Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 Tdo 309/2002

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Obviněný P. Ch. byl rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 31. 10. 2001, sp. zn. , uznán vinným pokračujícím trestným činem zpronevěry podle § 248 odst. 1, 2 tr. zák. a pokračujícím trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1, 2 tr. zák. Za tyto trestné činy byl odsouzen podle § 250 odst. 2 tr. zák. za použití § 35 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvou let, jehož výkon byl podle § 58 odst. 1 písm. a) tr. zák. a § 59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvou let. Dále bylo tímto rozsudkem rozhodnuto podle § 228 odst. 1 tr. ř. o povinnosti obžalovaného nahradit škodu poškozenému J. K. Odvolání obviněného P. Ch. proti tomuto rozsudku bylo zamítnuto podle § 256 tr. ř. usnesením Městského soudu v Praze ze dne 9. 1. 2002, sp. zn. .

Obviněný P. Ch. podal proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. 1. 2002, sp. zn. , prostřednictvím svého obhájce dovolání ze dne 19. 4. 2002, které došlo Obvodnímu soudu pro Prahu 7 dne 22. 4. 2002. Jako důvod dovolání uvedl, že uvedené usnesení spočívá na nesprávném právním posouzení skutku, nebo na jiném nesprávném hmotně právním posouzení [§ 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.]. V dovolání vytkl soudu prvního stupně, že neprovedl řadu jím navrhovaných důkazů, zejména zprávami z Finančního úřadu, Úřadu práce a Živnostenského úřadu pro Prahu 7 k podnikání poškozeného J. K. Namítl, že soudy vycházely z nesprávně zjištěného skutkového stavu věci, že rozhodnutí neodpovídá provedeným důkazům, přičemž soudy nerespektovaly zásadu in dubio pro reo. Dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil obě napadená rozhodnutí, aby předseda senátu Nejvyššího soudu provedl potřebné šetření, a aby podle § 265m odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud sám rozhodl ve věci rozsudkem tak, že pod bodem I. rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 31. 10. 2001, sp. zn. , překvalifikuje skutkovou podstatu trestného činu zpronevěry podle § 248 odst. 1, 2 tr. zák. na skutkovou podstatu podle § 248 odst. 1 tr. zák. a pod bodem II. rozsudku soudu prvního stupně, aby obviněného zprostil obžaloby podle § 226 písm. a) tr. ř. Dovolatel souhlasil podle § 265r odst. 1 písm. c) tr. ř., aby dovolání bylo projednáno v neveřejném zasedání.

K dovolání obviněného se vyjádřila státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství. Poukázala na to, že důvody uplatněné v dovolání jsou totožné s důvody, které byly dovolatelem uplatněny jako součást jeho obhajoby v přípravném řízení, v řízení před soudem prvního stupně i v podaném odvolání. S těmito argumenty se jak nalézací tak odvolací soud beze zbytku vypořádaly. Z výše uvedených důvodů je zřejmé, že obsah námitek dovolatele neodpovídá dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., neboť orgány činné v trestním řízení vycházely ze správných skutkových zjištění, z nichž vyvodily patřičné právní závěry. Navrhla proto, aby Nejvyšší soud České republiky podané dovolání zamítl podle § 265j tr. ř. s tím, aby toto rozhodnutí učinil v souladu s § 265r odst. 1 písm. c) tr. ř. v neveřejném zasedání.

Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud„) jako soud dovolací zjistil, že dovolání je přípustné, bylo podáno oprávněnou osobou a v zákonné lhůtě. Podle § 265b odst. 1 tr. ř. lze dovolání podat, jen je-li tu některý z důvodů uvedených v písm. a) až l), pokud není dán důvod dovolání podle § 265b odst. 2 tr. ř., přičemž podle § 265f odst. 1 tr. ř. je třeba v dovolání mimo jiné vymezit i důvod dovolání s odkazem na zákonné ustanovení § 265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř. nebo § 265b odst. 2 tr. ř., o které se dovolání opírá.

Nejvyšší soud z obsahu dovolání zjistil, že obviněný P. Ch. dovolání podal z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., tedy že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo na jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Z obsahu dovolání je nepochybné, že obviněný P. Ch. vytýká napadenému rozhodnutí nesprávná skutková zjištění. Důvodem dovolání však nemůže být nesprávné skutkové zjištění, přestože to zákon nevýslovně nestanoví, což vyplývá z vymezení důvodů dovolání v § 265b odst. 1 tr. ř. Právní posouzení skutku i jiné hmotně právní posouzení vždy navazuje na skutková zjištění vyjádřená ve skutkové větě výroku o vině a blíže rozvedená v odůvodnění rozhodnutí. Nejvyšší soud v řízení o dovolání je zásadně povinen vycházet ze skutkového zjištění soudu prvního stupně a v návaznosti na zjištěný skutkový stav věci zvažovat hmotně právní posouzení. Přitom skutková zjištění soudu prvního stupně nemůže změnit na základě případného doplnění dokazování nebo jiného hodnocení důkazů provedených v předcházejícím řízení. Je tedy zřejmé, že obviněný P. Ch. podal dovolání z důvodu, který není výslovně uveden v § 265b odst. 1 tr. ř.

Jestliže ve skutečnosti nebyl uplatněn důvod dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., ale jiný důvod, a to pochybnosti o správnosti skutkových zjištění, který není uveden mezi důvody dovolání taxativně vyjmenovaných v § 265b odst. 1 tr. ř., je třeba postupovat podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. a podané dovolání odmítnout, neboť dovolání bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř.

Nejvyšší soud proto dovolání obviněného P. Ch. podané proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. 1. 2002, sp. zn. , podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, neboť dovolání bylo podáno z jiného důvodu než je uveden v § 265b tr. ř. V souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. Nejvyšší soud rozhodl o dovolání v neveřejném zasedání.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není z výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 18. července 2002

Předseda senátu:

JUDr. Jindřich Urbánek