Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 Tdo 283/2002

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í

Obviněný F. R. byl rozsudkem Okresního soudu ve Vsetíně ze dne 16. 1. 2002, sp. zn. , ve znění opravného usnesení téhož soudu ze dne 4. 4. 2002, sp. zn. , uznán vinným trestným činem ublížení na zdraví podle § 224 odst. 1, 2 tr. zák., který spáchal tím, že jako majitel firmy s obchodním názvem F. R. -„R.“, a to s předmětem podnikání podniky zajišťující ostrahu majetku a osob a současně jako provozně bezpečnostní technik v rozporu s ustanovením a , , , 2 písm. g), , vyhl. č. , o kontrolách, revizích a zkouškách plynových zařízení, a vyhl. č. , kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, § 2 písm. g), § 8 písm. a) vyhl. č. 21/1978 Sb., kterou se určují vybraná plynová zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, čl. 28, 29, 61 a 63 ČSN 386405 Plynová zařízení, a v rozporu s návodem na údržbu a obsluhu, umístil přenosné propanbutanové topidlo zn. Valor Heat 389, v. č. 003967 A, jež bylo uvedeno do provozu dne 6. 11. 1995, a které bylo nefunkční v důsledku špatného technického stavu, když pro netěsnost keramických desek v rámci spalovací komory docházelo k redukčnímu spalování plynu, a tím ke vzniku jedovatého oxidu uhelnatého (CO) v životu nebezpečné koncentraci do místnosti s nedostatečnou kubaturou a větráním, neprovedl kontrolu ovzduší a zjištění netěsnosti při běžné kontrole před zahájením topné sezóny v r. 1998, ani poté, co mu dne 11. 11. 1998 byla hlášena závada na shora označeném plynovém zařízení, která byla údajně odstraněna výměnou těsnění mezi plynovou bombou a tlakovým regulátorem, což mělo za následek, že zaměstnanec jeho firmy J. Ř., vykonávající z 20. na 21. 11. 1998 službu jako strážný v místnosti vrátnice K. společnosti M., V., s. r. o., se při pobytu v uvedené místnosti za provozu topidla Valor Heat 389 na maximální výkon dne 21. 11. 1998 do 01.20 hod., kdy naposled podal hlášení o průběhu služby, nadýchal jedovatého oxidu uhelnatého, který postupně přivodil jeho lehkou a těžkou otravu, a okolo 04.30 až 05.00 hod. téhož dne vedl k jeho úmrtí, jakož i k úmrtí služební feny německého ovčáka jménem R., která s ním v místnosti pobývala. Za to byl odsouzen podle § 224 odst. 2 tr. zák. a podle § 58 odst. 1, § 59 odst. 1 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání šesti měsíců, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu jednoho roku. Odvolání obviněného F. R. proti tomuto rozsudku bylo podle § 256 tr. ř. zamítnuto usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. 2. 2002, sp. zn. .

Obviněný F. R. podal prostřednictvím svého obhájce JUDr. J. Č. dovolání ze dne 2. 4. 2002, které došlo Okresnímu soudu ve Vsetíně dne 9. 4. 2002, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. 2. 2002, sp. zn. . Jako důvod dovolání uvedl, že uvedené usnesení spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo na jiném nesprávném hmotně právním posouzení [§ 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.]. Podle obviněného nebyla prokázána bezprostřední souvislost nedbalosti nevědomé s úmrtím poškozeného. K následku došlo nikoliv instalací, prováděním či neprováděním kontrol stavu topidla, ale lehkomyslným postojem poškozeného a vlastně jeho protiprávním výkonem služby, a to bezdůvodným odpočinkem ve strážní službě. Dovolatel dále namítl, že byla porušena zásada nezávislosti a neovlivnitelnosti rozhodování soudu prvního stupně, který se řídil právním názorem odvolacího soudu, a tím vlastně bez přesvědčivého odůvodnění již předem vyřešil otázku zavinění. Navíc nebylo vůbec provedeno zhodnocení porušení povinností poškozeným, a nebyla ani provedena rekonstrukce případu ve srovnatelných podmínkách, a tudíž nebyl proveden ani dostatek důkazů k úplnému zjištění skutkového stavu a neúplný skutkový stav byl nesprávně právně posouzen. Obviněný F. R. proto navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky podle § 265h odst. 1 tr. ř. obě napadená rozhodnutí zrušil a podle § 265l tr. ř. věc vrátil soudu prvního stupně k novému rozhodnutí.

