Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Zp 22/2002

22/2002

U S N E S E N Í

Návrh s e z a m í t á.

O d ů v o d n ě n í :

Navrhovatelka Mgr. P. K. podala dne 25. června 2002 u Nejvyššího soudu „návrh na neplatnost voleb z titulu odepření základního ústavního práva volit“. Navrhovatelka ve svém návrhu uvádí:

„Ve smyslu (3) a zákona podávám tímto návrh na neplatnost voleb do Poslanecké sněmovny ČR, které se konaly ve dnech 14. a 15. 6. 2002 v mém volebním okrsku, kde jsem byla zapsána ve stálém volebním seznamu. Bylo mi odepřeno vystavení voličského průkazu přesto, že jsem postupovala v souladu se , o volbách do Parlamentu ČR včetně pozdějších změn a doplnění dalších zákonů.

Jedná se o případ, kdy jsem, zcela ve smyslu zákona , o volbách do Parlamentu ČR, pověřila svého otce J. K., aby šel osobně s mým ověřeným zplnomocněním, vyzvednout pro mne voličský průkaz na příslušné pracoviště Úřadu městského obvodu Ústí nad Labem s tím, že mně ho on sám zašle. Po předložení plné moci dne 10. 6. 2002 však byl striktně odmítnut s tím, že poslední lhůta k vyzvednutí na základě žádosti byla dne 7. 6. 202, tj. 7 dnů před zahájením voleb. Marně se snažil vysvětlit, že nepodává žádost, ale jde si osobně s mým zplnomocněním a to v souladu s a termín ukončení vydávání voličských průkazů je až 12. 6. 2002. I další odvolání na okresní úřad bylo neúspěšné a tím mně bylo definitivně znemožněno volit. Jsem přesvědčena, že postupem odpovědných pracovníků ÚMO Ústí nad Labem a následně dalších pracovníků vyšších úřadů bylo porušeno ustanovení volebního zákona, zejména způsobem, který mohl ovlivnit výsledky voleb. Protože jde o principiální záležitost a hodlám se domoci nápravy postupu státní správy i případné osobní újmy, podávám tento návrh v zákonné lhůtě. V samé podstatě mi nejde o skutečné dosažení neplatnosti voleb, ale o zásadní rozhodnutí o nesprávnosti rozhodování úřadů v této, nebo podobné záležitosti, aby se podobný případ nemohl opakovat a nabýt dokonce takových rozměrů, že by výsledky voleb rozhodujícím způsobem ovlivnil.“

Státní volební komise podala dne 3. 7. 2002 ve věci vyjádření, ve kterém uvádí:

Způsob a podmínky vydání voličského průkazu jsou uvedeny v § 6a volebního zákona. Volební zákon v tomto ustanovení upravuje dva způsoby, jak lze požádat o vydání voličského průkazu, a to buď písemnou žádostí s uvedením všech zákonem požadovaných náležitostí, a to nejpozději do 7 dnů přede dnem voleb, nebo osobně do okamžiku uzavření stálého seznamu voličů (2 dny přede dnem voleb), a v tomto případě není písemná žádost vyžadována, neboť volební orgán, který je oprávněn voličský průkaz vydat, o žádosti učiní úřední záznam, ve kterém veškeré potřebné údaje uvede.

Volební zákon tedy rozlišuje dva způsoby, jak požádat o vydání voličského průkazu, a to písemně a osobně, ale tři způsoby, jak je možno již vystavený voličský průkaz převzít korespondenčně, osobně nebo prostřednictvím osoby k tomu zplnomocněné.

V konkrétním případě paní K. šlo o to, že stěžovatelka nepožádala o vydání voličského průkazu písemně ani ona osobně, ale svého otce zplnomocnila k převzetí voličského průkazu. To, že se plná moc vztahuje pouze k převzetí voličského průkazu, nikoliv k podání žádosti, volební orgány aplikovaly tak, že výše uvedená nežádala osobně.

V daném případě lze dovodit, že pokud stěžovatelka dala plnou moc k vyzvednutí svého voličského průkazu, je s jeho vydáním srozuměna, a proto lze postup volebních orgánů označit jako zbytečně formalistický.

