Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
No categories available
18 C 281/2020-29
Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní titul Janou Tihelkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 27 233 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 27.233 Kč s úrokem ve výši 21,55 % ročně z částky 18.419 Kč od 27. 10. 2020 do 26. 1. 2021, s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 18.419 Kč od 27. 1. 2021 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 18.419 Kč od 27. 10. 2020 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se co do úroku ve výši 13,3 % ročně z částky 27.233 Kč od 27. 1. 2021 do zaplacení zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 7.460,40 Kč k rukám titul. jméno příjmení, advokáta sídlem adresa, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Bruntále soudní poplatek ve výši 272 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 27.233 Kč s úrokem ve výši 21,55 % ročně z částky 18.419 Kč od 27. 10. 2020 do 26. 1. 2021, s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 18.419 Kč od 27. 1. 2021 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 18.419 Kč od 27. 10. 2020 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se co do úroku ve výši 13,3 % ročně z částky 27.233 Kč od 27. 1. 2021 do zaplacení zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 7.460,40 Kč k rukám [titul]. [jméno] [příjmení], advokáta sídlem [adresa], a to do 3 dnů od právní moci rozsudku. IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Bruntále soudní poplatek ve výši 272 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 5. 12. 2020, ve znění doplnění ze dne 19. 4. 2021, se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 27.233 Kč skládající se z jistiny ve výši 18.419 Kč, dlužných splátek ve výši 4.600 Kč, poplatků za 3 upomínky v celkové výši 300 Kč a smluvních pokut ve výši 2.994 Kč a 920 Kč, a také zákonného úroku z prodlení z jistiny a obchodního úroku ve výši 21,55 % ročně z částky tvořené jistinou od 27. 10. 2020 do zaplacení s tím, že účastníci uzavřeli dne 21. 8. 2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 30.000 Kč tak, že částku 28.000 Kč převedla žalobkyně na účet žalované a částka 2.000 Kč byla převedena na účet zprostředkovatele v souladu s článkem II. písm. b) smlouvy jako jeho provize. Účastníci se dohodli, že úvěr bude splácen ve 25 měsíčních splátkách po 1.500 Kč, splatných vždy do 20. dne v měsíci, počínaje 20. 9. 2019 a celkem žalovaná zaplatí 37.500 Kč Smlouvou byl sjednán úrok ve výši 21,55 % ročně. Žalovaná však úvěr nesplácela řádně a včas a v souladu s článkem IV. bod 1 písm. d) smlouvy došlo k zesplatnění dopisem ze dne 26. 10. 2020. Žalované proto byly zaslány celkem tři upomínky, a sice dne 25. 8. 2020, dne 25. 9. 2020 a zmiňované zesplatnění, přičemž žalobkyně má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 100 Kč za každou odeslanou upomínku, tedy celkem 300 Kč Smlouvou byla současně sjednána smluvní pokuta, a to jednak smluvní pokuta pro každý jednotlivý případ prodlení se zaplacením dohodnuté splátky ve výši 499 Kč, kdy se žalovaná dostala do prodlení do doby zesplatnění s celkem 6 splátkami a žalobkyně proto požadovala zaplacení částky 2.994 Kč (6 x 499 Kč) a dále byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně ode dne zesplatnění pro případ prodlení se zesplatněnou částkou, přičemž žalobkyně kapitalizovala smluvní pokutu v částce 920 Kč za období od 27. 10. 2020 do 5. 12. 2020 z částky 23.019 Kč. Přes předžalobní upomínku ze dne 26. 10. 2020 žalovaný nezaplatil ničeho.
2. Vzhledem k tomu, že žalobkyně požadovala úrok v rozporu s novelou zákona o spotřebitelském úvěru č. 186/2020 Sb., nebyl ve věci vydán elektronický platební rozkaz.
3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, nevznesla žádné právní ani skutkové námitky, uvedla pouze, že plánuje vstoupit do insolvenčního řízení.
