Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 516/07

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jana Musila, soudců Jiřího Muchy a Pavla Rychetského ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky Darren, s. r. o., IČ 252 78 711, se sídlem v Opatovicích nad Labem, U elektrárny 306, zastoupené JUDr. Miroslavem Bartoněm, advokátem se sídlem v Praze 2, Záhřebská 33/577, proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 4. ledna 2006, č. j. -1079, a rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 16. listopadu 2006, č. j. -1152, takto:

Řízení se přerušuje.

Odůvodnění:

Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 27. února 2006, se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové a Vrchního soudu v Praze s odůvodněním, že jimi bylo zasaženo do jejích ústavně zaručených práv zakotvených a d. Ústavní soud zjistil, že stěžovatelka zároveň citované rozhodnutí odvolacího soudu napadla dovoláním.

Dle a 4 , o Ústavním soudu, ve znění , lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovatelce k ochraně jejích práv poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného řízení. Ústavní soud přitom jedná a rozhoduje vázán zásadou subsidiarity, případné následky odmítnutí mimořádného opravného prostředku jsou upraveny v odst. 4 cit. ustanovení.

K principu subsidiarity se podrobněji Ústavní soud vyslovil mj. v nálezu,

sp. zn.

, in Ústavní soud České republiky: Sbírka nálezů a usnesení - svazek 19, C. H. Beck, Praha 2001, str. 79. Podle principu subsidiarity je podmínkou podání ústavní stížnosti vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon k ochraně práva poskytuje [, ve spojení s , 4, 5 ], jehož závěry zůstávají i po novele provedené zachovány. Zásada subsidiarity odráží i princip minimalizace zásahů Ústavního soudu do pravomoci jiných orgánů, jejichž rozhodnutí jsou v řízení o ústavních stížnostech přezkoumávána.

Ústavní soud totiž stojí mimo soustavu obecných soudů a nemůže do jejich činnosti zasahovat dříve, než stěžovatelka využije všechny zmíněné procesní prostředky. Je nepochybné, že ani nyní nesmí docházet k souběžnému řízení a rozhodování před Nejvyšším soudem i před Ústavním soudem o různých procesních prostředcích, brojících proti stejným rozhodnutím.

Dotazem u Nejvyššího soudu bylo zjištěno, že o dovolání stěžovatelky, vedeném pod sp. zn. , nebylo dosud rozhodnuto. Za této situace nemůže Ústavní soud předjímat, jak Nejvyšší soud o podaném dovolání rozhodne, a ježto není vyloučeno ani zrušení ústavní stížností napadeného rozhodnutí, nemůže Ústavní soud, vázán právě uvedeným principem, o podané ústavní stížnosti rozhodnout dříve, než bude Nejvyšším soudem rozhodnuto o podaném dovolání.

Ústavní soud se tedy za daného stavu věci necítí být oprávněn do věci zasahovat, neboť stěžovatelce stále zůstává možnost chránit svá práva v doposud neskončeném řízení před obecnými soudy. Bude tedy ve věci jednat teprve poté, co mu bude ze strany stěžovatelky doručeno rozhodnutí o dovolání. Bude-li tak mít stěžovatelka nadále za to, že tvrzený zásah do jejího práv nebyl rozhodnutím Nejvyššího soudu zhojen, může se u Ústavního soudu domáhat, aby bylo v řízení o ústavní stížnosti pokračováno.

Vzhledem k výše uvedenému Ústavnímu soudu nezbylo než řízení o ústavní stížnosti přerušit [ , o Ústavním soudu, v platném znění a ] do doby, než ve věci rozhodne Nejvyšší soud.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 6. června 2007

Jan Musil v. r.

předseda senátu