Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
15 C 71/2021-18
Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr Martinou Svobodovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se v části o zaplacení částky částka s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zastavuje.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Řízení se v části o zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zastavuje. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala
po žalovaném zaplacení částky částka spolu s příslušenstvím, z titulu smlouvy o zápůjčce, kterou uzavřela dne datum s žalovaným právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba (původně anonymizována dvě slova), IČO. Nedílnou součástí smlouvy o zápůjčce byly všeobecné obchodní podmínky. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webových stránek právní předchůdkyně žalobkyně webová adresa, na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů a poté zaslal právní předchůdkyni žalobkyně žádost o poskytnutí konkrétní půjčky. Právní předchůdkyně žalobkyně
po prověření úvěruschopnosti žalovaného zaslala žalovanému návrh smlouvy o půjčce. Odesláním žádosti o půjčku žalovaný potvrdil, že se seznámil s obchodními podmínkami právní předchůdkyně žalobkyně. K uzavření smlouvy o zápůjčce došlo dne datum.
Na jejím základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému převodem na jeho bankovní účet č. bankovní účet částku částka a žalovaný se jí zavázal vrátit poskytnutou částku a zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši částka, a to nejpozději do datum. Žalovaný poskytnutou půjčku nezaplatil řádně a včas. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum na žalobkyni. Žalovaný svůj dluh nesplnil ani poté, co k tomu byl právním zástupcem žalobkyně v předžalobní upomínce, odeslané dne datum, vyzván.
2. Aniž bylo ve věci jednáno, vzala žalobkyně podáním ze dne datum žalobu částečně zpět, a to co do zaplacení části jistiny a části úroku z prodlení. Soud tedy rozhodl dle ustanovení § 96 odst. 2 o.s.ř., kdy soud řízení zastaví, pokud byl návrh vzat zpět, a řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil. Dle ustanovení § 96 odst. 3, 4 o.s.ř. dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání, nevyžaduje se souhlas ostatních účastníků se zpětvzetím návrhu (výrok I.).
3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k následujícímu závěru
o skutkovém stavu: Žalovaný požádal dne datum právní předchůdkyni žalobkyně, společnost anonymizována dvě slova, o půjčku ve výši částka, v žádosti se identifikoval rodným číslem, číslem občanského průkazu, telefonním číslem, stálou adresou, e-mailovou adresou
a číslem bankovního účtu, právní předchůdkyně žalobkyně žádost žalovaného schválila téhož dne. Z potvrzení o provedené platbě soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku částka převodem na bankovní účet č. bankovní účet dne datum. Žalovaný se zavázal vrátit půjčku a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši částka do datum. Žalovaný poskytnutou půjčku nezaplatil řádně a včas. Dlužná částka činí částka. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovaným
na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum. K zaplacení dlužné částky byl žalovaný vyzván dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne datum, odeslaným dle podacího lístku téhož dne. Žalovaný však na výzvu nijak nereagoval a ničeho nezaplatil.
5. Přípisem zdejšího soudu ze dne datum byla žalobkyně vyzvána, aby do 10 dní
od doručení přípisu prokázala, zda a jakým způsobem právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně v uvedené lhůtě svá tvrzení ničím nedoložila.
6. Vzhledem k tomu, že ke sjednání poskytnutí zápůjčky došlo po 1. 1. 2014, je nutno v souladu s § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, dále jen „o. z.“, na právní posouzení věci použít úpravu tohoto zákona a dále zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, v platném znění, dále jen„ zákon
o spotřebitelském úvěru“, neboť v daném případě jde zjevně o vztah mezi podnikatelem a spotřebitelem ve smyslu § 1 až 3 uvedeného zákona a § 420 a § 1810 a násl. o. z.
7. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
8. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných
i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud
je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
9. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno,
co měl po právu plnit sám.
10. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho,
co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala,
co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno.