4. Soud nařídil jednání na den 19. 4. 2021, z něhož se žalobkyně prostřednictvím svého zástupce omluvila, žalovaná se omluvila a souhlasila s projednáním v její nepřítomnosti a jednáno tak bylo v nepřítomnosti účastníků postupem podle ustanovení § 101 odst. 3 občanského soudního řádu.
5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, včetně splátkového kalendáře a obchodních podmínek, informací ke spotřebitelskému úvěru, dokladů k posouzení úvěruschopnosti (vstupní formulář, výpis z účtu žalované, výpis z centrální evidence exekucí, prohlášení o závazcích, výpis z KN, výpis z InsR), výpisu z účtu, přehledu splácení upomínek včetně prohlášení a dokladu o odeslání, předžalobní upomínky a zesplatnění včetně dokladu o odeslání, z výpisu ze seznamu registrovaných a regulovaných subjektů finančního trhu soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný: Žalobkyně jako úvěrující a žalovaná jako zákazník uzavřely dne 21. 8. 2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 30.000 Kč, který měl být uhrazen v 25 měsíčních splátkách po 1.500 Kč, když první splátka byla splatná dne 20. 9. 2019 a poslední dne 20. 9. 2021. Za sjednání úvěru náležela zprostředkovateli provize ve výši 2.000 Kč. Dne 27. 8. 2019 pak byla na účet žalované zaslána částka 28.000 Kč a na účet zprostředkovatele částka 2.000 Kč. Zápůjční úroková sazba činila 21,55 % ročně, RPSN 32,7 %. Nedílnou součástí smlouvy byly úvěrové podmínky. Pro případ porušení povinností byla sjednána možnost zesplatnění, a to v případě prodlení s úhradou jedné splátky nebo její části po dobu delší než dva měsíce, přičemž okamžik splatnosti nastal dnem, kdy poskytovatel odeslal zákazníkovi písemné oznámení o zesplatnění. Smlouvou byla sjednána také smluvní pokuta, kdy zákazník se zavázal poskytovateli za každý jednotlivý případ prodlení se zaplacením dohodnuté splátky úvěru nebo její části zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky úvěru za každý den prodlení, dále smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru pro případ prodlení se zesplatněným dluhem a pro případ každého jednotlivého prodlení se zaplacením dohodnuté splátky úvěru smluvní pokutu ve výši 499 Kč pouze do doby zesplatnění. Smluvní pokuty byly splatné bez písemné výzvy. Smluvní strany se dále dohodly, že poskytovatel má pro případ prodlení zákazníka s plněním dluhu právo požadovat úhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením zákazníka, a to podle sazebníku, kdy poplatek za zaslání písemné upomínky pro nesplácení splátek činil 100 Kč. Žalovaná uvedla, že pracuje jako anonymizována dvě slova s příjmem 28.500 Kč, přičemž její výdaje činí 17.500 Kč za bydlení a další splátky. Byla svobodná, bezdětná a vlastnila nemovitost. K žádosti o úvěr žalovaná doložila výpis z běžného účtu. Proti žalované nebylo vedeno žádné exekuční ani insolvenční řízení. Z tabulky umoření, resp. splátek vyplývá splatnost jednotlivých splátek i způsob jejich zápočtu na jistinu a úrok. Po uplynutí doby trvání smlouvy mělo být zaplaceno celkem 37.500 Kč v 25 splátkách. Žalovaná zaplatila celkem 8 splátek v celkové výši 11.900 Kč (7x 1.500 Kč + 1.400 Kč), přičemž s jedinou výjimkou byly splátky zaplaceny s několikadenním zpožděním. Poslední splátka byla ze strany žalované zaplacena dne 27. 4. 2020, poté požádala o tříměsíční odklad a splátku splatnou dne 20. 8. 2020 již nezaplatila Do zesplatnění tak dlužila 3 splátky po 1.500 Kč a dluh ve výši 100 Kč z předešlých úhrad a dlužná jistina po zesplatnění činila 18.419 Kč. První upomínka byla žalované odesílána dne 25. 8. 2020 a další upomínka dne 25. 9. 2020, kdy byly spolu s upomínkou zasílány informace o účtování smluvní pokuty ve výši 499 Kč. Naposledy byla žalovaná vyzvána k zaplacení dopisem ze dne 26. 10. 2020, odeslaným právním zástupcem žalobkyně, kterým jednak došlo k zesplatnění smlouvy a žalovaný byl informován o následcích a zároveň byl poučen o povinnosti zaplatit dlužnou částku s tím, že jinak bude věc řešena soudně.
6. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
8. Podle ustanovení § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ujednají-li si strany pro případ porušené smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.
9. Podle ustanovení § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plně v důsledku prodlení věřitele.
10. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, leda že dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
11. Podle ustanovení § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném od 23. 4. 2020, u dluhu ze spotřebitelského úvěru, z jehož plnění je spotřebitel v prodlení delším než 30 dnů vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li úrok nižší. U dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.
12. Podle ustanovení § 122 odst. 5 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném od 23. 4. 2020, se odstavce 1, 2 a 4 se použijí obdobně i na odloženou platbu, peněžitou zápůjčku, úvěr nebo obdobnou finanční službu, kde dlužník, který je fyzickou osobou, avšak není spotřebitelem, je v prodlení delším než 90 dnů s plněním peněžitého dluhu. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut v takovém případě nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše odložené platby, peněžité zápůjčky, úvěru nebo obdobné finanční služby.
13. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku, na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 30.000 Kč a žalovaná se jej zavázala splatit ve 25 měsíčních splátkách po 1.500 Kč, počínaje 20. září 2019.
14. Smlouva je zároveň smlouvou spotřebitelskou, proto poskytnutí úvěru podléhá zkoumání úvěruschopnosti žalované, tedy její schopnosti úvěr řádně splácet. Žalovaná čestně prohlásila výši příjmů, stejně jako výši výdajů za bydlení, a za další splátky. Současně proti ní nebyla vedena žádná exekuce ani insolvenční řízení. Nic tak nenasvědčovalo tomu, že žalovaná nebude schopna dostát svým závazkům, zvláště pak, když relativně řádně zaplatila prvních 8 splátek. Soud tak má za to, že žalobkyně nepochybila při zkoumání úvěruschopnosti žalované.
15. Žalovaná však svou povinnost splácet splátky řádně a včas porušila, když zaplatila pouze 8 z 25 splátek, a i ty pár dní po termínu splatnosti, a ocitla se tak v prodlení s celkem 3 splátkami, které nezaplatila vůbec. Postupem předvídaným smlouvou tak došlo k zesplatnění úvěru, o čemž byla žalovaná informována dopisem ze dne 26. 10. 2020. Soud tak shledal žalobu důvodnou, pokud jde o zaplacení jistiny ve výši 18.419 Kč, stejně jako splátek ve výši 4.600 Kč, které tvoří tři splátky nesplacené ze strany žalované do zesplatnění, a sice splátky s pořadovým číslo až 11 a dále nezaplacená část starší splátky ve výši 100 Kč. Důvodným soud shledal také nárok žalobkyně na zaplacení poplatků za upomínky v celkové výši 300 Kč, kdy žalobkyně prokázala existencí tří upomínek včetně zesplatňovací, jejich odeslání a výše poplatku vychází ze sazebníku poplatků a nárok na jejich zaplacení pak přímo ze smlouvy. Smlouvou byla pro případ porušení právních povinností, kterým nepochybně prodlení je, sjednána smluvní pokuta ve smyslu ustanovení § 2048 občanského zákoníku, a to jednak pro případ prodlení s úhradou jednotlivých splátek ve výši 499 Kč za každou z těchto splátek, když bylo prokázáno, že žalovaná pouze jednu z 11 splátek splatných do zesplatnění zaplatila ve sjednaném termínu k 20. dni daného měsíce, tudíž je smluvní pokuta za prodlení s úhradou splátek důvodná a v případě smluvní pokuty ve výši 920 Kč se jedná o smluvní pokutu kapitalizovanou z celkové dlužné částky za období od zesplatnění do 5. 12. 2020, tedy do dne podání žaloby, přičemž tato smluvní pokuta je vázána na dlužnou částku v okamžiku zesplatnění v denní sazbě smluvní pokuty ve výši 0,1 %. Jak již bylo uvedeno, žalovaná se ocitla v prodlení ve smyslu ustanovení § 1968 a 1970 občanského zákoníku, jak s jednotlivými splátkami, tak se zesplatněným dluhem a ode dne následujícího od zesplatnění je tak povinna platit zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny ve výši stanovení nařízením vlády č. 351/2013 Sb., který v okamžiku prodlení činil 8,25 % ročně.