K dovolání obviněného se vyjádřila státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství tak, že nelze přijmout námitky obviněného, spočívající ve zpochybnění příčinné souvislosti mezi nedbalostním jednáním obviněného a způsobeným škodlivým následkem. Rovněž nemůže obstát ani namítaná absence formy zavinění. Zjištěný skutkový stav věci byl vyhodnocen procesně předepsaným způsobem a v souladu se zásadami formální logiky a s výsledkem nepřipouštějícím pochybnosti o skutečnostech významných pro posouzení viny dovolatele. Z výše uvedených důvodů námitky dovolatele z hlediska dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. nejsou na místě. Proto navrhla, aby dovolání bylo podle § 265j tr. ř. jako nedůvodné zamítnuto. Dále navrhla, aby bylo o dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání ve smyslu § 265r odst. 1 písm. c) tr. ř.

Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) nejprve zjistil, že dovolání bylo podáno oprávněnou osobou v zákonné lhůtě a proti pravomocnému rozhodnutí soudu druhého stupně ve věci samé. Podle § 265h odst. 1 tr. ř. lze dovolání podat, jen je-li tu některý z důvodů uvedených v písm. a) až l), pokud není dán důvod dovolání podle § 265b odst. 2 tr. ř., přičemž podle § 265f odst. 1 tr. ř. je třeba v dovolání mimo jiné vymezit důvod dovolání s odkazem na zákonné ustanovení § 265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř. nebo § 265b odst. 2 tr. ř., o které se dovolání opírá.

Nejvyšší soud z obsahu dovolání zjistil, že obviněný F. R. dovolání opírá o důvod uvedený v § 265h odst. 1 písm. g) tr. ř., tedy, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo na jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Dovolání jako každé podání je nutno ve smyslu § 59 odst. 1 tr. ř. posuzovat vždy podle jeho obsahu, i když je podání nesprávně označeno. Z obsahu dovolání je nepochybné, že zčásti vytýká napadenému rozhodnutí nesprávná skutková zjištění. Důvodem dovolání však nemůže být nesprávné skutkové zjištění, byť to zákon výslovně nestanoví, což vyplývá z vymezení důvodů dovolání v § 265b odst. 1 t. ř. Nejvyšší soud se proto nemohl zabývat těmi námitkami dovolatele, které směřovaly do skutkových zjištění. Zabýval se však námitkou, že nebyla prokázána příčinná souvislost mezi jednáním dovolatele a následkem, resp. že došlo k přerušení příčinné souvislosti mezi jednáním obviněného a způsobeným následkem. Přitom zjistil, že tuto otázku zevrubně posuzoval jak soud prvého stupně, tak i soud druhého stupně. Nejvyšší soud shledal posouzení otázky příčinné souvislosti mezi jednáním dovolatele a způsobeným následkem zcela správným. Neobstojí ani námitka týkající se vázanosti soudu prvého stupně právním názorem odvolacího soudu, neboť podle § 264 odst. 1 tr. ř. soud, jemuž byla věc vrácena k novému projednání a rozhodnutí, je vázán právním názorem, který vyslovil ve svém rozhodnutí odvolací soud, a je povinen provést důkazy a doplnění, jejichž provedení odvolací soud nařídil.

Nejvyšší soud zjistil, že právní posouzení skutku jako trestného činu ublížení na zdraví podle § 224 odst. 1, 2 tr. zák. je zcela správné a odpovídá zákonu. Nejvyšší soud proto dovolání obviněného F. R. odmítl podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř., nebotˇ jde o dovolání zjevně neopodstatněné. Rozhodnutí učinil v souladu s § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 9. července 2002

Předseda senátu:

JUDr. Jindřich Urbánek