To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
11. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
12. Podle § 1968 o. z. dlužník který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není
za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku
z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
14. Zákon o spotřebitelském úvěru jako předpis speciální má přednost před obecnou úpravou obsaženou v občanském zákoníku. Jeho ustanovení § 9 pak sankcionuje porušení povinnosti posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (či zápůjčku) sankcí absolutní neplatnosti smlouvy (shodně např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 14. 11. 2017, č. j. 23Co 365/2017-53), přičemž k absolutní neplatnosti je soud s odkazem na § 588 o. z. povinen přihlížet z úřední povinnosti. V případě absolutní neplatnosti právního jednání pak nepřichází vůbec v úvahu moderace soudem, na rozdíl od případů relativní neplatnosti.
15. Stejně tak v rozhodnutí pod sp. zn. III ÚS 4129/18 Ústavní soud ČR judikoval,
že„ poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Posouzení rozpornosti úvěrové smlouvy s dobrými mravy (a na ni navazující eventuální rozhodnutí soudu o zastavení exekuce) nemůže vycházet jen z„ objektivizovaného“ hodnocení jednotlivých parametrů takové úvěrové smlouvy, …. Naopak obecné soudy … by měly poskytovatele úvěrů vést
(i třeba cestou případného zastavení exekuce k návrhu povinného) k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek;
to, zda je reálné splacení dluhu, je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.“
16. S ohledem na shora uvedené soud posoudil předmětnou smlouvu o zápůjčce jako absolutně neplatnou neboť žalobkyně nedoložila, že před poskytnutím půjčky žalovanému zkoumala jeho úvěruschopnost. Poskytovatel zápůjčky je vždy povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele zapůjčené prostředky splácet, k tomu je povinen získat od spotřebitele dostatečné informace, případně nahlédnout do příslušných databází. Až v případě,
že s odbornou péčí posoudí, že spotřebitel bude schopen zapůjčené prostředky vrátit, zápůjčku poskytne, v opačném případě je smlouva neplatná, a to absolutně.
17. Podle odborné literatury uvedené zákonné ustanovení sleduje celou řadu cílů. Kromě ochrany samotného spotřebitele je důležité, aby se věřitelé nepouštěli do nezodpovědného zapůjčování, sekundárně je tak chráněn věřitel před vznikem případných v budoucnu nedobytných pohledávek. Spolu s nimi jsou chráněni i další věřitelé, kteří poskytli spotřebiteli finanční prostředky dříve, takže v důsledku případného dalšího zadlužování spotřebitele
by mohla být ohrožena jeho schopnost řádně a včas splácet tyto již dříve vzniklé dluhy.
Dále je pak chráněna i celá společnost před různými sociopatologickými jevy, které mohou být s neschopností spotřebitele splácet dluhy spojeny jako např. rozpad rodiny, alkoholismus či jiné závislosti, ztráta bydlení, trestná činnost.
18. Jak již bylo výše konstatováno dotčená smlouva o zápůjčce je s ohledem na skutečnost,
že žalobkyně nesplnila podmínky § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, absolutně neplatná. Nicméně z provedených listinných důkazů vyplynulo, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku částka, které jí žalovaný v plném rozsahu nevrátil. Žalovaný se tak na úkor právní předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatil a je povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení, tj. částky částka, která představuje zbylou neuhrazenou část jistiny, vrátit.
19. Právní předchůdkyně žalobkyně na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené podle § 1879 a násl. o. z. postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni, přičemž tuto skutečnost žalovanému písemně oznámila. Žalobkyně tak byla k podání žaloby aktivně věcně legitimována, jelikož žalovaný ani po změně věřitele svého dluhu svůj postoj k vrácení zbylé části bezdůvodného obohacení nezměnil.
20. Soud proto žalobě v nezpětvzatém rozsahu vyhověl, jelikož žalovaná částka byla omezena pouze na výši bezdůvodného obohacení, a výrokem II. uložil žalovanému povinnost k úhradě částky částka. Vzhledem ke vzniknuvšímu prodlení žalovaného s vydáním bezdůvodného obohacení přiznal soud žalobkyni i úrok z prodlení, který uplatnila v souladu s § 1970 o. z.
ve výši vyplývající z vládního nařízení č. 351/2013 Sb., a to od datum do zaplacení.
21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka.
Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.