Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 22/2021-17

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr Filipem Jankem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení 6 950 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba o zaplacení částky 6 950 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 6 950 Kč od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2015, ve výši 7,05 % ročně z částky 6 950 Kč od 1. 1. 2016 do 30. 6. 2016, ve výši 7,05 % ročně z částky 6 950 Kč od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016, ve výši 7,05 % ročně z částky 6 950 Kč od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017, ve výši 7,05 % ročně z částky 6 950 Kč od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017, ve výši 7,50 % ročně z částky 6 950 Kč od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, ve výši 8,00 % ročně z částky 6 950 Kč od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, ve výši 8,75 % ročně z částky 6 950 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, ve výši 9,00 % ročně z částky 6 950 Kč od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019, ve výši 9,00 % ročně z částky 6 950 Kč od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020, ve výši 9,00 % ročně z částky 6 950 Kč od 1. 7. 2020 do 16. 11. 2020 a za dobu od 17. 11. 2020 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba o zaplacení částky 6 950 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 6 950 Kč od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2015, ve výši 7,05 % ročně z částky 6 950 Kč od 1. 1. 2016 do 30. 6. 2016, ve výši 7,05 % ročně z částky 6 950 Kč od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016, ve výši 7,05 % ročně z částky 6 950 Kč od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017, ve výši 7,05 % ročně z částky 6 950 Kč od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017, ve výši 7,50 % ročně z částky 6 950 Kč od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, ve výši 8,00 % ročně z částky 6 950 Kč od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, ve výši 8,75 % ročně z částky 6 950 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, ve výši 9,00 % ročně z částky 6 950 Kč od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019, ve výši 9,00 % ročně z částky 6 950 Kč od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020, ve výši 9,00 % ročně z částky 6 950 Kč od 1. 7. 2020 do 16. 11. 2020 a za dobu od 17. 11. 2020 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným zdejšímu soudu domáhala zaplacení částky 6 950 Kč spolu s příslušenstvím uvedeným ve výrokové části tohoto rozsudku, a to z titulu smlouvy o půjčce číslo uzavřené mezi žalovaným a společností právnická osoba

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Ve věci bylo možné rozhodnout na základě předložených listinných důkazů. Soud proto účastníky vyzval podle , , v účinném znění (dále jen„ “), aby se ve lhůtě 10 dnů vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání. Zároveň byli účastníci upozorněni, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Předmětné usnesení bylo účastníkům řádně doručeno, žádný z účastníků se však ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Soud proto rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.

4. Z doložených listinných důkazů soud zjistil, že žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně (společností právnická osoba) spolu uzavřeli smlouvu, kterou právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 25 000 Kč. Žalovaný pak měl právní předchůdkyni žalobkyně tuto částku i se souhrnným poplatkem ve výši 17 400 Kč vrátit v 53 týdenních splátkách po 800 Kč. Žalovaný uhradil částku 35 450 Kč. Oprávnění požadovat zaplacení dlužné částky pak právní předchůdkyně žalobkyně převedla smlouvou o postoupení pohledávky na právnická osoba anonymizováno, která následně postoupila pohledávku na žalobkyni. Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě žalované částky.

5. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v Maltské republice, proto se soud zprvu zabýval otázkou pravomoci a příslušnosti českého soudu a otázkou rozhodného práva. Soud aplikoval na daný vztah úpravu obsaženou jednak v nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (čl. 66 nařízení), jednak v nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 593/ 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy, a dospěl k závěru, že podle čl. 4 bodu 1. nařízení EP a Rady ES č. 1215/2012 je dána jeho pravomoc i příslušnost k rozhodnutí věci a podle čl. 4 bodu 2. nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 593/ 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy je rozhodným právem právní řád České republiky.

6. Hmotněprávní posouzení věci bylo založeno na právní úpravě , (dále jen„ obč. zák.“) účinné do 31. 12. 2013 ( , , dále jen „o. z.“), právní posouzení postoupení pohledávky bylo založeno již na právní úpravě o. z., neboť k němu došlo již za jeho účinnosti.

7. Podle , , ve znění účinném ke dni uzavření předmětných smluv (dále jen„ obč. zák.“), přenechává smlouvou o půjčce věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

8. Podle § 658 obč. zák. lze při peněžité půjčce dohodnout úroky.

9. Podle § 121 odst. 3 obč. zák. příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení, poplatek z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.

10. Podle ustanovení § 39 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

11. Podle ustanovení § 3 odst. 1 obč. zák. výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

12. Na základě zjištěného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o půjčce podle shora citovaného ust. a násl. obč. zák. a současně podle ust. , o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a o změně , ve znění účinném do 31. 12. 2010. V uvedené smlouvě byl mezi účastníky sjednán v souvislosti s poskytnutím půjčky tzv. souhrnný poplatek, kdy z obsahu této smlouvy je zřejmé, že tento představoval úplatu za půjčení peněz, což je dle soudní praxe i odborné literatury definice smluvního úroku (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 7. 2014, sp. zn. , či Škárová, M., , in: Švestka, J., Spáčil, J., Škárová, M., Hulmák, M., a kol., II., 2. vyd., Praha: C. H. Beck, 2009, s. 1855).

13. Jak uvedl např. Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. , při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.

14. V případě předmětné smlouvy činil úrok částku 17 400 Kč za poskytnutí jistiny 25 000 Kč, která měla být vrácena prostřednictvím 53 týdenních splátek. I pokud by celá jistina byla poskytnuta na dobu celých padesáti tří týdnů, činila by výše úroku téměř než 68,3 % jistiny ročně. Vzhledem k tomu, že jistina měla být splácena průběžně (peněžní prostředky nebyly v plné výši poskytnuty na 53 týdnů), procentní roční úrok byl daleko vyšší. Úrokové sazby měnových finančních institucí u úvěrů domácnostem na spotřebu dle měnových statistik České národní banky veřejně dostupných na webových stránkách České národní banky (www.cnb.cz) se pohybovaly v prosinci 2008 průměrně ve výši 13 % ročně.

15. Sjednaný kapitalizovaný úrok, označovaný jako tzv. souhrnný poplatek, byl dle soudu nepřiměřený a svou výší zjevně odporoval dobrým mravům, neboť nelze akceptovat úrokovou míru ve výši více než pětinásobku míry obvyklé v bankovním sektoru. Ujednání o úrocích (tzv. souhrnném poplatku) tedy soud shledal neplatným dle ustanovení § 39 obč. zák. (k neplatnosti kapitalizovaného úroku označeného jako poplatek za půjčení peněz lze odkázat též na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 18. 2. 2003, sp. zn. , dostupný v Evidenci soudních rozhodnutí vrchních a krajských soudů na www.nsoud.cz). Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně byla oprávněna požadovat po žalované vrácení jistiny půjčky, případně zaplacení úroků z prodlení ve výši stanovené prováděcím předpisem (nařízení vlády č. ), a to z titulu bezdůvodného obohacení ( obč. zák.).

16. V projednávané věci uhradil žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně celkem částku 35 450 Kč. S ohledem na nemravnost sjednaného úroku a tedy jeho neplatnost je nutné zaplacenou částku započíst na poskytnutou jistinu (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 9. 2. 2011, sp. zn. ). Soud tak dospěl k závěru, že podaná žaloba není důvodná, neboť žalovaný poskytnutou jistinu uhradil v plné výši. S ohledem na uvedené skutečnosti soud v souladu s citovanými zákonnými ustanoveními žalobu v plné rozsahu zamítl.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že nepřiznal žádnému účastníkovi právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, žádné náklady nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení ).