Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 972/2002

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Rezkové a soudců JUDr. Františka Baláka a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobce Č. z. s., zastoupeného advokátem, proti žalovanému J. Ch., o vyklizení a zdržení se vstupu na pozemky, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 14. března 2000, č. j. -107, ve znění opravného usnesení ze dne 27. prosince 2001, č. j. -139, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Brně jako soud odvolací rozsudkem ze dne 14. března 2000, č. j. -107, ve znění opravného usnesení ze dne 27. prosince 2001, č. j. -139, potvrdil rozsudek Městského soudu v Brně (dále jen „soudu prvního stupně“) z 11. 12. 1996, č. j. -141, kterým byla žalovanému uložena povinnost vyklidit pozemky parc. č. 1055/76, ovocný sad o výměře 284 m2 a pozemek parc. č. 1055/118, zastavěná plocha o výměře 16 m2, zapsaných na LV č. 1214 pro obec B., k. ú. B. do 15-ti dnů od právní moci rozsudku (výrok I). Dále byla žalovanému uložena povinnost zdržet se vstupu na shora uvedené pozemky (výrok II) a rozhodnuto o nákladech řízení. Odvolací soud rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání. Aniž zmiňuje, z čeho dovozuje jeho přípustnost, uplatňuje dovolací důvody podle a d) tj., že rozhodnutí odvolacího soudu vychází ze zjištění, která nemají oporu v provedeném dokazování a z nesprávného právního posouzení věci. Navrhuje, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Žalobce se k dovolání nevyjádřil.

Nejvyšší soud jako soud dovolací podle bodu 17. hlavy první části dvanácté , projednal a rozhodl o dovolání podle , , ve znění před novelou provedenou (dále jen „”).

Nejvyšší soud po zjištění, že dovolání bylo podáno včas oprávněným a řádně zastoupeným účastníkem řízení (, ), nejprve zkoumal, zda jde o dovolání přípustné.

Podle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Podle je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, pokud v řízení došlo k vadám v tomto ustanovení uvedeným. Takové vady žalovaný nenamítal a dovolacím soudem nebyly zjištěny.

Dovolání proti rozsudku odvolacího soudu není v této věci přípustné ani podle , který stanoví, že dovolání je přípustné proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu, kterým soud prvního stupně rozhodl jinak než v dřívějším rozsudku, protože byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil. V daném případě však tyto podmínky splněny nebyly, neboť potvrzujícímu rozsudku nepředcházelo zrušující usnesení odvolacího soudu.

Dovolání není přípustné ani podle odst. l , neboť odvolací soud ve výroku svého potvrzujícího rozsudku přípustnost dovolání nevyslovil.

Zbývá tedy přípustnost dovolání podle .

Podle tohoto ustanovení, nevyhoví-li odvolací soud návrhu účastníka na vyslovení přípustnosti dovolání, který byl učiněn nejpozději před vyhlášením potvrzujícího rozsudku, je dovolání podané tímto účastníkem přípustné, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam.

Žalovaný vyslovení přípustnosti dovolání nenavrhl. Proto přípustnost dovolání není dána ani podle .

Nejvyšší soud proto dovolání jako nepřípustné odmítl [, ].

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází ze skutečnosti, že dovolatel nebyl úspěšný a žalobci náklady dovolacího řízení nevznikly (, 224 odst. 1, a ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 11. července 2002

JUDr. Marie Rezková, v. r.

předsedkyně senátu