Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 1052/2002

U S N E S E N Í

t a k t o :

I. Dovolání žalobce se o d m í t á .

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Obvodní soud pro Prahu 1 rozsudkem ze dne 16. 2. 2000, č. j. – 63, zamítl žalobu, aby žalovaní zaplatili žalobci 2.108,514.796,- Kč s příslušenstvím, a dále rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit první žalované na náhradě nákladů řízení částku 1,111.010,- Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího zástupce a že žalobce a druhý žalovaný nemají navzájem právo na náhradu nákladů řízení.

K odvolání žalobce Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 25. 1. 2001, č. j. – 87, rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o věci samé a ve výroku o nákladech řízení ve vztahu mezi žalobcem a druhým žalovaným potvrdil, ve výroku o nákladech řízení mezi žalobcem a prvním žalovaným jej změnil tak, že jejich výše činí 1,109.950,- Kč, jinak jej potvrdil a dále rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit prvnímu žalovanému na náhradě nákladů odvolacího řízení 1,387.475,- Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta, a že žalobce a druhý žalovaný navzájem nemají právo na náhradu nákladů odvolacího řízení

Proti tomuto rozsudku podal žalobce dovolání - po jeho upřesnění výslovně jen proti výroku, jímž byl rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o nákladech řízení ve vztahu mezi žalobcem a prvním žalovaným změněn, a proti výroku o nákladech odvolacího řízení ve vztahu mezi žalobcem a prvním žalovaným. Namítá, že náhrada nákladů řízení byla soudem neprávně přisouzena JUDr. M. P., ačkoliv (s ohledem na ust. § 15 odst. 2 zákona o advokacii) měla být přiznána veřejné obchodní společnosti, jejímž je jmenovaný advokát společníkem. Dovolatel nesouhlasí ani s výší náhrady nákladů odvolacího řízení, kterou má podle rozsudku odvolacího soudu zaplatit prvnímu žalovanému, a to s ohledem na to, že ústní jednání nařízené na 27. 11. 2000 bylo odročeno bez projednání věci z důvodu omluvy žalobce, která byla soudu doručena dne 21. 11. 2000. Navrhl, aby rozsudek odvolacího soudu byl v uvedených výrocích zrušen a aby mu věc mu byla vrácena k dalšímu řízení.

Podle ustanovení části dvanácté hlavy I bodu 17 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (1. 1. 2001) nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle ve znění účinném do 31. 12. 2000).

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) po přezkoumání věci dospěl k závěru, že v dané věci dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není přípustné.

O náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky rozhoduje soud usnesením ( ). Rozhoduje-li soud ve věci samé, rozhoduje rozsudkem (, věta první ), do něhož pojme i výrok o nákladech řízení. Tím však neztrácí tato část výroku jeho rozhodnutí povahu usnesení. To platí i v řízení odvolacím ( ).

Podle ust. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Dovolání je přípustné proti rozhodnutí odvolacího soudu, jestliže trpí vadami uvedenými v ustanovení

Podmínky přípustnosti dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravuje ustanovení a

Podle ustanovení dovolání je přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo

a/ změněno usnesení soudu prvního stupně; to neplatí, jde-li o usnesení o nákladech řízení, o příslušnosti, o předběžném opatření, o přerušení řízení, o pořádkové pokutě, o znalečném, o tlumočném, o soudním poplatku, o osvobození od soudních poplatků, o ustanovení zástupce účastníku nebo jeho odvolání, o nepřipuštění zastoupení, o odměně notáře za prováděné úkony soudního komisaře a jeho hotových výdajích, o odměně správce dědictví a jeho hotových výdajích,

b/ rozhodnuto tak, že se zpětvzetí návrhu nepřipouští, nebo tak, že se zpětvzetí návrhu připouští, rozhodnutí soudu prvního stupně zrušuje a řízení zastavuje (§ 208); to neplatí o věcech, v nichž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč a v obchodních věcech 50.000,- Kč,

c/ rozhodnutí soudu prvního stupně zrušeno a řízení zastaveno, popřípadě věc byla postoupena orgánu, do jehož pravomoci náleží,

d/ odvolacím soudem potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo řízení zastaveno pro nedostatek pravomoci soudu,

e/ odvolání odmítnuto,

f/ odvolací řízení zastaveno.

Ustanovení upravuje případy přípustnosti dovolání proti rozsudku nebo usnesení odvolacího soudu ve věci samé, jímž bylo rozhodnutí soudu prvního stupně potvrzeno, a odvolací soud ve výroku svého rozhodnutí vyslovil, že dovolání je přípustné, příp. účastník učinil včas návrh na vyslovení přípustnosti dovolání, jemuž nebylo vyhověno.

V dané věci nejde o žádný z uvedených důvodů přípustnosti dovolání. Proti výroku rozsudku odvolacího soudu, jímž byl změněn rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o nákladech řízení není dovolání podle přípustné a dovolání proti výroku, kterým odvolací soud rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení, zákon vůbec nepřipouští. Dovolání nemůže být přípustné ani podle , neboť rozhodnutí o nákladech řízení není rozhodnutím ve věci samé.

Protože z obsahu spisu nevyplývá (a ani dovolatel netvrdí), že by rozsudek odvolacího soudu byl v uvedených výrocích o nákladech řízení postižen některou z vad uvedených v ustanovení , je nepochybné, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud proto dovolání žalobce - aniž se věcí dále mohl zabývat - podle , věty první, a odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle 243b odst. 4, , a , když žalobce neměl v dovolacím řízení úspěch a první žalované v tomto řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 24. července 2002

JUDr. Olga Puškinová, v. r.

předsedkyně senátu