Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
10 C 51/2021
Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr Martinou Kotouček Mikoláškovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částka s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části o zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám titul. jméno jméno, advokáta se sídlem v obec, ulice a číslo.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části o zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [titul]. [jméno] [jméno], advokáta se sídlem v [obec], [ulice a číslo].</b>
1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala proti žalované zaplacení shora uvedené částky. Žalobu odůvodnila zejména tím, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně - právnická osoba právnická osoba, IČO, sídlem adresa, (dále jen„ původní věřitel“) prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (po internetu) smlouvu o úvěru číslo na základě které poskytl původní věřitel žalované částku částka, kterou se žalovaná zavázala vrátit do datum. Žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradila. Žalobkyně nabyla pohledávku od původního věřitele na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum. Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne datum. Žalovaná byla o zaplacení úvěru upomínána zástupcem žalobkyně dne datum avšak bezúspěšně.
2. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. na základě listinných důkazů předložených účastníky, neboť žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila a žalovaná svůj souhlas vyslovila postupem ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř.
3. Soud má za prokázané, že původní věřitel, společnost právnická osoba, a žalovaná uzavřely rámcovou smlouvu o úvěru číslo dne datum, ve které žalovaná uvedla číslo bankovního účtu pro výplatu úvěru bankovní účet. Původní věřitel ověřoval totožnost žalované z kopie občanského průkazu a z kopie oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory (rodičovského příspěvku). Na základě rámcové smlouvy číslo uzavřeli původní věřitel a žalovaná jednotlivou smlouvu o úvěru číslo dne datum, ve které byl sjednán úvěr ve výši částka a doba splatnosti do datum. Původní věřitel nepostupoval při ověřování úvěruschopnosti žalované s odbornou péčí, neboť ze zjištěných informací o žalované nemohl mít za prokázané, že bude žalovaná schopna poskytnutý úvěr v jedné splátce ve výši částka a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši částka splatit řádně a včas. Původní věřitel jednak vycházel z oznámení o zvýšení rodičovského příspěvku, které bylo téměř rok staré, ale zejména nijak nezohlednil skutečnost, že příjem žalované byl takto deklarován na částku částka, přičemž splátka činila částka, z uvedeného příjmu by tak žalované zůstalo toliko částka, což je částka sotva dosahující životního minima pro dospělou osobu a jedno dítě. Zároveň částka životního minima nezahrnuje kalkulací nákladů na bydlení. Z předložených listin a poskytnutých informací tak nemohl mít původní věřitel za prokázané, že bude žalovaná schopna poskytnutý úvěr řádně a včas splatit. Původní věřitel převedl dne datum na bankovní účet žalované částku částka. Původní věřitel postoupil žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek pohledávku za žalovanou (pohledávka za žalovanou byla identifikována na str. 8 smlouvy, 2. list seznamu postoupených pohledávek). Žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávky dopisem ze dne datum a současně žalovanou vyzvala k úhradě dluhu. Nebylo naopak prokázáno, že by žalovaná na svůj dluh cokoli zaplatila.
4. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
5. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění, (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
6. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (1) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. (2)
7. Podle § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (1) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možnosti spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (2)
8. Podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „občanský zákoník“) dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
9. Podle § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
10. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
11. Jelikož původní věřitel nesplnil svou předsmluvní povinnost, která je nezbytnou podmínkou pro poskytnutí spotřebitelského úvěru, a neposoudil úvěruschopnost žalované s odbornou péčí, má toto pochybení původního věřitele za následek absolutní neplatnost úvěrové smlouvy ve smyslu § 588 o. z., neboť toto porušení povinnosti původního věřitele odporuje zákonu a současně zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud přitom zkoumá splnění této povinnosti věřitelem z moci úřední, neboť se jedná o povinnost věřitele, která přispívá k udržování veřejného pořádku a k ochraně spotřebitele před tzv. zneužívajícími klauzulemi (srov. závěry rozsudku Soudního dvora Evropské Unie ve věci„ OPR-Finance“ C -679/18 ze dne 5. 3. 2020). Jelikož je důsledkem výše uvedeného nesplnění zákonné povinnosti absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, má žalobkyně podle § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru omezený nárok vůči žalované na vrácení toliko zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru. Soud uznal jako důvodně uplatněný nárok žalobkyně na vrácení celé nesplacené jistiny ve výši částka, neboť žalovaná do data vyhlášení tohoto rozsudku z poskytnuté jistiny ničeho nesplatila
12. Jelikož mezi stranami nebyl spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem žalované vrátit poskytnutou jistinu (žalovaná nikterak nereagovala na předžalobní výzvu žalobkyně a soudu nebyly předloženy rozdílné návrhy stran na určení přiměřené doby plnění ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru), byla žalované uložena povinnost vrátit poskytnutou jistinu podle § 160 o.s.ř.
13. Soud vyhověl žalobkyni částečně i co do příslušenství přiznané pohledávky ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, a to za období, za něž byla žalovaná s plněním své povinnosti již v prodlení, tj. ode dne následujícího po dni, kdy byla povinna vrátit dlužnou částku. Žalobkyně vyzvala žalovanou k vrácení dluhu v předžalobní výzvě do tří dnů od doručení předžalobní výzvy. Předžalobní výzva byla předána k doručení dne datum, s tím že na základě domněnky dojití byla výzva doručena žalované nejpozději dne datum, lhůta pro zaplacení tak uplynula dne datum. Žalovaná tak byla od datum v prodlení s úhradou svého dluhu. Výše úroku z prodlení (10 %) odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.
14. Jelikož byla smlouva o zápůjčce shledána jako absolutně neplatná, tj. veškerá smluvní ujednání nevyvolávají žádný následek, zamítl soud část nároku žalobkyně na zaplacení zákonného úroku z prodlení, který žalobkyně požadovala přiznat od data splatnosti určeného ve smlouvě o zápůjčce. (výrok II).
15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná (z 89 %), nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, což odpovídá 78 % celkových nákladů žalobkyně. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka, výslednou částku soud snížil na 78 %, tj. na částku částka, když od úspěchu žalobkyně (89 %) odečetl úspěch žalované (11 %).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.