Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 C 6/2021-22

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní titul Karolinou Tolarovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 24 570 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 120 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8, 25 % ročně z částky 5 120 Kč za dobu od 3. 1. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se, co do částky 19 450 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 610, 18 Kč, úroku z prodlení ve výši 9 % z částky 15 240 Kč za dobu od 21. 5. 2020 do 2. 1. 2021 a ve výši 9 % ročně z částky 10 120 Kč od 3. 1. 2021 do zaplacení, co do úroku ve výši 0, 75 % z částky 5 120 Kč za dobu od 3. 1. 2021 do zaplacení, co do úroku ve výši 11, 3 % z částky 15 000 Kč za dobu od 21. 5. 2020 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyni se po právní moci tohoto rozsudku částečně vrací zaplacený soudní poplatek, a to ve výši 12 Kč

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 120 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8, 25 % ročně z částky 5 120 Kč za dobu od 3. 1. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se, co do částky 19 450 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 610, 18 Kč, úroku z prodlení ve výši 9 % z částky 15 240 Kč za dobu od 21. 5. 2020 do 2. 1. 2021 a ve výši 9 % ročně z částky 10 120 Kč od 3. 1. 2021 do zaplacení, co do úroku ve výši 0, 75 % z částky 5 120 Kč za dobu od 3. 1. 2021 do zaplacení, co do úroku ve výši 11, 3 % z částky 15 000 Kč za dobu od 21. 5. 2020 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> <b>IV. Žalobkyni se po právní moci tohoto rozsudku částečně vrací zaplacený soudní poplatek, a to ve výši 12 Kč</b>

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 5. 1. 2021 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 24 570 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti vyplývající ze smlouvy o anonymizováno č. anonymizováno rok uzavřené dne 24. 7. 2017 (dále jen„ smlouva“) mezi právním předchůdcem žalobkyně - anonymizováno právnická osoba (dále také jen„ žalobkyně“) a žalovaným. Dle smluvního ujednání je nedílnou součástí smlouvy také anonymizována dvě slova Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 postoupila anonymizováno právnická osoba (s účinností ke dni 28. 9. 2018 byla část závodu společnosti právnická osoba převedena na společnost právnická osoba) pohledávku za žalovaným žalobkyni.

2. Žalovanému byly v souladu s ust. , (dále jen „“) doručovány soudní písemnosti na adresu trvalého pobytu vedenou podle zvláštního právního předpisu. Na základě postupu při doručování písemností podle ust. a násl. soud vycházel ze zákonné fikce, že soudní písemnosti byly žalovanému doručeny, i když se o nich nedozvěděl.

3. O žalobě rozhodl soud bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci řízení souhlasili s tím, aby bylo v souladu s ustanovením rozhodnuto bez nařízení jednání. Souhlas žalovaného je dovozován za použití ustanovení , neboť se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřil.

4. Žalobkyně předloženými listinnými důkazy prokázala pravdivost svých žalobních tvrzení. Při hodnocení těchto důkazů soud hleděl k tomu, že důkazy si navzájem neodporují, a že žalovaný tvrzení žalobkyně nikterak nezpochybnil. Výše označenou smlouvou žalobkyně prokázala její uzavření a její obsah. Ten odpovídal tvrzením žalobkyně v žalobě – právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému na základě uzavřené smlouvy o anonymizováno peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit a zaplatit částku 10 950 Kč, jež představuje celkové náklady spotřebitelského úvěru, to vše v 13 měsíčních splátkách po 1 950 Kč Součástí smlouvy jsou i anonymizována dvě slova, kterými jsou strany vázány. Ze smlouvy soud zjistil výši roční procentní sazby nákladů zápůjčky (tzv. RPSN) 189, 38 % pro variantu 13 měsíčních splátek a také výši výpůjční úrokové sazby úvěru 28 %. Z doložené platební historie soud zjistil, že ke dni podání žaloby žalovaná uhradila žalobkyni, resp. její právní předchůdkyni částku celkem 9 880 Kč, a to v období od 24.7.2017 do 21.5.2019.

5. Podle ustanovení , (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle ust. § 580 o. z. je neplatné takové právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

7. Podle ust. § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

8. Na základě předložených listinných důkazů vzal soud za prokázané, že mezi účastníky byla dne 24. 7. 2017 uzavřena smlouva o anonymizováno č. anonymizováno rok, kterou se spotřebitelem (žalovaným) uzavřel profesionál (žalobkyně). Soud proto shledal nutnost podrobit ujednání smlouvy korektivu dobrých mravů a aplikovat ustanovení chránící slabší stranu kontraktu (v souladu s ustanovením o. z.). Nelze totiž přehlížet požadavek nepřekročení rovnováhy vzájemných práv a povinností nepřiměřeně v neprospěch spotřebitele.

9. Soud se tedy předně zabýval platností uzavřené smlouvy z hlediska souladu s dobrými mravy podle ustanovení § 580 o. z., s ohledem na výši sjednané„ ceny úvěru“ (spočívající v celkových nákladech úvěru).„ Cena úvěru“ je podstatnou náležitostí smlouvy o úvěru. Podle závěrů Nejvyššího soudu (rozhodnutí ) nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroku, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Z informací uveřejněných na internetových stránkách obec anonymizována dvě slova v sekci měnová statistika – úrokové sazby pro nové obchody soud zjistil, že roční procentní sazby nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR v době uzavření smlouvy o úvěru (červenec 2017) činily v průměru 10 %. Jestliže pak byla mezi účastníky v této době uzavřena smlouva o úvěru, v níž byla sjednána roční procentní sazba nákladů ve výši 189, 38 %, tvoří takto sjednaná RPSN více než osmnáctinásobek v této době obvyklé úrokové míry. S ohledem na závěry citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu pak soud dospěl k závěru, že ujednání smlouvy o úvěru týkající se poplatku ve výši 10 950 Kč je pro zjevný rozpor s dobrými mravy dle § 580 o.z. absolutně neplatné.

10. Dle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

11. S ohledem na ustanovení § 576 o.z. se soud dále zabýval tím, zda neplatnost výše uvedeného ujednání o poplatku způsobuje neplatnost celé smlouvy o úvěru či nikoli. Sjednání úroků, popř. jiného finančního protiplnění za poskytnutí úvěru je podstatnou náležitostí smlouvy o úvěru. V daném případě je nepochybné, že poskytování úvěrů bylo předmětem podnikání právního předchůdce žalobkyně a tento tak zcela jistě neměl zájem poskytnout žalovanému bezúročnou půjčku. Pokud by pak v rámci uzavírané smlouvy o úvěru nebyl sjednán poplatek za uzavření smlouvy, případně ujednáno jiné finanční protiplnění za poskytnutí finanční hotovosti, k uzavření smlouvy s žalovaným by vůbec nedošlo. S ohledem na tyto skutečnosti nelze oddělit neplatné ujednání o výši úroků (poplatku) od zbývající části smlouvy, jak umožňuje § 576 o.z. a soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru ze dne 24. 7. 2017, č. anonymizováno rok, je neplatná jako celek.

12. Dle § 2991 odst. 1 a 2 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Pokud tedy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému na základě neplatného právního jednání finanční částku ve výši 15 000 Kč, má žalovaný povinnost tuto částku jako bezdůvodné obohacení vrátit. Pokud pak žalovaný vrátil žalobkyni částku ve výši 9 880 Kč, má žalovaný dále povinnost vydat bezdůvodné obohacení ve výši 5 120 Kč. Z důkazů předložených žalobkyní vyplývá, že žalobkyně požádala žalovaného o plnění dopisem ze dne 18. 12. 2020, který mu byl odeslán téhož dne. V tomto dopise stanovila žalobkyně žalovanému k zaplacení dluhu lhůtu do 2. 1. 2021. Žalovaný však ani přes tuto výzvu dlužnou částku neuhradil a následující den po uplynutí lhůty se dostal do prodlení. Soud proto kromě povinnosti uhradit žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení částku 5 120 Kč uložil povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně za období od 3. 1. 2021 do zaplacení. Ve zbytku pak byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , když s ohledem na většinový neúspěch žalobkyně ve věci má žalovaný právo na náhradu účelně vynaložených nákladů soudního řízení. S ohledem na skutečnost, že žalovanému ve věci žádné náklady nevznikly, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku rozhodnutí.

15. Ve výroku IV. soud rozhodl o částečném vrácení zaplaceného soudního poplatku, neboť dle o soudních poplatcích je základem pro výpočet soudního poplatku cena předmětu řízení bez jejího příslušenství. V daném případě tvoří pohledávku bez příslušenství dlužná jistina úvěru ve výši 15 000 Kč a poplatky ve výši 9 330 Kč, celkem tedy 24 330 Kč. V souladu s položkou 1 odst. 1 písm. b) Sazebníku poplatků, činí soudní poplatek ze základu vyššího než 20 000 Kč 5% z takto stanoveného základu, tj. 1 217 Kč z částky 24 330 Kč. Žalobkyně na soudním poplatku zaplatila 974 Kč a následně k výzvě soudu doplatek ve výši 255 Kč, celkem tedy 1 299 Kč. Doplatek byl vyměřen na základě informací vyplývajících z petitu žalobního návrhu, kde předmětem řízení je učiněna částka 24 570 Kč bez bližší specifikace. Následně žalobce požádal o vrácení přeplatku soudního poplatku ve výši 12 Kč, neboť předmětem řízení je jistina ve výši 15 000 Kč a poplatky ve výši 9 330 Kč. Zbývající část žalované částky tvoří její příslušenství (dlužný úrok ve výši 240 Kč). Ačkoli v samotném petitu žalobního návrhu byla jako jistina uvedena částka celkem 24 570 Kč, z jiných částí žaloby je zřejmé, že v uvedeném je zahrnuta i část příslušenství, a to úrok ve výši 240 Kč. Soud proto ve výroku IV. rozhodl dle ust. a 2 zákona o soudních poplatcích o částečném vrácení soudního poplatku ve výši 12 Kč. Soud apeluje na žalobkyni, aby do budoucna přesněji formulovala své návrhy rozsudečných výroků, aby i z této části žaloby bylo nepochybné, co je jistinou a co příslušenstvím žalované pohledávky tak, aby nadále nedocházelo k podobným situacím.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li povinnost stanovena tímto rozhodnutím dobrovolně splněna, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo exekučním návrhem na pověření soudního exekutora.