravného prostředku ve smyslu tr. ř., tedy shledá-li odvolací soud, že odvolání není důvodné, neboť postup podle tr. ř. lze použít po splnění přezkumné povinnosti odvolacího soudu, zakotvené v ustanovení tr. ř., teprve tehdy, neshledal-li odvolací soud důvody k zamítnutí odvolání podle tr. ř. Na rozdíl od ustanovení tr. ř., podle něhož odvolací soud zamítne odvolání bez věcného přezkoumání věci v těch případech, kdy odvolání nesplňuje zákonem stanovené procesní podmínky, ve smyslu tr. ř. může odvolací soud zamítnout odvolání jako nedůvodné až na podkladě výsledků veřejného zasedání, konaného o tomto odvolání. V tomto případě tedy odvolání splňuje procesní podmínky ve smyslu § 253 tr. ř. Z obsahu podání obviněného vyplývá, že ačkoliv uvádí jako důvod dovolání § 265b odst. 1 písm. k) tr. ř. (po účinnosti novely trestního řádu provedené obsažen v ustanovení tr. ř.), není v tomto směru napadenému rozhodnutí žádné pochybení vytýkáno.

S přihlédnutím ke skutečnostem rozvedeným v předcházejících odstavcích dospěl Nejvyšší soud k závěru, že obviněný P. Č. v tomto směru podal dovolání z jiných důvodů, než uvedených v ustanovení § 265b odst. 1 tr. ř.

K tomu lze připomenout, že dovolatel musí na jedné straně v souladu s § 265f odst. 1 tr. ř. odkázat v dovolání jednak na zákonné ustanovení § 265b odst. 1 písm. a) – l) tr. ř., přičemž na straně druhé musí obsah konkrétně uplatněných dovolacích důvodů odpovídat důvodům předpokládaným v příslušném ustanovení zákona. V opačném případě nelze dovodit, že se dovolání opírá o důvody uvedené v § 265b odst. 1 tr. ř.

Podle § 265i odst.1 písm.b) tr. ř. Nejvyšší soud dovolání odmítne též tehdy, bylo-li podáno z jiných důvodů, než jsou uvedeny v § 265b tr. ř. Poněvadž Nejvyšší soud v posuzovaném případě shledal, že dovolání nebylo podáno též z důvodů uvedených v zákoně, rozhodl, že se dovolání obviněného R. K. odmítá.

Za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. bylo o odmítnutí dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání.

Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 30. července 2002

Předseda senátu: JUDr. Antonín Draštík