Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 2166/2000

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 7. června 2000, č. j. -106, pokud jím byl změněn rozsudek Okresního soudu v Trutnově ze dne 12. července 1999, č. j. -81, tak, že se zamítá žaloba, aby bylo určeno, že žalobkyně byla ke dni úmrtí I. K. dne 26. 2. 1991 bezpodílovou spoluvlastnicí domu čp. 91 zapsaného na LV č. 87 v katastru nemovitostí Katastrálního úřadu v T. pro katastrální území L. spolu s jejím manželem I. K., a rozhodnuto o nákladech řízení, se zrušuje a věc se vrací v tomto rozsahu Krajskému soudu v Hradci Králové k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Trutnově (dále jen „soud prvního stupně„) rozsudkem ze dne 12. července 1999, č. j. -81, určil, že „žalobkyně byla ke dni úmrtí I. K. dne 26. 2. 1991 bezpodílovou spoluvlastnicí domu čp. 91 zapsaného na LV č. 87 v katastru nemovitostí Katastrálního úřadu v T. pro katastrální území L. spolu s jejím manželem I. K.“ (výrok I). Dále zamítl žalobu na určení, že „žalobkyně byla ke dni úmrtí I. K. dne 26. 2. 1991, bezpodílovou spoluvlastnicí st. p. č. 125 o výměře 227 m2, zahrady č. 156/3 dílu I o výměře 1.104 m2 a dílu II o výměře 18 m2 zapsaných na LV č. 87 v katastru nemovitostí Katastrálního úřadu v T. pro katastrální území L. spolu s jejím manželem I. K.“ (výrok II) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že v katastru nemovitostí je jako vlastnice domu čp. 91 a pozemků parc. č. 125, 156/3 a 890/6 v katastrálním území L. zapsána žalovaná na základě „přídělu z 10. 1. 1950 a následné přídělovéy vystavené Okresním národním výborem v T. ze dne 27. 3. 1958.“ Žalovaná v domě bydlela od roku 1948 do roku 1950, kdy odešla s dětmi ke své matce. K výzvě MNV v L. bez data, aby se vyjádřila, jak hodlá s domem naložit, žalovaná písemně oznámila, že dům „postupuje MNV v L., aby tento s tímto domkem naložil dle vlastního uvážení, jelikož o něj nemám zájem.“ Uvedený národní výbor pak přípisem z 12. 5. 1960, adresovaným manželu žalobkyně, ve věci odprodeje domku čp. 91 určeného radou MNV k demolici, sdělil, že „dům není způsobilý k obývání pro nezájem majitelky M. S., která byla požádána s tímto domem něco podnikla neb již byl několik let neobydlen a nechán na pospas kde komu, M. S. podepsala prohlášení, že o tento domek nemá zájem a MNV L., aby naložil s tímto domkem podle svého uvážení, neb opravovat nic nebude a Ústřednímu likvidátorovi P. N. M., platit také nic nebude. Jelikož jste prostřednictvím svého tchána P. projevil zájem o odprodej, sdělujeme vám, že rada MNV nemá námitek proti odprodeji tohoto domku jako demolice, neboť za současného stavu není z bezpečnostních důvodů obyvatelný, neb opěrná zedˇpod přední stranou domku se sesouvá včetně již základů domku, dále všechny okna a dveře jsou vytrhány, podlahy poničeny, prostě bouračka. Rada MNV provedla odhad této demolice v ceně 1.500 Kč, tento obnos by jste uhradil připojenou složenkou.“ Tuto částku zaplatila žalobkyně MNV v L. 26. 5. 1960. Poté MNV v L. předal předmětný rodinný domek žalobkyni a jejímu manželovi, kteří jej také opravili a jako vlastní užívali. Teprve po smrti manžela, který zemřel 26. 2. 1991, žalobkyně zjistila, že v evidenci nemovitostí je jako vlastnice domu a pozemků vedena žalovaná. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že žalobkyně spolu s manželem nabyli vlastnické právo k domu vydržením ve smyslu a odst. l a 507 odst. 3 , , ve znění novely provedené (dále jen „“). I když nebyla uzavřena písemná kupní smlouva, žalobkyně a její manžel po nabídce MNV v L. zaplatili kupní cenu domu, dům převzali, opravili a jejich spoluvlastnické právo nebylo za života manžela žalobkyně zpochybněno. Ohledně pozemků žalobkyně a její manžel nemohli být v dobré víře, že jim náleží, neboť jim ani nebyly nabídnuty ke koupi. Kromě toho by mohli pouze „vydržet právo na uzavření dohody o osobním užívání pozemků“, takovou dohodu však neuzavřeli.

Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 7. července 2000, č. j. -106, změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že zamítl žalobu na určení, že „žalobkyně byla spolu se svým manželem I. K. a zemřelým dne 26.2. 1991, bezpodílovou spoluvlastnicí domu čp. 91, zapsaného na listu vlastnictví č. 87 v katastru nemovitostí Katastrálního úřadu v T. pro katastrální území L.“ (výrok I). Dále „odvolací řízení k odvolání žalobkyně, směřující proti výroku II. rozsudku okresního soudu, zastavil“ (výrok II) a rozhodl o nákladech řízení (výroky III, IV).

Odvolací soud převzal skutková zjištění soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že předpoklady k vydržení vlastnického práva k domu žalobkyní a jejím manželem je třeba vzhledem k počátku držby v roce 1960 posuzovat podle a , , (dále jen „“) a posléze podle odst. l a 135a odst. l , přičemž vydržecí lhůtu ve spojení s mohla uplynout teprve 1. 4. 1984. Žalobkyně a její manžel však nebyli oprávněnými držiteli domu. Nemohli být v dobré víře, že jim dům náleží, když nebylo prokázáno, že jejich držbě předcházel právní titul, byť formálně neplatný, pokud žalobkyně tvrzení o smlouvě opírala jen o dopis MNV v L. z 12. 5. 1960.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání. Nesouhlasí se závěrem odvolacího soudu, že spolu s manželem nevydrželi spoluvlastnické právo k předmětnému domu, neboť nebyli jeho oprávněnými držiteli pro nedostatek právního titulu, na základě kterého by se ujali jeho držby. Poukazuje na to, že přípisem z 12. 5. 1960 jim MNV v L. nabídl dům ke koupi za kupní cenu 1. 500 Kčs, kterou také 25. 6. 1960 zaplatili, dům převzali a od tohoto data s ním také jako s vlastním nerušeně nakládali. Žalobkyně navrhla, aby rozsudek odvolacího soudu byl zrušen a věc vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení.

Žalovaná se k dovolání nevyjádřila.

Nejvyšší soud jako soud dovolací podle části dvanácté, hlavy první, bodu 17 projednal a rozhodl o dovolání podle , , ve znění před novelou provedenou (dále jen „“).

Po zjištění, že dovolání proti rozsudku odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou včas a že je přípustné, přezkoumal dovolací soud napadený rozsudek podle a 3 .

Dovolatelka nenamítá, že v řízení došlo k vadám uvedeným v nebo že řízení je postiženo jinou vadou, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a ani z obsahu spisu nevyplývá, že by k některé z uvedených vad došlo.

Podle , 2 je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že mu věc nebo právo náleží, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že je držbu oprávněná.

Podle odst. l ve znění novely provedené kdo s věcí nakládá jako se svou a je se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že mu věc patří, má – pokud není stanoveno jinak- obdobná práva na ochranu, jaká má vlastník věci.

Dobrá víra „se zřetelem ke všem okolnostem“ je dána tehdy, jedná-li držitel v objektivně omluvitelném omylu.

V dané věci získali žalobkyně a její manžel držbu nemovitosti v roce 1960, když projevili zájem o její koupi, stát (zastoupený MNV) s prodejem souhlasil a žalobkyně a její manžel zaplatili kupní cenu nemovitosti. Žalobkyně a její manžel se ujali držby nemovitosti v době, kdy byla závažným způsobem narušena stabilita vlastnických vztahů, kdy nebyly

uznávány některé tradiční principy soukromého práva, právní úprava vlastnických vztahů byla nepřehledná (týkaly se jí často i odvozené normy) a konečně, kdy správní orgány (národní výbory) měly široká faktická i právní oprávnění zasahovat do vlastnických vztahů. Za této situace není vyloučeno považovat právní omyl žalobkyně a jejího manžela za omluvitelný.

Podle názoru dovolacího soudu objektivně zjištěné okolnosti, ze kterých je třeba i v daném případě na dobrou víru usuzovat, svědčí pro závěr, že žalobkyně a její manžel byli od roku 1960 oprávněnými držiteli domu: po zaplacení dohodnuté kupní ceny se ujali držby domu, nacházejícího se ve stavu demolice, označeného přímo prodávajícím slovy „prostě bouračka“, a mohli tedy za této výjimečné situace usuzovat, že se stali jeho vlastníky, když tato dobrá víra nebyla nejméně do smrti manžela žalobkyně zpochybněna. To znamená, že žalobkyně a její manžel jako oprávnění držitelé nabyli předmětný dům do bezpodílového spoluvlastnictví vydržením podle odst. l a k 1. 4. 1984.

Pokud odvolací soud dospěl k závěru, že žalobkyně a její manžel nebyli oprávněnými držiteli domu a nemohli proto spoluvlastnictví k němu vydržet, jde o nesprávné právní posouzení věci ve smyslu . Rozsudek odvolacího soudu byl proto podle odst. l a 2 zrušen a věc byla tomuto soudu vrácena k dalšímu řízení.

Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 11. července 2002

JUDr. Marie Rezková, v. r.

předsedkyně senátu