Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 Tdo 340/2002

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Obviněný P. K. byl rozsudkem Okresního soudu v Semilech ze dne 8. 1. 2002, sp. zn. , uznán vinným, že v T., okres S., dne 6. 6. 2001 kolem 03.45 hodin řídil po předchozím požití alkoholických nápojů osobní automobil zn. Škoda 120, když v době jízdy měl v krvi nejméně 1,73 g/kg etylalkoholu a takto si počínal přesto, že mu byly za obdobné jednání, kvalifikované jako přestupky dle § 22 odst. 1 písm. d), § 30 odst. 1 písm. h), i) zák. o přestupcích, rozhodnutím DI OŘ PČR v Semilech, č. j. ORSM 275/DI-2000, ze dne 26. 4. 2000, pravomocným téhož dne, uloženy pokuta a zákaz činnosti. Takto zjištěný skutek okresní soud právně kvalifikoval jako trestný čin ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 201 písm. b) tr. zák. a obviněnému uložil peněžitý trest ve výši 20.000,- Kč s náhradním trestem odnětí svobody v trvání jednoho měsíce a trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu jednoho roku a šesti měsíců.

Odvolání obviněného Krajský soud v Hradci Králové ve veřejném zasedání konaném dne 8. 3. 2002 usnesením pod sp. zn. podle § 256 tr. ř. zamítl. Opis usnesení odvolacího soudu byl doručen obviněnému P. K. 22. 3. 2002 a téhož dne i jeho obhájci Mgr. D. B., a dne 21. 3. 2002 Okresnímu státnímu zastupitelství v Semilech.

Proti citovanému usnesení Krajského soudu v Hradci Králové podal obviněný P. K. prostřednictvím shora jmenovaného obhájce dovolání, které došlo Okresnímu soudu v Semilech dne 23. 5. 2002 (na poště bylo podáno 22. 5. 2002). Šlo o dovolání tzv. blanketární, v němž obhájce obviněného neuvedl žádné důvody, pouze se zmínil o tom, že dovolání odůvodní ve lhůtě 14 dnů.

Jelikož dovolání obviněného nemělo náležitosti stanovené v § 265f odst. 1 tr. ř., postupovala předsedkyně senátu soudu prvního stupně v souladu s ustanovením § 265h odst. 1 tr. ř. a přípisem ze dne 24. 5. 2002 vyzvala obhájce obviněného Mgr. D. B., aby odstranil vady dovolání ve lhůtě dvou týdnů od doručení výzvy, když v dovolání je třeba uvést, který výrok, v jakém rozsahu a z jakých důvodů je dovoláním napadán a čeho se dovolatel domáhá, včetně konkrétního návrhu na rozhodnutí dovolacího soudu s odkazem na zákonné ustanovení § 265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř. nebo § 265b odst. 2 tr. ř., o které se dovolání opírá. Výzva obsahovala upozornění, že pokud nebudou vady odstraněny ve stanovené lhůtě, může být dovolání odmítnuto podle § 265i odst. 1 písm. d) tr. ř.

Uvedená výzva s upozorněním byla doručena jmenovanému obhájci dne 29. 5. 2002, jak je zřejmé z tzv. dodejky založené na č. l. 75 spisu. Vady dovolání však obhájce obviněného neodstranil ani v uvedené lhůtě dvou týdnů, ani ke dni 2. 7. 2002, kdy byl spisový materiál předložen Okresním soudem v Semilech Nejvyššímu soudu České republiky v Brně, a neučinil tak dokonce ani ke dni rozhodnutí dovolacího soudu.

Podle referátu založeného na č. l. 76 spisu předsedkyně senátu soudu prvního stupně zaslala opis dovolání s upozorněním, že může k dovolání obviněného vyjádřit a souhlasit s projednáním věci v neveřejném zasedání, Nejvyššímu státnímu zastupitelství v Brně, kam bylo doručeno podle připojené dodejky dne 25. 6. 2002. Nejvyšší soud ke dni svého rozhodnutí takové případné vyjádření k dispozici neměl.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda v této trestní věci je dovolání přípustné, zda bylo podáno v zákonné lhůtě a oprávněnou osobou. Shledal přitom, že dovolání přípustné je /§ 265a odst. 1, 2 písm. a) tr. ř./, že bylo podáno v zákonné lhůtě, jakož i na místě, kde lze podání učinit (§ 265e odst. 1, 3 tr. ř.), a že bylo podáno oprávněnou osobou /§ 265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř. /.

Dále se Nejvyšší soud musel zabývat otázkou, zda podané dovolání splňuje zákonem požadované náležitosti. Podle § 265f odst. 1 tr. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 59 odst. 3) podání uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje. který výrok, v jakém rozsahu i z jakých důvodů napadá a čeho se dovolatel domáhá, včetně konkrétního návrhu na rozhodnutí dovolacího soudu s odkazem na zákonné ustanovení § 265b odst. 1 písm. a) až l) nebo § 265b odst. 2, o které se dovolání opírá.

Z výše uvedeného textu je zřejmé, že předsedkyně senátu soudu prvního stupně respektovala ustanovení § 265h odst. 1 tr. ř., vyzvala obviněného i jeho obhájce k odstranění vad a upozornila je na možnost odmítnutí dovolání pro nesplnění náležitostí jeho obsahu.

V této souvislosti je třeba uvést, že podle § 60 odst. 1 tr. ř. se do lhůty určené podle dní nezapočítává den, kdy nastala událost určující počátek lhůty. Podle § 60 odst. 3 tr. ř. připadne-li konec lhůty na den pracovního klidu nebo na den pracovního volna, pokládá se za poslední den lhůty nejbližší příští pracovní den. Byla-li proto v této konkrétní věci výzva k odstranění vad s uvedeným upozorněním doručena obhájci obviněného dne 29. 5. 2002, stanovená dvoutýdenní lhůta mu skončila dne 12. 6. 2002. Obhájce obviněného tuto lhůtu k odstranění vad a doplnění náležitostí obsahu dovolání nedodržel.

Lhůta dvou týdnů (§ 265h odst. 1 tr. ř.) je explicitně uvedena v zákoně, jde proto o tzv. lhůtu zákonnou (na rozdíl od tzv. lhůty soudcovské). Stanovení lhůty přímo v zákoně svědčí o tom, že se tím sleduje princip právní jistoty a stability právních poměrů. Časové omezení pro odstranění vad podaného dovolání je nepochybně i v zájmu urychlení řízení (§ 2 odst. 4, věta druhá, tr. ř.).

Nedodržení stanovené zákonné lhůty má obvykle procesní důsledky. V daném případě byl na takový možný následek obviněný i jeho obhájce upozorňován již v přípise předsedy senátu soudu prvního stupně /„dovolání bude odmítnuto podle § 265i odst. 1 písm. d) tr. ř.“/. Spojil-li trestní řád s marným uplynutím uvedené zákonné lhůty takový závažný účinek, nemůže jít o lhůtu, která by měla jen pořádkový význam.

Z těchto důvodů Nejvyšší soud dovodil, že lhůta dvou týdnů uvedená v § 265h odst. 1 tr. ř. pro odstranění vad podaného dovolání je lhůtou propadnou. Jestliže obhájce obviněného v této lhůtě neodstranil vady podaného dovolání, jestliže podané dovolání trpí dříve vytýkanými vadami i po marném uplynutí lhůty, musel Nejvyšší soud uzavřít, že podané dovolání je třeba odmítnout podle § 265i odst. 1 písm. d) tr. ř., neboť nesplňuje náležitosti obsahu dovolání.

V této souvislosti považuje Nejvyšší soud za vhodné uvést, že podle § 265e odst. 4 tr. ř. navrácení lhůty k podání dovolání není přípustné. Toto ustanovení se však vztahuje jen k podání dovolání samotného, nikoliv již k jeho doplnění, pokud původní dovolání bylo podáno v zákonné lhůtě (§ 265e odst. 1 tr. ř.). V úvahu by proto připadal postup podle § 61 odst. 1 tr. ř. per analogiam, t. j. povolení navrácení lhůty k odstranění vad podaného dovolání, pokud by obhájce obviněného z důležitých důvodů zákonnou lhůtu dvou týdnů zmeškal. V takovém případě by však musely být splněny i další zákonné podmínky (obhájce obviněného by musel požádat o navrácení lhůty do tří dnů od pominutí překážky a musel by doplnění dovolání s takovou žádostí spojit). K tomu ovšem v dané věci nedošlo.

O odmítnutí dovolání Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání v souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 10. července 2002

Předseda senátu:

JUDr. Jiří H o r á k

Vypracoval:

JUDr. Jan B l á h a