16. V čem ale musel soud korigovat nárok žalobkyně, byl obchodní úrok, který byl smlouvou sjednán ve výši 21,55 % ročně z jistiny úvěru a žalobkyně jej požadovala od 27. 10. 2020. S ohledem na výše citované znění ustanovení § 122 zákona o spotřebitelském úvěru, je nutné na tuto smlouvu aplikovat ustanovení § 122 odst. 4 a 5 ve spojení s přechodnými ustanoveními, dle kterých se tato novela zákona použije na prodlení, k němuž došlo po účinnosti této novely, tzn. po 23. 4. 2020, což v daném případě nepochybně bylo, když žalovaná se dostal do nikoliv krátkodobého prodlení s úhradou deváté splátky dne 20. 8. 2020. Žalovaná má povinnost sjednaný obchodní úrok hradit pouze prvních 90 dnů a následně již toliko úrok ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Soud proto přiznal žalobkyni sjednaný obchodní úrok za prvních 90 dní od zesplatnění a následně po uplynutí této lhůty pak žalobkyni přiznal pouze úrok ve výši 8,25 % ročně z žalované jistiny až do zaplacení, když tedy výše obchodního úroku a úroku z prodlení po uplynutí 90 dnů prodlení je stejná.
17. Z tohoto důvodu proto byl rozdíl mezi úrokem obchodním a úrokem dle § 122 odst. 4 a 5 zákona č. 257/2016 Sb. ve výši 13,3 % ročně za období od 27. 1. 2021 do zaplacení zamítnut.
18. O nákladech účastníků soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 3 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení, když její neúspěch byl nepatrný. O náhradě nákladů rozhodoval soud dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění. Žalobkyni proto náleží zaplacený soudní poplatek ve výši 1.090 Kč a 272 Kč a náklady právního zastoupení za dva úkony právní služby po 2.220 Kč (převzetí věci a sepis žaloby) dle § 7 bod 5 téže vyhlášky a dvě náhrady hotových výdajů dle § 13 odst. 1 a 4 téže vyhlášky po 300 Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, náleží mu i alikvótní část 21% DPH ve výši 1.058,40 Kč Náklady řízení celkem činí 7.460,40 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř., jsou náklady splatné k rukám právního zástupce žalobkyně. Soud nepřiznal zástupci odměnu za předžalobní upomínku ze dne 26. 10. 2020, neboť tento úkon již byl zpoplatněn v rámci žalobou účtovaného poplatku za upomínku ve výši 100 Kč, přičemž se jedná se o totožný úkon. Soud nepřiznal žalobkyni ani odměnu za doplnění žaloby, když skutečnosti zde uvedené měly být součástí již původně podané žaloby.
19. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.
20. Vzhledem k tomu, že nebyly splněny podmínky pro vydání elektronického platebního rozkazu, činila poplatková povinnost 5 % z žalované částky, nikoliv 4 %, a to nikoliv dle položky 2 bod 1 písm. c), ale dle položky 1 bod 1 písm. b) sazebníku poplatků, proto soud žalobkyni doúčtoval rozdíl ve výši 1 %, který činí 272 Kč a který je žalobkyně povinna soudu uhradit do tří dnů od právní moci rozsudku. Tento doplatek je již zohledněn v přiznané náhradě nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, písemně, dvojmo ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Bruntále.
Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 občanského soudního řádu).