Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 1109/2002

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Baláka a soudců JUDr. Marie Rezkové a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobce J. P., zastoupeného advokátem, proti žalovanému E. T., zastoupenému advokátem, o neplatnost kupní smlouvy a o určení vlastnictví k nemovitostem, vedené u Okresního soudu v České Lípě pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci ze dne 24. května 2000, č. j. -155, takto:

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v České Lípě (dále “soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 8. října 1999, č. j. -125, pod bodem I. výroku zamítl žalobu, aby soud určil, že smlouva, uzavřená mezi žalobcem a žalovaným 19. 8. 1996 je neplatná, a pod bodem II. výroku určil, že vlastníkem nemovitostí, jež byly předmětem označené smlouvy, je žalobce. Dále pod bodem III. rozhodl o náhradě nákladů řízení.

Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci jako soud odvolací k odvolání obou účastníků rozsudkem ze dne 12. dubna 2000, č. j. -150, rozsudek soudu prvního stupně ve výroku pod bodem I. potvrdil, ve výroku pod bodem II. ho změnil tak, že žalobu na určení vlastnictví k blíže označeným nemovitostem zamítl, a zamítl žalobu na určení, že kupní smlouva uzavřená účastníky 19. 8. 1996 se ruší (bod III. výroku rozsudku odvolacího soudu). Návrh žalobce na připuštění dovolání ve vztahu k potvrzujícímu výroku a částečně zamítající žalobu zamítl (body I. a III. výroku). Dále rozhodl o náhradě nákladů řízení.

Usnesením ze dne 24. května 2000, č. j. -155, Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci opravil shora označený rozsudek téhož soudu ve výroku pod bodem II. tak, že správně zní: „Ve výroku II., jímž bylo rozhodnuto o určení vlastnictví, zůstává rozsudek Okresního soudu v České Lípě ze dne 8. 10. 1999, č. j. -125, nedotčen“. Opravu rozsudku soud odůvodnil tím, že výrok rozsudku soudu prvního stupně pod bodem II. nebyl dotčen odvoláním ani jednoho z účastníků, takže pokud odvolací soud 12. 4. 2000 změnil rozsudek soudu prvního stupně v tomto bodu, když jde o zřejmou nesprávnost.

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, v němž namítá, že obsah výroku rozsudku odvolacího soudu z 12. 4. 2000 pod bodem II. nemůže být považován za zřejmou nesprávnost, jde o meritorní výrok, který doručením rozsudku účastníkům nabyl právní moci. Navrhl, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil.

Žalovaný se k dovolání nevyjádřil.

Nejvyšší soud jako soud dovolací podle bodu 17. hlavy první části dvanácté projednal a rozhodl o dovolání podle , , ve znění před novelou provedenou (dále jen „ “).

Po zjištění, že dovolání proti usnesení odvolacího soudu bylo podáno včas řádně zastoupeným účastníkem řízení ( , ), nejprve zkoumal, zda jde o dovolání přípustné.

Podle dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Podle pro řízení u odvolacího soudu platí přiměřeně ustanovení o řízení před soudem prvního stupně, pokud není stanoveno něco jiného.

Opravu rozsudku provedl odvolací soud podle , který není zvláštní úpravou vyloučen z řízení u odvolacího soudu. Dovoláním napadené rozhodnutí, i když jím nebylo rozhodnuto o rozhodnutí soudu prvního stupně, je proto také rozhodnutím odvolacího soudu ( ).

Přípustnost dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu upravuje ustanovení a . O žádný z případů v těchto ustanoveních zmíněných však ve věci nejde. Napadené usnesení není usnesením měnícím [ ] ani potvrzujícím ( ), když o žádném rozhodnutí soudu prvního stupně, jež by bylo možno změnit či potvrdit, jím rozhodnuto nebylo, a nelze je podřadit ani pod ustanovení až f) .

Protože podle a dovolání přípustné být nemůže, zbývalo posoudit podmínky přípustnosti určené v , který spojuje přípustnost dovolání proti každému rozhodnutí odvolacího soudu (s výjimkami zakotvenými v odstavci druhém) s takovými hrubými vadami řízení a rozhodnutí, které činí rozhodnutí odvolacího soudu zmatečným. Dovolatel nenamítá, že došlo k vadám uvedeným v , a ani z obsahu spisu nevyplývá, že by k takovým vadám došlo. Dovolání proto není přípustné ani podle .

S ohledem na uvedené dovolacímu soudu nezbylo než dovolání jako nepřípustné odmítnout [ , ].

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 11. července 2002

JUDr. František Balák, v. r.

předseda senátu