Zároveň stěžovatelka uvádí, že jí v samé podstatě nejde o skutečné dosažení neplatnosti voleb. Podle názoru Ministerstva vnitra její případ nemohl výsledky voleb rozhodujícím způsobem ovlivnit.

Nejvyšší soud přezkoumal podaný návrh a dospěl k těmto závěrům:

Podle zákona. č. , o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen „ „), se podáním návrhu na neplatnost volby kandidáta může domáhat ochrany u soudu podle zvláštního právního předpisu (tj. ) každý občan zapsaný do stálého seznamu ve volebním okrsku, kde byl poslanec volen, a každá politická strana, politické hnutí nebo koalice, jejíž kandidátní ve volebním kraji byla pro volby do Poslanecké sněmovny zaregistrována, přičemž návrh je třeba podat nejpozději deset dnů po vyhlášení výsledků voleb Státní volební komisí.

Podle § 87 odst. 5 zákona návrh na neplatnost volby kandidáta může navrhovatel podat, má-li zato, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který mohl ovlivnit výsledek volby tohoto kandidáta.

Podle § 88 odst. 2 zákona je k řízení o návrhu na neplatnost volby kandidáta příslušný Nejvyšší soud.

Řízení se koná podle ustanovení , kdy účastníkem tohoto řízení je navrhovatel, Státní volební komise a ten, jehož volba poslancem byla napadena ( ).

Soud o návrhu rozhodne bez jednání usnesením, a to do dvaceti dnů; usnesení soudu nabývá právní moci dnem vyvěšení na úřední desce soudu ( ).

Ze zprávy Okresního úřadu v Ústí nad Labem bylo zjištěno, že P. K. je v této obci zapsána ve stálém seznamu voličů.

Na základě výše uvedených skutečností může Nejvyšší soud konstatovat, že návrh byl podán ve lhůtě stanovené v zákoně a ze zákona oprávněnou osobou.

Jinak je ovšem nutno uvést, že návrh, tak jak byl podán Nejvyššímu soudu, neumožňuje přezkoumání věci a její rozhodnutí v mezích, které pro soudní ochranu ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky stanoví. V zákonných ustanoveních citovaných shora je návrh, se kterým se může oprávněná osoba obrátit na soud, vymezen tak, že může směřovat proti platnosti volby konkrétního kandidáta (konkrétních kandidátů), který byl zvolen ve volebním okrsku, ve kterém je navrhovatel, pokud jde o voliče, zapsán do stálého seznamu voličů. Důvodem, pro který může být návrh podán, přitom může být jen kvalifikované porušení volebního zákona - porušení, které mohlo ovlivnit výsledek volby takového kandidáta, resp. kandidátů.

Soudní přezkum platnosti volby se přitom uskutečňuje ve zvláštním druhu občanského soudního řízení sporného, v němž pro navrhovatele přiměřeně platí povinnosti tvrzení a důkazní ( a ).

Navrhovatelka v návrhu neuvádí kandidáta, popř. kandidáty, u nichž by se domáhala vyslovení neplatnosti jejich volby a u nichž by dovozovala souvislost jejich volby s vytýkanými porušeními volebního zákona. Navíc uvádí, že ji nejde o skutečné dosažení neplatnosti voleb. V tomto směru její návrh vyznívá jen jako požadavek na to, aby Nejvyšší soud vyslovil, že postupem odpovědných pracovníků ÚMO Ústí nad Labem a následně dalších pracovníků vyšších úřadů bylo porušeno ustanovení volebního zákona, zejména § 6a způsobem, který mohl ovlivnit výsledky voleb. Takové rozhodnutí však Nejvyšší soud v řízení podle § 87 odst. 1 zákona vydat nemůže.

Z tohoto důvodu proto Nejvyšší soud návrh zamítl.

Řízení o návrhu na vydání rozhodnutí o neplatnosti volby kandidáta do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky je zvláštním druhem řízení i ve vztahu k rozhodování o jeho nákladech. Nejvyšší soud má zato, že v posuzovaném případě je nutno s přihlédnutím k předmětu řízení rozhodnout o nákladech řízení podle ustanovení per. analogiam Proto bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není žádný opravný prostředek přípustný ( ).

V Brně dne 4. července 2002

Předseda senátu:

JUDr. Karel Hasch