Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 924/2002

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Praze jako soud odvolací shora označeným rozsudkem potvrdil rozsudek Okresního soudu v Praha - západ ze dne 30. října 2000, č. j. -22, kterým byla zamítnuta žaloba na určení, že „vlastníkem pozemku pozemkové parc. č. 143 o výměře 5404 m2 zapsané na listu vlastnictví č. 349, vedeném u Katastrálního úřadu P., pro katastrální území B., je žalobce“ a rozhodnuto o nákladech řízení. Dále rozhodl o nákladech odvolacího řízení a zamítl návrh na připuštění dovolání. Rozsudek odvolacího soudu nabyl právní moci 11. 5. 2001.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Doporučená zásilka, adresovaná Nejvyššímu soudu, která byla podána k přepravě 28. 6. 2001 u poštovního úřadu P. 51, obsahovala podání žalobce datované dnem 22. června 2001, označené jako „Žalobce zdůvodňuje dovolání ze dne 4. 6. 2001“. Žalobce v úvodu tohoto podání uvádí, že „po poradě s právní zástupkyni zdůvodňuje dovolání ze dne 4. 6. 2001“.

Podle části dvanácté, hlavy první, bodu 17 části dvanácté dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů, tj. podle , , ve znění před novelou provedenou Sb, jestliže jde o rozhodnutí odvolacího soudu vydané 1) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona /zákon nabyl účinnosti 1. 1. 2001/ nebo 2) po řízení provedeném podle dosavadních předpisů. V dané věci rozhodl soud prvního stupně rozsudkem z 30. 10. 2000, č. j. -16, a odvolací soud podle části dvanácté, hlavy první, bodu 15 projednal a rozhodl o odvolání proti tomuto rozsudku podle dosavadních procesních předpisů rozsudkem ze 3. 4. 2001, č. j. -36. To znamená, že dovolací soud projednal a rozhodl o dovolání podle , , ve znění před novelou provedenou (dále jen „ „), neboť jde o rozhodnutí odvolacího soudu vydané podle dosavadních předpisů.

Dovolání je opožděné.

Podle může účastník podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu.

Protože rozsudek odvolacího soudu nabyl právní moci dne 11. května 2001, byl posledním dnem lhůty k podání dovolání 11. červen 2001.

Žalobce v podání z 22. 6. 2001, které bylo podáno k přepravě prostřednictvím pošty 28. 6. 2001, tvrdil, že dovolání podal již podáním ze 4. 6. 2001. Nepodařilo se mu však toto tvrzení prokázat. Svědkyně J. H., advokátní koncipientka zástupkyně žalobce, sice vypověděla, že 4. 6. 2001 odnesla na poštu a podala jako obyčejnou zásilku dovolání, které téhož dne v této věci sepsala I. H., jako dovolání blanketní. Uvedeného dne se k I. H. dostavil společník žalobce S. D. s tím, že žalobce chce dovolání podat a J. H. uvedla, že podala zásilku obyčejně, neboť „nedostala příkaz, aby ji podala doporučeně“. Dovolací soud však z rejstříku NcN zjistil, že Nejvyššímu soudu ČR bylo v období ode dne vyhlášení rozsudku odvolacího soudu 3. 4. 2001 do rozhodnutí dovolacího soudu doručeno pouze jediné podání žalobce, vedené pod sp. zn. NcN 248/2001 došlé Nejvyššímu soudu ČR 29. 6. 2001, označené jako „žalobce zdůvodňuje dovolání z 4. 6. 2001“, vedené pod sp. zn. NcN 248/2001. Dovolací soud nemohl za věrohodný důkaz o podání dovolání 4. 6. 2001 považovat jen výpověď advokátní koncipientky zástupkyně žalobce, jestliže žalobce nemohl doložit podání dovolání prostřednictvím pošty dalším důkazem, např. podacím lístkem. Žalobce se tím, že postupoval v rozporu s obvyklým postupem při podání opravného prostředku prostřednictvím pošty, dostal do důkazní nouze. Dovolací soud proto považuje za den, kdy bylo dovolání podáno, 28. červen 2001. Vzhledem k tomu, že dovolání bylo podáno po uplynutí jednoměsíční zákonné lhůty, bylo jako opožděné podle a odmítnuto.

Žádnému z účastníků nebyla přiznána náhrada nákladů dovolacího řízení podle , a , neboť i když žalobce s dovoláním nebyl úspěšný, náklady vzniklé žalovaným nebylo možno považovat za účelně vynaložené náklady, jestliže vyjádření k dovolání směřovalo k věci samé, přestože šlo o dovolání opožděně podané a odmítnutí dovolání pro opožděnost nebylo žalovanými navrhováno.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 11. července 2002

JUDr. Marie Rezková, v. r.

předsedkyně senátu