Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Tdo 369/2002

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 24. 10. 2001, č. j. -166 zamítl jako nedůvodné odvolání obviněného Z. K. proti rozsudku Okresního soudu v Příbrami (soudu I. stupně) ze dne 27. 8. 2001, č. j. -141, jímž byl uznán vinným pokusem trestného činu pohlavního zneužívání podle § 8 odst. 1 k § 242 odst. 1 tr. zákona, kterého se měl dopustit jednáním popsaným ve výroku rozsudku soudu I. stupně. Podle § 242 odst. 1 tr. zákona byl za to odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 2 roků nepodmíněně, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zákona zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 72 odst. 2 písm. a), odst. 4 tr. zákona byla obviněnému uložena ochranná sexuologická léčba ústavní formou. Citované usnesení Krajského soudu v Praze nabylo právní moci dne 24. 10. 2001, tj. dnem vyhlášení.

Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal obviněný prostřednictvím svého obhájce u Okresního soudu v Příbrami dne 22. 1. 2002 dovolání, v němž formálně odkázal na důvody uvedené v a j) tr. řádu (po novele ). Své dovolání opřel o námitku, že byl zkrácen na obhajobě, neboť soud neprovedl jím navržené důkazy. Navrhl proto, aby dovolací soud zrušil napadené usnesení a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení podle tr. řádu nebo sám ve věci rozhodl podle tr. řádu a zprostil obviněného obžaloby.

K věci se vyjádřila státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství v Brně s návrhem, aby Nejvyšší soud podané dovolání odmítl podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. řádu jako nepřípustné.

Nejvyšší soud jako soud dovolací nejprve zkoumal, zda jsou v dané věci splněny podmínky přípustnosti dovolání (§ 265a tr. řádu).

Dovoláním lze napadnout pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé uvedené v § 265a odst. 1, 2 tr. řádu jen v případě, že to zákon připouští, tzn. že toto rozhodnutí bylo vydáno až za účinnosti novely trestního řádu (), kterou bylo dovolání do systému opravných prostředků zavedeno, tj. po 1. 1.2002. Rozhodnutí odvolacího soudu, však bylo vydáno a stalo se pravomocným dne 24. 10. 2001, tzn. ještě za účinnosti trestního řádu ve znění před novelou provedenou Vzhledem k tomu, že časová působnost trestního řádu (i jeho novel) se řídí zásadou, podle níž se procesní úkony v průběhu trestního řízení provádějí podle trestního řádu účinného v době, kdy je úkon prováděn, nebyl institut dovolání v době vydání napadeného rozhodnutí ještě součástí trestního řádu (stalo se tak až novelou tr. řádu provedenou účinnou od 1. 1. 2002). Obviněný proto nebyl o možnosti jeho podání odvolacím soudem ani poučen.

Nejvyšší soud jako soud dovolací tedy dospěl k závěru, že v projednávané věci nejsou splněny podmínky, které by zakládaly přípustnost dovolání podle § 265a odst. 1 tr. řádu, a dovolání obviněného v neveřejném zasedání podle § 265i písm. a) tr. řádu jako nepřípustné odmítl.

Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 16. července 2002

Předseda senátu:

JUDr. Michal M i k l á š